Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 2.1. 2012 15:56

Předpověď na rok 2012: V srpnu bude mrznout!

Plánujete lyžařskou dovolenou? Kdy na hory vyrazit aby byla alespoň nějaká pravděpodobnost, že bude sníh? A kdy si v létě naplánovat dovolenou? Důležité informace se dozvíte v naší velké roční předpovědi počasí.

Průběh letošní zimy je pro vášnivé lyžaře zatím jen velkým zklamáním. Podle dlouhodobé předpovědi by nejvíce sněhu mělo napadnout na přelomu února a března. První jmenovaný měsíc bude také nejproblémovější pro řidiče, na silnicích totiž hrozí náledí a ledovka. Nastínila průběh zimy meteoroložka Meteopressu Dagmar Honsová.

 

Na dovolenou vyražte buď v druhé polovině května nebo v období od 12. -21. července a 20.-29. srpna. Nejvíce bouřek přinese červen.

 

Lyžařská sezona 2012 začne v polovině listopadu a Vánoce budou opět na blátě.

 

"Prudký déšť, vichřice, orkány husté sněžení či extrémní vedra přicházejí nejčastěji o víkendu," prozradila meteoroložka.

 

Leden

 

První měsíc bude nejchladnějším měsícem v roce – nejnižší teploty vzduchu zpravidla naměříme v období od 10. do 20. ledna, kdy při zmenšené oblačnosti a na sněhové pokrývce může rtuť teploměru klesat až pod -15 °C. I v nižších polohách v tomto období zpravidla převažují ledové dny tj. s celodenními mrazy.

 

První měsíc roku nabízí nejvíce dnů se sněžením v nižších a středních polohách z celého roku – 10 až 15 dnů, přitom sněhová pokrývka leží v nížinách v průměru 12 až 14 dnů.


Únor

 

Během února se rychle začínají prodlužovat dny, což je znát i na narůstající síle slunečních paprsků a tím rychlému nárůstu teploty vzduchu v druhé polovině měsíce, kdy se už budou průměrné denní teploty pohybovat kolem +2 °C. V nižších a středních polohách musíme počítat se srážkami mrznoucími nebo smíšenými a na silnicích se tak bude vytvářet ledovka nebo náledí.

 

První polovina měsíce přinese převážně větrné dny, což je spojeno s přechody jednotlivých frontálních systémů v čerstvém západním proudění. V kombinaci sněhových přeháňěk, se kterými musíme počítat v nižších a středních polohách až ve 12 dnech, se poté tvoří sněhové jazyky. Největší zima v tomto měsíci nejčastěji bývá v období od 5. do 12. února.

 

Na přelomu února a března leží v horských oblastech nejvíce sněhu z celého roku a podmínky pro lyžování jsou ideální. V nížinách se datum posledních sněhových přeháňek pohybuje kolem 20. března.

 

Březen

 

Březen odstartuje tzv. Matějskou oblevou, která přináší do nížin první vlaštovku jara, v horských oblastech nastane obleva až ve druhé březnové dekádě. V druhé polovině měsíce se budou průměrné denní teploty v nížinách pohybovat až kolem 8 °C.

 

Duben

 

Čtvrtý měsíc nabídne aprílové počasí – rychle se budou střídat jasné dny se zataženými s deštěm nebo přeháňkami. V druhé polovině měsíce se mohou vyskytnout i bouřky.

 

Období tzv. aprílového chladna můžeme očekávat v období od 1. -10. dubna, poté bude docházet k rychlému nárůstu denních teplot, v maximech nejsou vyloučené ani teploty blížící se k letní hodnotě 25 °C. Naopak se bude rychle snižovat vlhkost vzduchu.

 

Květen

 

Květnové počasí bývá naopak stálé a to zejména v období od 16.-28. května, kdy počasí v Evropě střední ovlivňuje rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, která přináší slunečné dny s letními odpoledními teplotami. Ke konci měsíce se mohou vyskytovat silné bouřky doprovázené krupobitím.

 

Chladnější bude období kolem ledových mužů od 10.-14.5., které s sebou přinese obvykle i vydatnější srážky.


Červen

 

Stálé slunečné počasí často nabízí také červnové dny v období od 16. do 24. Kolem sv. Medarda (8. června) naopak převládá velká oblačnost s deštěm, přeháňkami a bouřkami.

 

Silnými bouřkami, doprovázenými nebezpečnými meteorologickými jevy budou zakončené i slunečné teplé dny, v červnu se tak vyskytne nejvíce bouřek z celého roku, v průměru jich bude 7.

 

Červenec

 

Nejslunečnější dny z celých prázdnin nabízí období od 12. -21. července a 20.-29. srpna. V červenci naměříme nejvíce tropických dnů, zároveň ale červenec přinese i nejvíce dusných dnů. Nejchladnějším obdobím v červenci jsou dny od 1. - 6. července.

 

Srpen

 

Letní měsíce budou nejdeštivějšími z celého roku, přívalové srážky se budou vyskytovat v silných bouřkách, kterých bude rychle ubývat v druhé polovině srpna. Od 20. sprna se budou do Česka vracet přízemní mrazíky a ranní mlhy.


Září

 

Na tzv. dny babího léta se můžeme těšit už od poloviny září a slunečné dny s ranními mlhami, slabým větrem a velkými teplotními rozdíly mezi ranními a odpoledními teplotami vydrží i v první říjnové dekádě.

 

Říjen

 

Poté už začne oblačnosti i srážek přibývat, ke konci října nejsou vyloučené na vrcholcích hor srážky smíšené. Nejteplejším zářijovým obdobím jsou dny od 4. - 9. září, kdy se nejvyšší odpolední teploty zastavují na letních hodnotách.

 

V říjnu se často setkáváme s nejjasnějšími dny z celého roku a to v jeho počátku. V období od 15. do 20. října přijdou teplejší dny v porovnání s těmi předešlými. Závěr října přinese mrazíky a po ránu mlhy.

 

Listopad

 

V listopadu si slunečních paprsků mnoho neužijeme, zejména v nižších polohách bude převládat zataženo nízkou oblačností a mlhavo. K inverznímu charakteru počasí se přidají i zhoršené rozptylové podmínky. V horských oblastech bude od poloviny měsíce ležet sníh, v nižších polohách očekáváme první sněhové vločky kolem 20. listopadu.

 

Prosinec

 

Zatímco počátek prosince přinese sněžení i do nížin, v druhé polovině měsíce očekáváme proměnlivé počasí, převážně s deštěm a Vánoce tak budou v nižších polohách opět na blátě. Ochlazení a návrat pravého zimního počasí přinese opět až úplný závěr roku.


Nebezpečné sopky a méně hurikánů ve světě

 

Podle Honsové by ve světě nemělo být počasí příliš extrémní, co se týče počtu a síly tropických cyklon v jednotlivých částech světě, alespoň pokud jde o srovnání s lety minulými.

 

Evropa by se však měla připravit na možné probuzení sopek na Islandu, v Itálii či v Řecku.

 

Hurikánová sezona v Atlantiku se datuje od 1.června do 30. listopadu,  letošní počet hurikánů by měl být nižší než v roce 2010. Na tajfuny se musí  opět připravit jihovýchod Asie, na cyklony Indie a Austrálie se musí připravit na Willi-Willi.


Dlouhodobá předpověď Dagmar Honsové stojí na interpretaci statistik z posledních deseti let. Jejich úspěšnost je něco přes 50 procent.
 

tn.cz / Mediafax