Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 19.3. 2018 20:39
ruské volby

Drtivé vítězství! Putin zůstane prezidentem, získal 77 % hlasů

Zdroj: TV Nova

Ruský vůdce Vladimir Putin s přehledem obhájil mandát. Po sečtení 99 procent volebních lístků získal 76,65 procent odevzdaných hlasů. Volilo jej přes 55 milionů Rusů. S odvoláním na ústřední volební komisi o tom informovala agentura TASS.

Ústřední volební komise dále informovala, že volební účast byla po sečtení 95 procent hlasů 63,7 procent. "(Volební účast) přesáhne 67 procent," řekl agentuře TASS místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev. Dodal, že do automatizovaného volebního systému musí být ještě přidána data ze 4,5 procent volebních místností. V roce 2012 byla volební účast 65,25 procent.

 

Putin má tak zajištěn mandát do roku 2024, kdy mu bude 71 let. Politickou scénu největší země světa ovládá už 18 let - čtrnáct let byl prezidentem a čtyři roky předsedou ruské vlády. Jeho popularita se udržovala na stabilně vysoké úrovni, Rusové oceňovali stabilitu země, připojení ukrajinského Krymu k Rusku a operace ruské armády v Sýrii.

 

Ke znovuzvolení Putinovi dosud gratulovali čínský prezident Si Ťin-pching, bolivijský prezident Evo Morales a venezuelský prezident Nicolás Maduro, informovala agentura TASS.

 

Si Ťin-pching, který byl sám v sobotu znovu zvolen a po změně ústavy bude moci setrvat ve funkci i po vypršení druhého mandátu, vyzdvihl, že čínsko-ruské vztahy "jsou nyní lepší než kdykoli dříve". Moskva a Peking, stálí členové Rady bezpečnosti, často zaujímají stejnou pozici, například ohledně Sýrie či KLDR, odlišnou od stanoviska západních zemí, připomíná agentura AFP.

 

Na druhém místě se podle průzkumu umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij. Na čtvrtém by měla být kandidátka opozice Xenija Sobčaková.

 

V průběhu voleb lidé hlásili stovky porušení volebního zákona. Na stránce Vybory2018 je přehled hlášení z celé země. Nahlášeno zde bylo jen dopoledne více než 1600 porušení zákona.

 

 

Předák ruské opozice Alexej Navalnyj, kterému úřady nedovolily kandidovat v prezidentských volbách s odvoláním na pravomocné odsouzení k podmíněnému trestu za údajnou krádež, upozorňuje na falšování voleb a překážky kladené pozorovatelům.

 

 

Už sám začátek voleb byl podle něj tradiční: pozorovatele v Krasnodarském kraji prostě nepustili do volebních místností pod záminkou, že všechna místa pozorovatelů už jsou obsazená, a to "podivnými týpky z úřadů".

 

Na videozáznamu z Dálného východu je podle Navalného zase vidět, že hlasovací lístky už byly v urnách ještě před tím, než se otevřely volební místnosti, byť podle zákona má být urna prázdná a zapečetěná. Dochází podle něj také ke "klasickému" vhazování padělaných hlasovacích lístků do uren.

 

Například v Orechovu-Zujevu u Moskvy byly u volebních místností agitační brožury Vladimira Putina. V Korjažmě v Archangelské oblasti se zase volí v místní školce, kde probíhá výstava dětských kreseb věnovaných "skvělému dílu prezidenta Putina".

Ruský prezident Vladimír Putin ve volební místnosti 

 

Generální konzulát v běloruském Brestu zase zaznamenal stížnost na volební místnost v Pinsku, kde ve volební místnosti používají neprůhledné boxy, což je v rozporu s ruským volebním zákonem.

 

Průběh hlasování sledovalo zhruba 145.000 pozorovatelů, z toho 1500 zahraničních nebo z řad ruské opozice. Nejvíce pozorovatelů je podle šéfky volební komise Elly Pamfilovové z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), organizace do Ruska vyslala 580 lidí. Mise OBSE se však nezabývá průběhem voleb na ukrajinském Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.

 

"Vzhledem k tomu, že mezi členy OBSE nepanuje konsensus ohledně statusu poloostrova, členové mise průběh voleb na Krymu nemonitorují," uvedl šéf mise Jan Peterson.

epa tn.cz / ČTK