Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 21. 1. 2018
Evropský parlament

Tady vznikají nařízení ovlivňující život nás všech! Jak to funguje?

Sál Evropského parlamentu
Zdroj: Profimedia

Evropský parlament má významné pravomoci, které ovlivňují život každého z nás. Rozhoduje o navrhovaných předpisech, které může významně změnit, schvaluje také rozpočet. Češi přitom patří mezi největší lajdáky, pokud jde o volební účast u voleb do Evropského parlamentu.

S návrhy předpisů sice přichází Evropská komise, parlament ale může Komisi vyzvat, aby tak učinila. O předloženém návrhu pak spolurozhodují poslanci Evropského parlamentu, který je jediným orgánem, jehož obsazení volí přímo občané členských států. Nejpozději ve třetím čtení musí schválit identický text, jaký schválila také Rada EU, tedy orgán složený ze zástupců států.

 

Do oblastí, které může svým rozhodnutím Evropský parlament ovlivňovat, patří třeba hospodářství, finanční služby, jednotný trh, volný pohyb v rámci EU, zemědělství, azylová a přistěhovalecká politika nebo životní prostředí.

 

Parlament také společně s Radou rozhoduje o ročním rozpočtu EU. Jednou za sedm let připravuje EU dlouhodobý finanční plán, kterým se roční rozpočty musí řídit. I při schvalování dlouhodobého rozpočtu je potřeba souhlas parlamentu. Ten pak také kontroluje, jak členské státy a Komise dodržují rozpočet.

 

Návrhy Komise může parlament úplně změnit

Parlament může návrh předpisu, který vytvoří Komise, výrazně změnit. Kupříkladu v případě revize dublinského systému, podle něhož jsou v EU řešeny žádosti o azyl, navrhovala komise, aby byli uprchlíci přerozdělováni jen tehdy, pokud stát, do něhož přicházejí, výrazně překročí počet žádostí o azyl, které má zvládnout zpracovat. Europoslanci ale navrhli a schválili permanentní přerozdělovací mechanismus.

 

Když parlament návrh od komise dostane, přiřadí jej příslušnému výboru. Jsou to právě výbory, kde probíhá největší práce. Na plenární schůzi už poslanci většinou hlasují jen o předem připraveném usnesení.

 

 

 

V parlamentu se strany sdružují do politických skupin podobně zaměřených stran. ČSSD tak tvoří frakci S&D s ostatními sociálně demokratickými stranami. Lidovci, TOP 09 a STAN jsou členy největší frakce Evropské lidové strany. Hnutí ANO poslalo své poslance do frakce liberálů (ALDE). ODS s britskými konzervativci nebo polskou stranou Právo a spravedlnost spoluzakládala frakci evropských konzervativců a reformistů.

 

"Když srovnám to předminulé a současné volební období, tak zatímco v letech 2004 a 2009 byla převážná většina hlasování podle frakcí, dnes přibývá těch na základě národních zájmů," řekl TN.cz europoslanec Jiří Maštálka z KSČM, která je součástí frakce Evropské sjednocené levice a severské zelené levice (GUE-NGL). Nejpřirozenějšími spojenci českých europoslanců jsou podle Maštálky ti slovenští.

 

 

Česko má v Evropském parlamentu 21 zástupců. Tím se řadí mezi středně velké státy. Stejný počet zástupců má Maďarsko, Portugalsko a Belgie. Nejvíce europoslanců (96) posílá do Bruselu a Štrasburku Německo. Naopak čtyři nejmenší státy mají jen 6 europoslanců. Evropský parlament je volen jednou za pět let. Z Česka se do něj dostanou ty strany, které ve volbách překročí 5% hranici. K posledním volbám v roce 2014 přišlo v Česku jen 18,2 % oprávněných voličů.

 

Brusel, Štrasburk, Lucemburk... proč má parlament 3 sídla

Celkem 751 poslanců Evropského parlamentu se střídavě schází v Bruselu a ve Štrasburku. Sekretariát má Evropský parlament v Lucemburku, kde v minulosti byl i jeden z jednacích sálů. Dnes by se do něj už ale europoslanci nevešli. I tak by se v případě, že by Evropský parlament měl sídlo jen v Bruselu, ušetřilo by se ročně přes 2,5 miliardy korun, odhalila analýza z roku 2013.

 

Proč se tedy europoslanci každý měsíc stěhují na pár dní do Štrasburku? Je to výsledkem historického vývoje evropských institucí. Evropské společenství uhlí a oceli, které vytvořilo zárodek dnešní EU, původně sídlilo v Lucemburku. Pro plenární zasedání využívalo společné shromáždění sál Rady Evropy, která sídlila právě ve Štrasburku.

 

 

Když vzniklo Evropské hospodářské společenství, byla většina institucí soustředěna právě do Bruselu. Tam postupně přenesl většinu svého působení také Evropský parlament. V Bruselu tak zasedají výbory, konají se zde i některé plenární schůze. Jeden týden ale europoslanci tráví ve francouzském Štrasburku, kde se koná hlavní plenární zasedání. Případnou změnu by musely schválit všechny členské státy, Francie ale sídlo významné evropské instituce nechce ztratit.
 

vbo TN.cz