Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Obchodní sdělení

Dovolená plná zábavy!

Aktualizováno 13.6. 2018 20:39
Omezí i trafiky

Vláda schválila důležité zákony: Zmírnění EET nebo nižší DPH

Zdroj: TV Nova

Kabinet Andreje Babiše na svém středečním zasedání schválil hned několik zásadních zákonů. Změnit se mají třeba pravidla pro elektronickou evidenci tržeb (EET) u podnikatelů s nižšími příjmy. Vláda také schválila nižší DPH u některých služeb nebo omezení politických trafik.

Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat Finanční správě údaje o tržbách. Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim EET.

 

Zároveň v novele zákona o DPH, která je součástí návrhů k EET, ministerstvo navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.

 

"Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže. Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

 

Norma také ošetřuje náběh třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Třetí a čtvrtá vlna EET by měla být spuštěna půl roku po platnosti zákona. "Přesný termín spuštění bude záviset na délce legislativního procesu," uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

 

 

Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, bude třeba podle návrhu splnit několik podmínek. Poplatník nebude smět být plátcem DPH, mít nejvýše dva zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb, tedy hotovostních, nebude smět přesáhnout za posledních 12 kalendářních měsíců 200.000 korun.

 

"Navrhované řešení tak nepředstavuje osvobození od zákona o evidenci tržeb, ale alternativní formu evidence pro nejmenší živnostníky a podnikatele. Jeho výhodou je, že si tito podnikatelé sami rozhodnou, zda budou evidovat on-line nebo prostřednictvím tohoto rozšířeného off-line modelu," uvedla Schillerová.

 

V souvislosti se zvláštním režimem bude muset podle návrhu podnikatel od ministerstva financí získat blok účtenek, které bude mít povinnost vystavovat zákazníkům, a nebude moci použít jiné účtenky. Také bude muset čtvrtletně informovat Finanční správu o tržbách a mít v provozovně vystavené oznámení o využívání zvláštního režimu EET. Zároveň ale nebude muset žádat o autentizační údaje k EET. Norma dále zužuje okruh tržeb, které jsou předmětem evidence, a to na tržby uskutečněné na území ČR.

 

Elektronické neschopenky začnou později

Vláda dnes schválila odložení projektu elektronické neschopenky. Nová úprava, kterou ministerstvo slibuje připravit, by měla fungovat až od roku 2021. Do té doby zřejmě bude fungovat předběžný systém. Podle ministerstva práce není zavedení od ledna 2019 reálné a představovalo by masivní zásah do nemocenské.
 

Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už nyní, a to od roku 2010. Mohou využít takzvané e-podání. Potřebují k tomu jen počítač s internetem a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se pak v ČSSZ registrovat. Tento úřad chce firmám od příštího roku umožnit, aby mohly dodatečně údaje o nemocných pracovnících přes počítač kontrolovat. Vyplývá to z informací, které po jednání v centrále ČSSZ poskytli minulý týden premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně Němcová a zastupující ředitel správy Pavel Krejčí.

 

Podle údajů ČSSZ každý rok přibývá neschopenkových formulářů, které doktoři elektronicky posílají. V roce 2015 jich bylo 56.000 a loni 117.000.

 

Elektronické neschopenky se měly podle zákona v Česku využívat od ledna příštího roku. Lékaři je měli vystavit a odeslat přes počítač. Údaje o pracovní neschopnosti zaměstnance by okamžitě mohl vidět jeho zaměstnavatel. Nemocní by nemuseli tiskopisy nosit do práce a mohli se jít rovnou léčit. Doklady by také hned měla ČSSZ.

 

Omezení politických trafik

Vláda v demisi také schválila vlastní verzi takzvaného nominačního zákona. Podle vicepremiéra a místopředsedy hnutí ANO Richarda Brabce přidá na transparentnosti výběru lidí do orgánů státních firem, i když dává ministrům možnost odmítnout kandidáty doporučené vládním výborem.

 

Předloha má zamezit dosazování politických nominantů do takzvaných trafik. Uchazeči mají až na výjimky vždy projít ministerským výběrovým řízením a hodnocením před vládním výborem, jeho postavení je ale pouze poradní. V případě, že se odchýlí od názoru výboru, bude ministerstvo moci navrhnout ke jmenování člověka, který prošel nominačním postupem před výborem, ten ale k němu vydal negativní stanovisko. Jiný postoj bude muset veřejně zdůvodnit.

 

Zákon se v tomto bodu liší od návrhu Pirátů a dalších poslanců, který projednává Sněmovna a podle něhož má být doporučení vládního výboru závazné. Předloha bude tento týden čelit ve Sněmovně návrhu ANO na zamítnutí. Obsahuje také požadavek, aby vlády zpracovávaly vlastnické politiky státu ve státních a polostátních společnostech, jejichž plnění by pravidelně projednávala dolní komora.

 

 

Projednávání návrhů na omezování politických vlivů na výběr kandidátů do státních firem se kryje s vyjednáváním o podpoře vznikající menšinové vlády ANO a ČSSD komunisty, kteří mají personální požadavky na zastoupení ve státních společnostech. Podle Brabce by v případě schválení normy museli projít výběrovým řízením také oni. Podle ministryně pro místní rozvoj v demisi Kláry Dostálové (za ANO) to nemusí být problém, protože "i komunista může být odborník".

 

Vládní předloha se má týkat společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty. Stanoví například to, že do orgánů těchto společností by se mohli hlásit jen lidé starší 28 let. Členové nominačního výboru, které by jmenovala na návrh ministrů vláda na pět let, by museli být ještě o dva roky starší. Museli by mít nejméně pětiletou praxi v řídicích funkcích ve firmách, v oboru práva, v personalistice, finančnictví nebo ekonomii, a museli by být navíc nestraníky. Činnost výboru by stála podle odhadů 700.000 až milion korun ročně.
 

vbo tn.cz / ČTK