Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 17.3. 2017 12:06
cestování

Skoro 18 hodin a 14 000 kilometrů: Jak přežít nejdelší lety světa?

Spící pasažéři v letadle
Zdroj: Profimedia

Některé letecké společnosti stále častěji zavádí takzvané "nonstop" lety, při kterých se překonává co nejdelší vzdálenost bez mezipřistání a přestupu. V současnosti se mezi nejdelší lety řadí spoj mezi Katarem a Novým Zélandem, velmi brzy se také začnou prodávat palubní lístky na let mezi Londýnem a australským Perthem. Co ale všechno hrozí člověku, když je uzavřen téměř 18 hodin v malém prostoru s dalšími pasažéry?

Vzdálenosti přes 14 tisíc kilometrů nejsou ničím, s čím by si moderní letadla nedokázala poradit. V současnosti se mezi nejdelší lety řadí spoj mezi městy Dauhá a Auckalnd. Let katarské aerolinky zavedly v únoru letošního roku.

 

Cesta dlouhá 14 534 kilometrů zabere dlouhých 17 hodin a 40 minut. Taková doba strávená v malém prostoru převážně bez pohybu představuje pro lidské tělo ohromnou zátěž. Existuje celá řada faktorů, na které je třeba dát si pozor.

 

Jedním ze základních problémů je zvýšené riziko vzniku žilní trombózy, při které vznikne v nohách sraženina, která zpomaluje průtok krve. Hlavní problém nastává ve chvíli, kdy se sraženina uvolní a putuje k srdci a plicím, což může vést snadno až ke smrti.

 

Rizikovým faktorem pro vznik trombózy je dehydratace. Vzhledem k tomu, že během dlouhého letu cirkuluje v letadle vzduch přes klimatizaci, je oproti normálním podmínkám výrazně sušší. Ke ztrátě tekutin přispívá také konzumace alkoholu. Mezi další faktory patří například vysoký věk, předchozí trombóza, křečové žíly, hormonální léčba, nedávné zranění nebo operace, těhotenství a celá řada dalších nemocí včetně zhoubných nádorů, uvádí portál Travel Doctor.

 

Nejlépe se dá zmírnit riziko trombózy krátkým cvičením během letu, výrazně pomohou kompresní punčochy. Je důležité pravidelně během letu doplňovat tekutiny. Na žilní nemoci se také dají brát venofarmaka.

 

 

Dříve se nemoci říkalo "Syndrom turistické třídy", pozdější výzkumy ale potvrdily, že na vině není jen málo místa na nohy, riziko tak hrozí i pasažérům v dalších třídách.

 

Dalším výrazným šokem je při extrémně dlouhých letech změna časových zón. Pásmovou nemoc provází celá řada příznaků, jako jsou únava, dezorientace, nevolnost, nespavost, iracionální chování a další. S pásmovou nemocí musí počítat při dlouhých letech téměř každý, správným chováním se ale dají zmírnit její následky.

 

Větší množství lidí v uzavřeném prostoru zvyšuje riziko přenosu různých nemocí. Přenos bakterií a virů neusnadňuje přímo cirkulace stejného vzduchu, protože jsou letadla vybavena účinnými filtry, na vině je těsná blízkost dalších pasažérů, kteří mohou být nakažení nějakou nemocí. Není tedy na škodu vybavit se antiseptickými ubrousky a také nosním sprejem, ten pomůže také s hydratováním nosních dutin.

 

 

Tím rizika spojená s cestováním v letadle zdaleka nekončí, zejména u již nemocných jednotlivců se mohou objevit další komplikace. Pozor by si měli dávat také například potápěči, u kterých i 24 hodin po posledním použití kyslíkového přístroje hrozí dekompresní nemoc.
 

klma TN.cz

Diskuze

17.3. | 11:15 mimozemstan1
0
Dostat trombozu z 18 hodin sezeni to uz musi napsat hodne odvazlivej blbec.
17.3. | 10:45 mike1sdh
-2
Je to stejný jako jet autobusem do Chorvatska. Ale dá se to, jen si člověk musí pořádně vykropit kedlubnu a umrtvit se na zbytek cesty. A pěkně vám to uteče :-)
17.3. | 10:16 sperma1
0
haha ! to musi byt sranda ze ten let nikdo neprezije ! behem par hodin vznikne srazenina a az letadlo doleti tak jsou vsichni pasazeri mrtvi hihi ! to by me zajimalo jakto ze ty lety jsou legalni ! to jeste nikomu nezacalo vadit ze az letadlo doleti tak vsichni umrou ?
17.3. | 09:12 Petr Kelenda
1
Tento článek sem snad dali omylem.Většina Čechů živoří a na takový let letadlem nejsou schopni ze svých almužen našetřit.Tak se nás vlastně takové problémy netýkají!To je spíš záležitost pro občany USA a Japonska.