Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Obchodní sdělení

NIČÍTE SI NEHTY LAKOVÁNÍM?

Publikováno 7. 1. 2017
srny a kanci u silnic

Hrozí srážky s hladovou zvěří. Jak se chránit a řešit nehodu?

Srážka s divočákem
Zdroj: Profimedia

Nehody na silnicích má v tento aktuální čas spíše na svědomí námraza, ale existuje další nebezpečí, které v těchto tmavých a podmračených dnech číhá na řidiče. Je jím divoká zvěř. Jak srážku s ní přežít? Co dělat po nehodě? Zaplatí mi někdo škodu? Na tyto a další otázky odpovídá tento text...

Pokud jste už někdy srazili autem srnu nebo divoké prase, zřejmě je to pro vás zkušenost, kterou nebudete chtít nikdy opakovat. A tmavé zimní dny jsou obdobím, kdy vám srážka se zvířetem hrozí asi nejčastěji. Podle údajů pojišťoven se totiž nejčastěji dějí dopravní nehody se zvířaty od soumraku do úsvitu. Nejkritičtější je pak doba po půlnoci.

 

V noci totiž bývá zvěř nejaktivnější, řidiči ji kromě toho špatně vidí, takže nestačí reagovat. V noci navíc častěji funguje efekt oslnění, kdy zvěř na silnici doslova ztuhne. Zimní podmínky pro srážku se srnou či divočákem jsou prostě v zimě neštěstí nakloněny víc.

 

Jednoduchou, ale jaksi trochu "knížecí" radou je dávat pozor. Ale ne vždy je možné i s největší opatrností nehodě zabránit, protože zvěř často do cesty skočí na poslední chvíli. Jak se zachovat v takovém případě?

 

 

Odborníci mají jednoduchou radu. Pokuste se zabrzdit a zastavit. Není-li to možné a srážka je prakticky neodvratná, nevyhýbejte se zvířeti. Německý automotoklub ADAC uspořádal testy, ze kterých vyšlo najevo, že přímý střet se zvířetem je bezpečnější než snaha vyhnout se mu. Náraz sice podle testů způsobí značné poškození vozu, ale posádka zpravidla zůstane v bezpečí.

 

Pozoruhodné je, že podle expertních výpočtů se srážka v 80 km/h s divokým prasetem příliš neliší od srážky s nákladním autem. Váha divočáka při této rychlosti totiž odpovídá srážce s 3,5 tunovou překážkou.

 

Jak postupovat po nehodě se zvířetem?


Když už se se srnou či divokým prasetem nebo jiným větším zvířetem srazíte, měli byste informovat policii, která se pak obrátí na myslivce. Volat policisty byste měli i v případě, že vzniklá škoda nepřesáhne 100 000 korun nebo dokonce není žádná.

 

 

Tady ale nastává problém s motivací řidičů nahlásit nehodu. Policie zpravidla řidiči udělí (byť třeba jen symbolickou) pokutu a leckdy i trestné body za to, že srážce nezabránil. To je jediný efekt, jaký váš telefonát na policii bude mít. Řidič totiž nemá žádný nárok na úhradu škody a příslušné myslivecké sdružení by ji dokonce mohlo požadovat po něm. Zkušenější řidiči proto raději volí utajení nehody. "Poradili mi to přímo policajti, když jsem jim volal. Prý by mi museli dát pokutu a sebrat body a stejně bych z toho nic neměl," řekl TN.cz jeden z těch, kteří už nehodu se zvířetem zažili.

 

Čí je zvíře? Podle toho jaké!


Sražené zvíře si v žádném případě nesmíte vzít. Dopustili byste se tak trestného činu pytláctví a hrozil by vám v krajním případě až trest vězením. O zvíře se postarají myslivci. Čekat od nich ale úhradu škody na autě je marné. Živé divoké zvíře je podle zákona "věcí nikoho" a za škody, které způsobí, nikdo neodpovídá. Z běžného povinného ručení vám pojišťovny peníze nevyplatí - na to musíte mít ve smlouvě připojištění střetu se zvěří. Pak dostanete peníze i v situaci, kdy sražené zvíře přežije a uteče.

 

Jiná situace nastává, pokud jde o domácí zvíře, klidně třeba krávu. Pokud se vám podaří dohledat jejího majitele, nese odpovědnost za škody na vašem autě on. V takovém případě policii neváhejte volat a všechny škody zdokumentovat.

 

Jaké je riziko střetu se zvířetem? Které potkáte častěji?


Před časem se v dotazníkovém šetření pokusil zjistit čísla o střetu aut se zvířaty Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zřejmě vás překvapí, jak jsou nehody se zvířaty časté.

 

 

Na silnicích a dálnicích například ročně zahyne 144 000 zajíců. Srnců obecných skončí pod koly 129 000 kusů, bažantů obecných 39 000 jedinců, kun 19 000 kusů, u lišky obecné a prasete divokého se předpokládané roční ztráty pohybují ve výši okolo 17 000 jedinců, jezevců lesních zahyne 8 000 kusů, stejně jako káňat, velcí býložravci pak nepřežijí střet s vozidlem ve zhruba 6 000 případů. Ke sto tisícům se přibližuje počet usmrcených koček domácích a počet psů se pohybuje okolo 10 000 kusů.

tn.cz / gar