Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 21.10. 2010 05:32

Magalhaesův průliv do Tichého oceánu byl objeven před 490 lety

Magalhaes
Zdroj: WikiMedia Commons

Portugalský mořeplavec ve španělských službách Fernao de Magalhaes (známý též jako Ferdinand Magellan či Fernando de Magallanes) se zasloužil zejména o to, že definitivně dokázal, že Země je kulatá.

Jeho výprava totiž v letech 1519-1522 jako první obeplula Zemi. Mořeplavec, který byl během této cesty kolem světa na Filipínách zabit, ale před 490 lety, 21. října 1520, objevil též průliv mezi Atlantským a Tichým oceánem, který byl později pojmenován Magalhaesův průliv. Až do otevření Panamského průplavu v roce 1914 byl právě Magalhaesův průliv hlavní lodní cestou mezi Pacifikem a Atlantikem.


Portugalec Magalhaes (narozen 1480), jenž se na moře poprvé dostal v 25 letech, nabídl po neshodách s portugalským dvorem v roce 1517 své služby Španělsku. Díky zkušenostem a pověsti vynikajícího kapitána se mu podařilo přesvědčit španělského krále Karla V., v jehož službách se snažil najít nový přístup k souostroví Moluky, proslavenému vzácným kořením. Východní cestu kolem Afriky totiž ovládali Portugalci.


Na kanáry!


Magalhaes vyplul na první úspěšnou cestu kolem světa 10. srpna 1519 ze španělské Sevilly. Flotilu tvořilo pět starých karavel (Victoria, Trinidad, San Antonio, Concepción a Santiago), Magalhaesovi bylo 39 let. Na více než pět týdnů ale musela výprava kvůli sporům zůstat na jihu Španělska, odkud vyplula ke Kanárským ostrovům 20. září 1519. V prosinci doplula k brazilským břehům, koncem března 1520 se objevila v patagonské zátoce San Julián, kde vypukla první vzpoura.
Ze San Juliánu vyplula koncem srpna 1520 oslabená o loď Santiago, kterou v květnu rozmetala bouře. Výprava hledala průliv do Pacifiku, což se jí podařilo 21. října 1520 u mysu Vírgenes (mys Jedenácti tisíc panen). Průliv byl pojmenován kapitánem Kanál všech svatých, ale později (1527) byl přejmenován na Magalhaesův průliv.

 

Magalhaesova výprava
Zdroj: WikiMedia Commons


Asi 570 kilometrů dlouhý a dva kilometry široký (v nejužším místě) průliv zdolali lodě za 38 dní, mezitím se ale v listopadu 1520 od výpravy oddělila loď San Antonio, která se vrátila do Španělska. Zbývající tři lodi vypluly 28. listopadu 1520 u mysu Deseado do oceánu, který Magalhaes pojmenoval Tichým oceánem. Magalhaes také pokřtil zemi na jižní straně průlivu, nevěda, že jde o ostrov, podle zahlédnutých ohňů indiánů jako Tierra del Fuego, Ohňová země.


Po strastiplných cestách oceánem stanul Magalhaes jako první Evropan na Filipínách, které se mu však staly osudnými. Na ostrově Mactan se zapletl do sporu místních vládců a 27. dubna 1521 se v jedenačtyřiceti letech stal obětí otrávených šípů. "Zabili naše zrcadlo, naše světlo, útěchu naši a opravdového vůdce," napsal kronikář.


Posmrtná výprava


Po Magalhaesově smrti zavládl ve výpravě chaos, střídalo se velení a loď Concepción byla spálena. Ostatní dvě lodi dopluly na Borneo a v listopadu 1521 se dostaly k Molukám, vytouženým "ostrovům koření". Obě lodi byly naplněny kořením až po okraj, rozpadající se loď Trinidad se ale od výpravy oddělila. Victoria s Elcanem vyrazila na zpáteční cestu v prosinci 1521, v květnu 1522 proplula kolem mysu Dobré naděje na jihu Afriky a 6. září 1522 přistála ve Španělsku. Na lodi tehdy cestu dokončilo jen 18 námořníků z původních 237. Celá cesta trvala tři roky a 27 dní.


Magalhaesovu výpravu s úspěchem zopakoval v letech 1577-1580 Angličan Francis Drake, kterého ale po proplutí průlivem zahnala bouře až na jih jihoamerického kontinentu, kde objevil další průliv, a to mezi Jižní Amerikou a Antarktidou (Drakeův průliv).

tn.cz/ čtk/ kar