Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 21. 8. 2018
50 let od okupace

Věrku (†29) a její děti (†6, 4) umlátil voják kladivem! Chtěl jejich auto

Oběti sovětské okupace
Zdroj: Profimedia, VHÚ
Věru a její děti zabil okupační voják

Přesně 50 let uběhlo od chvíle, kdy do tehdejšího Československa vpadla vojska pěti zemí Varšavské smlouvy. Ukončila tak obrodný proces zvaný pražské jaro. Do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a při dopravních nehodách okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků, další stovky zemřely v letech následujících. Mezi nimi i 29letá Věra Dostálová a její dvě malé děti (6,4), které kladivem ubil okupační voják.

Československá armáda měla od iniciátorů rozkaz pustit vojska do země, proto ani žádné větší kroky k obraně nepodnikla. Zato veřejnost v prvních dnech okupace vyjadřovala silný odpor, masivní protesty trvaly celý týden. Do Československa vjelo asi 6300 tanků, které následovalo až půl milionu pozemních jednotek.

 

Kvůli okupaci zemřelo do roku 1989 402 civilistů, nejvíce z nich při autonehodách. Okupační vojáci se ale dopouštěli také zločinů. Jeden takový se stal v dubnu 1981 v Břuchotíně na Olomoucku. Sovětský voják tady kladivem brutálně zabil maminku Věru a její dvě malé děti. 

 

Mezi lidmi se tradovalo, že se jednalo o vojáka, který utekl z kasáren. V Břuchotíně si prý už myslel, že je blízko hranic, proto se rozhodl ukrást auto z garáže jednoho domu. Jenže Věra ho pravděpodobně nachytala při činu a pokusila se mu v loupeži zabránit.

 

 

Věru i čtyřletého Tomáška a šestiletou Pavlínku ubil voják kladivem. Z činu původně vinili manžela Pavla. "Když se vrátil domů manžel, našel je už všechny bez známek života. Protože měl celé ruce od krve, když přiběhl do hospody pro pomoc, chlapi se zhrozili, že někoho zabil," vzpomínala na facebooku pamětnice Jana.

Připomeňte si srpnové události v reportáži TV Nova: 

 

Československé úřady tvrdily, že pachatelem není příslušník sovětských vojsk, ale že jde o kriminálně závadného člověka. Až po roce 1989 se ukázalo, že viníkem je okupační voják Jurij Kononov. Den po činu ho chytili v Olomouci, z vraždy ho údajně usvědčil prstýnek zavražděné ženy, který u něj našli. Soudili ho v Sovětském svazu a nakonec měl skončit na Sibiři. Okupační správa, které byl vydán, jeho jméno nikdy nezveřejnila. 

 

Umíralo se ale také hned první den okupace. Oběťmi byly nejen ti, kteří se odporu proti okupaci aktivně účastnili. Například v Bratislavě zemřela 21. srpna teprve 15letá Daniela Košanová. Zasáhla ji odražená kulka při střelbě okupantů do davu na schodech Univerzity Komenského. Střela ji trefila do pánve, na místě vykrvácela.

 

 

Na protest proti okupaci Československa se během roku 1968 i v dalších letech upálilo několik lidí. Hned 8. září se na dožínkových slavnostech ve Varšavě upálil Ryszard Siwiec, režimu se ale podařilo veřejnost přesvědčit, že byl duševně narušený. Asi největší ohlas vyvolala sebevražda studenta Jana Palacha, který inspiroval sérii napodobitelů - například Jana Zajíce či Evžena Plocka.

 

Vojska Sovětského svazu zůstala v Československu i po revoluci. Poslední okupační voják zemi opustil v roce 1991. 50leté výročí události připomene v tomto týdnu řada akcí, jsou mezi nimi koncerty, výstavy, vzpomínková shromáždění i bohoslužby.

mom TN.cz
Reklama