Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 30.10. 2009 16:57

Výjimka z "Lisabonu": odbory zvažují stávku, Klaus dostal petici

Vyjednání výjimky nejvíce kritizují předáci odborových svazů a Strana zelených. Klaus dostal podpůrnou petici.

Země Evropské unie vyhoví podmínce prezidenta Václava Klause, který ji požadoval z obav před prolomením takzvaných Benešových dekretů. Ve čtvrtek večer to oznámili zástupci Česka a Unie. Více TADY.

Zdroj: Snídaně s Novou

Český premiér Jan Fischer se v pátek nezvykle ostře ohradil vůči vyjádřením ČSSD, že jeho vláda selhala při dojednání výjimky z listiny základních práv Evropské unie.


"Vláda neselhala ... Zásadně ten výrok odmítám, vůči vládě i vůči své osobě," ohradil se Fischer.


Sociální demokraté vládu napadli, že kvůli podmínce vyloučila pro Česko využití především sociálních práv zaručených listinou, což Fischer rozhodně odmítl. Češi podle něj rozhodně nebudou kráceni na svých právech.


"Žádné z těch práv není ohroženo," řekl premiér. "Výjimka neznamená, že listina se nebude na Českou republiku vztahovat. Kdo má vůli to číst, tak ať to, proboha, čte," podotkl. Zdůraznil, že ochrana občanů ČR v oblasti základních práv se sjednáním výjimky ve srovnání s ostatními členským státy nezmění.

 

Odbory se bouří proti výjimce

 

Zřeknutí se Listiny základních práv a svobod pro ČR nejvíce pobouřilo odbory. Ty se chystají podniknout kroky k tomu, aby Česko v budoucnu výjimku nemělo.


V poledne přinesli na Hrad petici organizátoři celoevropské kampaně proti Lisabonské smlouvě. Věří, že i po přijetí podmínky Klaus Lisabonskou smlouvu nepodepíše.


Petici s 20 tisíci podpisy předal Klausovu tajemníku Ladislavu Jaklovi představitel krajně pravicové strany Švédští demokraté Kent Ekeroth, který akci inicioval.

Zdroj: TV Nova

"Petice vznikla před třemi týdny a očekáváme, že jejich počet se bude každý den zvyšovat," řekl Ekeroth.


"Je to pěkný výraz toho, že se občané napříč zeměmi EU zajímají o integrační proces," reagoval Jakl.


Mezi signatáři jsou lidé z celé Unie, nejvíce zřejmě z Česka a Británie. Odpůrci smlouvy petici podepisovali na internetu. Kampaň pod názvem "Podpořte Václava Klause" bude dále pokračovat. Organizátoři tvrdí, že jejich dalším cílem je získat 100 tisíc podpisů.


Odboráři zvažují stávku nebo demonstraci


S vyjednáním výjimky jsou nespokojené odbory. Chtějí jednat s nynějšími i budoucími poslanci a vládou a přesvědčit je, aby Česko od ustanovení upustilo. Nevylučují ani demonstrace či stávku. Řekl to vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů a její zastupující místopředseda Vít Samek.


Podle odborů povede Klausova výjimka k tomu, že čeští občané nebudou moct u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva v případě jejich porušení.


"Kdybych jako senátor věděl, že budou chtít vypustit listinu, tak bych pro Lisabonskou smlouvu nehlasoval," uvedl pro Právo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.


Proti výjimce je také Strana zelených. "Znamená to oslabení práv českých občanů v unii. Příští politická generace tuto chybu, pevně věřím, napraví," reagoval na přijetí výjimky předseda zelených Ondřej Liška.


ČSSD prověří formulaci s právníky


ČSSD na své odpolední tiskové konferenci řekla, že dohodu vítá, ale ještě s právníky zkonzultuje, jak se dotkne občanů v Česku.


"Očekáváme nyní, že prezident Klaus dokument bez odkladu podepíše," uvedl Jiří Paroubek.


Vláda podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka selhala, protože výjimku vyjednala. Podle Paroubek je výjimka nabytečný požadavek Klause.


Premiér Jan Fischer s názorem ČSSD nesouhlasí. Pokud by podle Fischera zástupci Prahy šli do jednání s tím, že by výjimku omezili jen na takzvané Benešovy dekrety, pak by prý lisabonskou smlouvu pohřbili.


ODS výsledek jednání vítá


Opačného názoru je ODS. Výjimka je pro Česko pozitivní, domnívá se mluvčí strany Martin Kupka s tím, že strana už téma komentovala v dřívějších vyjádřeních. Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek v posledních týdnech tvrdil, že Klaus Lisabonskou smlouvu nakonec podepíše, vyhýbavé odpovědi podle Topolánka patří k prezidentově politickému stylu.


Předseda lidovců Cyril Svoboda připoměl, že nyní by měl prezident smlouvu podepsat, protože kritérium, které si dal, sedmadvacítka splnila. Evropská unie podle Svobody ukázala vstřícnost, když požadavkům Klause vyhověla.


Odpůrci lisabonské smlouvy v Senátu dnes oznámili, že zvažují další stížnost k Ústavnímu soudu. Netýkala by se mlouvy samotné, ale způsobu, kterým o ní soud rozhodoval. Podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška taková stížnost nemůže nijak zasáhnout do nynějšího řízení o lisabonské smlouvě, ani by kvůli ní soud "nezmrazil" ratifikaci Lisabonu. Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání.


Fico: Vybojovali jsme víc než Češi


Překvapivá reakce dorazila ze Slovenska. Tamější premiér Robert Fico je přesvědčen, že Slováci si vyjednali na nynějším summitu Evropské unie v Bruselu více než Češi. Česko podle něj dosáhlo toho, že na občany se nebude Listina základních práv EU vztahovat. Slovákům ve Ficových očích ale jednak práva vyplývající z charty zůstanou, a navíc si vybojovali, že lídři EU přijali usnesení, že mezi listinou a dekrety není žádný vztah.


"Dosáhli jsme, že charta základních práv Evropské unie na Slovensku zůstala platit v plném rozsahu a (lidé) mají plnou právní ochranu... Za druhé jsme dosáhli elementárního výkladového pravidla, které definitivně vylučuje jakékoli úvahy o politickém nebo právním propojení Benešových dekretů a charty," řekl slovenský premiér a dodal: "Zabili jsme jednou ranou dvě mouchy. Na rozdíl od České republiky."


Reakce zahraničního tisku čtěte TADY.


Rozhodnutí o výjimce z listiny základních práv EU pro Česko kritizuje Německý Svaz vyhnanců (BdV), který hájí zájmy sudetských Němců. Podle svazu se zpochybňuje politika lidských práv a přehlížejí se oběti odsunu a vyvlastňování.


"Nejnovější souhlas států EU a šéfů vlád živí pochybnosti o přísném dodržování politiky lidských práv," uvedla tajemnice BdV Michaela Hriberská.


Českou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států unie, přičemž se tak stane zřejmě při předpokládaném vstupu Chorvatska do EU. Poté se výjimka stane součástí jednoho z protokolů Lisabonské smlouvy, který již zahrnuje výjimky z Listiny základních práv pro Polsko a Británii.

ČTK TN.cz

Diskuze

1.11. | 02:48 Václav Špičák
0
Alexandra1.Prosím Vás.26 států bude mít víc než máte Vy.Kdoé o něco přišel?!Vy, nebo,těch 26 států.Proboha byli jsme inteligentní národ.
30.10. | 19:54 Alexandra Sobocká
0
Nejsme jediní, Poláci a Britové jsou na tom přeci úplně stejně. Nevím, ale ve zprávách tvrdí, že o svá práva nepřijedeme, že jseme se tou výjimkou nezřekli listiny základních práv EU komletně. Tak nevím, co si mám teď myslet. Každý tvrdí něco jiného..
30.10. | 17:54 Václav Špičák
0
Ale do situace druhořadých občanů jsme se dostali díky vyjímce.Nebude mi nikdo tvrdit,že když na nás nebude platit Listina práv a svobod EU,že jsme nic neztratili.Sám Topolánek to vítá,že nebudeme muset dodržovat sociální práva.Nakonec jeho reforma narážela právě na Listinu.Teď budou mít klídek a ...
30.10. | 16:57 lao-c
0
Zločín na slušné lidi už byl rok 1989.
30.10. | 15:28 topka55
0
wendy002 ..Pro ně budeme /dlouho/ti druhořadí i kdybychom smlouvu podepsali jako první!
30.10. | 13:03 Václav Špičák
0
Plně podporuji odbory.Je to zločin na našich lidech,našich dětech a vnucích.Odsuzujeme do role podřadných občanů EU.