Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Obchodní sdělení

Lesy chrání, lesy ozdravují

Publikováno 19. 5. 2017
zapojte se také! hledají se dobrovolníci

Sekačky a kombajny masakrují srnčata. NÁVOD, jak pomoci

Posekané srnky - 1
Zdroj: facebook.com
Mládě srny zabité sekačkou

Máte rádi procházky a přírodu? A máte taky třeba psa? Spojte příjemné s užitečným a pomozte zachránit životy malým srnčatům. Po celé zemi jim teď hrozí krutá smrt mezi nabroušenými listy sekaček. Pomoci mohou právě dobrovolníci - pouhou procházkou před sečením vyplaší a zaženou pryč srny s mláďaty. Pomáhají i moderní technologie a aplikace...

Nastává sezóna senosečí na loukách. Malým srnčatům jde při ní o krk. Příroda je totiž vybavila obranným mechanismem, který jim ale život nechrání, naopak je v tomto případě spolehlivě zahubí.

 

Když v přírodě najdete srnčí mládě, jeho matka je patrně někde poblíž. Ve chvíli, kdy vyjedou na louku sekačky, jejich hluk matku srnčat zažene. Ona samotná se pak krčí v trávě a čekají, až je srna znovu najde. Bohužel je zpravidla dřív krutě zabije sekačka. Každý rok tímhle způsobem zemře na českých loukách neuvěřitelných asi 60 tisíc srnčat!

 

Mládě je vybavené instinktivním chováním. "Pokud mu matka dá signál, lehne si, přilepí se k zemi a za nic se nepohne. Udělá to až ve chvíli, kdy je sekačka u něj a strach převládne. To se pak postaví a sekačka mu usekne všechny čtyři nohy. Dost často ta mláďata ještě zůstanou naživu. Zažil jsem to mockrát a není to opravdu nic pěkného," řekl TN.cz Petr Slaba, který v Česku rozjel úspěšnou kampaň proti těmto obětem senosečí.

 

Bez dobrovolníků to nejde, přidejte se i vy!

 

Zásadní je pomoc dobrovolníků a spolupráce mezi zemědělci a myslivci. Pokud se zemědělec rozhodne, že nastal čas k senoseči, musí ji den předem nahlásit příslušnému mysliveckému spolku. Ten by se měl postarat o vyplašení srn a srnčat.

 

Ne vždy je to ale takhle možné. "Lidé si myslí, že myslivci na to kašlou. Ale tak to není. Žádný myslivec nechce vidět tu hrůzu, to mi věřte. Často se seká podle počasí, zprávu dostanete na poslední chvíli, někdy třeba i hodinu předem. Je dopoledne a vy máte všechny chlapy ze spolku v práci. Co pak můžete dělat?" vysvětluje Petr Slaba, kreslíř, aktivista a rovněž myslivec.

 

 

Proto je nesmírně důležitá pomoc dobrovolníků. Nic těžkého se přitom po nich nežádá - jen aby si udělali procházku po louce. Klidně třeba se psem na vodítku (!). "Ideálně by se to mělo udělat večer před sečením. Projít tu louku. Kvůli hluku, přítomnosti lidí a jejich pachu pak srny vyhodnotí místo jako málo bezpečné a většina jich mláďata odvede pryč ještě před sekáním," popsal jednoduchou metodu Petr Slaba. Pokud nejde srny plašit den před senosečí, snaží se dobrovolníci chodit alespoň před sekačkou, i když je tento způsob podstatně méně úspěšný.

 

Pomoc se svolává na internetu a sociálních sítích

 

Jenže pořád platí, že zásadní je rychle sehnat pomocníky. Petr Slaba proto před několika lety vymyslel aktivitu, která se prostřednictvím sociálních sítí rychle rozšířila po celé zemi. Jde o facebookovou stránku "Zachraň zvíře před sekačkou". Aktuálně má sedm tisíc členů.

 

Právě tady se sbíhají důležité informace s nabídkou k pomoci od tisíců dobrovolníků. Nemusí ani složitě nikam cestovat. Stačí, když si vyhledají senoseče v okolí svého bydliště a spojí se přes stránku s místními myslivci.

 

 

Ještě lepší je možnost využít aplikaci, kterou vyvinula Česká zemědělská univerzita a Ministerstvo životního prostředí. Najdete ji na adrese senosec.czu.cz. Registrovat se můžete buď jako dobrovolník, zemědělec nebo myslivec.

 

Smutný fotopříběh srnky a jejího mláděte probudil veřejnost

 

Petr Slaba už se na kampani podílí asi čtyři roky. Všechno odstartoval jeho smutný text, který zveřejnil v roce 2014. I TN.cz o něm tehdy informovalo v tomto článku: Smutný příběh: Srnka se snaží najít mládě v trávě, to ale semlela sekačka! FOTO UVNITŘ Tady je krátký výňatek: "Srna začala sem a tam chodit mezi řádky a volala jemným pískáním srnče, které se jí ale neozývalo. Trvalo to asi čtvrt hodiny, než ho našla. Malé tělíčko leželo v jednom z pruhů trávy, kde ho zastihla dlouhá a nemilosrdná kosa sekačky. Nemělo vůbec šanci na přežití. Pokoušela se ho postavit. Přitom opět pískala, ale tentokrát úplně jinak. Úplně změnila hlas, v jejím pískání byl jasně poznat smutek a obrovská bolest, protože zjistila, že její nejmilejší už nežije!"

 

Srdcervoucí popis nenechal veřejnost chladnou. "Do té doby se o tom mezi lidmi moc nevědělo. Teď už je to lepší. Ta naše kampaň poměrně dobře funguje a podařilo se nám zachránit opravdu dost mláďat," uvedl Petr Slaba.

 

15

GALERIE: Posekané srnky na loukách

Zdroj: facebook.com

Posekané srnky - 1

Hodnocení:

 

Kromě toho Slaba s kolegy zkouší i jiné metody. Například akustický plašič, který se zapíchne na tyči do země a vydává silný pípající signál, který srny i s mláďaty zaplaší. Osvědčily se i velké čtverce polystyrenu napíchnuté na klacku u pole, které fungují jako optický plašič. A novinkou, která je zatím ve vývoji a testování, je pachový ohradník. Jde o biologicky odbouratelnou látku, která se rozhazuje po loukách a srny také zaplaší.

 

Podobnou aktivitou jako Petr Slaba se zabývají i webové stránky stopsecenisrncat.cz. Jde o mladší projekt, ale funguje na stejném principu jako senosec.czu.cz. Pokud tedy máte rádi procházky a chcete udělat dobrý skutek, spojte příjemné s užitečným a přihlašte se jako dobrovolník. K ničemu se tím nezavazujete, ale třeba se vám jednou sejde volný čas, chuť i příležitost pomoci. Sezóna senosečí a tedy i plašení srnčích mláďat trvá zhruba od května do srpna.
 

tn.cz / David Garkisch