Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 16.1. 2014 20:57
30 let transplantací srdce

Svačinka, cigareta a pak infarkt. Příběh prvního Čecha s darovaným srdcem

transplantace srdce, dojemné setkání v USA
Zdroj: isifa.com
ilustrační foto

Na počátku první transplantace u nás byla svačinka a cigaretka na dílně. Pak Josefovi Divinovi puklo srdce. A pak ještě jednou. A pak mu dali nové...

Stalo se to 10. listopadu 1983. Josefu Divinovi z Řepiště u Vratimova bylo v té době 43 let. Pracoval jako technik a na dílně v Nové Huti si udělal krátkou přestávku na svačinu. Pak si ještě zakouřil a pak se zhroutil. Postihl ho infarkt myokardu. Když ho dovezli do nemocnice, přidal se druhý.
 

Pak to s ním šlo ještě víc z kopce. V nemocnici se k infarktu přidal oboustranný zánět plic a trombóza nohy. Byl troska a jediné, co mu mohlo zachránit život, byla transplantace srdce. Lékaři mu počátkem roku 1984 řekli, že bez nového srdce ho čekají jen tři týdny života.
 

Josef Divina prý ani sám ani pořádně nevěděl, co to transplantace znamená. Nebyly rozhodně běžné a transplantace srdce se v tehdejším Československu nedělala dokonce vůbec nikdy. Přesto do toho nemocný technik šel.


Zdroj: TV Nova

 

Smůlou Josefa Diviny bylo to, že měl poměrně vzácnou krevní skupinu. I tak pro něj lékaři dokázali najít nové srdce - ženské. Už se schylovalo k operaci, když jeden z testů srdce nevyšel. Naději pacientovi vrátila až jiná tragická událost. Pádem z lešení se zabil pětatřicetiletý muž a Divina tak mohl získat jeho srdce.
 

 

Sám si z operace ani následné rekonvalescence mnoho nepamatuje, ale lékaři IKEMu na ni nikdy nezapomenou. Byla první a povedla se. Zkušenosti přitom lékaři sbírali kde se dalo - především ale v Paříži u profesora Christiana Cabrola. Praktický nácvik si celý dvacetičlenný operační tým nacvičil na psech. Od prosince 1983 se už jen čekalo na srdce, které by mohl nemocný přijmout.
 

Rekonvalescence po transplantaci trvala Josefu Divinovi několik týdnů. V březnu mohl z nemocnice domů a v srpnu nastoupil znovu do práce, v čemž měl prý tehdy světový primát. V létě dokonce dojížděl do zaměstnání šest kilometrů na kole. Transplantace srdce prodloužila Josefovi Divinovi život o třináct let. Zemřel v roce 1997 na selhání ledvin z množství léků, které roky užíval.
 

Budoucnost patří mechanickým srdcím
 

Letos v lednu uplyne od této první unikátní operace 30 let. Během té doby lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli 938 transplantací srdce. Nový srdeční sval dostalo celkem 778 mužů a 160 žen. Sedmnáct pacientů byly děti. Nejmladšímu bylo pět let.
 

Rok po transplantaci přežívá víc než 90 procent operovaných, pět let tři čtvrtiny a přes deset let zhruba 60 procent příjemců. Průměrný věk operovaných je 48let. Nejstaršímu pacientovi bylo 74 let. Na nové srdce čekají nemocní průměrně rok. Nyní je na čekací listině 114 jmen. Transplantace a léčba v IKEM podle jeho ředitele stojí Aleše Hermana 1,71 milionu korun.
 

Stav operovaných se rychle zlepšuje. "Většina žije úplně normální život. Když je potkáte na ulici, tak byste neřekli, že mají transplantované srdce," dodal přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk. Už dřív řekl, že jeden z transplantovaných běhá maraton. V létě roku 2011 v Česku také poprvé porodila žena s vyměněným srdcem. Pirk řekl, že o mateřství uvažují i další pacientky po transplantaci.
 

 

Podle lékařů program transplantací srdce v Česku limituje nedostatek dárců. "Česko nepatří mezi země s vysoce rozvinutým dárcovským programem. Má asi 200 dárců ročně. Loni jich bylo 218," uvedla vedoucí lékařka oddělení orgánů transplantcentra Eva Pokorná. Podle ní proto odborníci rozšiřují kritéria pro darování orgánů. Roli hraje i legislativa či možnosti zdravotnických zařízení.
 

První transplantace srdce na světě se konala v roce 1967 v Jihoafrické republice. Nemocný žil 12 dní. V tehdejším Československu se lékaři poprvé pokusili nahradit srdce v Bratislavě 9. července 1968, pacientka přežila ale jen pět hodin. Úspěch zaručily až později léky, které potlačují obrannou funkci těla a dovolí mu přijmout cizí orgán. Vedle IKEMu srdeční transplantace od roku 1992 provádí i brněnská kardiochirugie. Poslední zákrok se v IKEM konal v noci na dnešek.
 

Lékaři v tomto zařízení jako první na světě před necelými dvěma lety také voperovali pacientovi místo jeho srdce, v němž byl nádor, dvě mechanické pumpy. Sedmatřicetiletý muž s přístrojem čekal na vhodného dárce a transplantaci. Bez srdečního svalu a pulsu tak žil zhruba 200 dní, zemřel na selhání jater.
 

 

Právě mechanická srdce by třeba v budoucnu mohla nahradit transplantace. Zatím pumpy podporují činnost vlastního srdce, aby se nemocný dočkal transplantačního zákroku. IKEM má s těmito operacemi letité zkušenosti. Stal se proto školícím centrem pro lékaře nejen z evropských států, ale i z Asie. Podílí se také na vývoji nové generace srdečních čerpadel, která budou menší a k pacientovi šetrnější, řekl Pirk.
 

Nadějí v léčbě by mohly být také kmenové buňky. Z nich by vědci jednou mohli "vypěstovat" náhradní orgány. Zatím podobné experimenty zkoušejí ale jen v laboratořích.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Režisér Juraj Jakubisko s novým srdcem: Cítím se skvěle!

Jakubisko po transplantaci srdce opět ve špitále, nešťastně upadl!

Wimbledon 2016
tn.cz / ČTK / David Garkisch

Diskuze

Tento článek zatím nikdo nekomentoval.