Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 21.8. 2012 18:40
44 let od okupace ČSSR

Unikátní dokumenty z 21. srpna 1968. Jak se národ rval s okupanty

Uběhlo přesně 44 let od chvíle, kdy v noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila do Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy jako "pomoc proti kontrarevoluci". Podívejte se na unikátní dobové dokumenty i to, jak probíhali první minuty, hodiny a dny okupace.

ÚTERÝ 20. srpna
16:00: Mimořádná porada pracovníků StB u náměstka ministra vnitra Viliama Šalgoviče, kde se poprvé hovořilo a objevily se informace o připravované okupaci Československa.
22:00: Sovětský speciál AN-24 z Moskvy přistál na letišti v Praze-Ruzyni. Měl za úkol řídit letový provoz ruských vojenských dopravních letadel v době, kdy bylo letiště pro běžné lety uzavřeno.
22:00: Rozhlasové noviny Československého rozhlasu oznámily, že sovětská cestovní kancelář Sputnik bezdůvodně zrušila příjezd ruské mládeže do Československa.
23:00: Vojáci pěti zemí Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska, NDR a Bulharska) překročili hranice ČSSR.
23:00: Na Ruzyni přistálo další mimořádné letadlo, tentokrát ze Lvova. Z něho vystoupilo velké množství civilistů. Ti odjeli do města a letadlo po půl hodině odletělo.
23:30: Sovětský velvyslanec Stěpan Červoněnko navštívil prezidenta Ludvíka Svobodu a oznámil mu, že vojska pěti zemí překročila hranice státu.
23:40: Předseda vlády Oldřich Černík oznámil na schůzi předsednictva KSČ příjezd okupantů.
24:00: Dispečer na věži ruzyňského letiště dostal příkaz, že letiště nesmí přijímat ani vypravovat lety.
 


 

STŘEDA 21. srpna
01:00: Předsednictvo ÚV KSČ odsouhlasilo většinou hlasů proti čtyřem (Biľak, Kolder, Rigo, Švestka) text Provolání Všemu lidu Československa.
01:30: Československý rozhlas vysílá upozornění, aby lidé nevypínali rádio, probudili spící a počkali na mimořádné informace, které se v brzké době objeví ve vysílání.
01:55: Československý rozhlas vysílá provolání předsednictva ÚV KSČ, které odsuzuje vpád vojsk. Na příkaz ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmana umlknou vysílače. Funguje ale rozhlas po drátě.
02:00: Začínaly přistávat sovětské letouny s obrněnými transportéry a výsadkáři. Mezi jednotlivými přistáními neuplynula ani minuta. Hned po vyložení nákladu letadla opustila letiště.
02:00: Cesta z ruzyňského letiště do středu Prahy byla zaplněna kolonami sovětských vojáků na automobilech, tancích a obrněných transportérech.
03:00 až 04:10: Rusové vstoupili do sídla předsednictva vlády. Obsadili budovu, v níž zadrželi premiéra Oldřicha Černíka.
04:30: Rozhlas informoval občany o situaci.
05:00: Z Drážďan začala vysílat stanice Vltava, kterou řídili okupanti.
05:11: Před vysíláním Vltavy varoval Československý rozhlas. Upozorňoval posluchače, že s vysíláním proruské stanice nemá nic společného.
06:00: Rozhlas odvysílal osobní vzkaz Alexandera Dubčeka občanům.
07:00: Okupanti začali střílet na budovu Národního muzea, o níž se domnívali, že je to budova rozhlasu.
07:20: Na Vinohradské třídě se objevily první tanky. Reportéři rozhlasu hlásili, že se lidé pokoušejí vojska zastavit a vyzývají je k odchodu z Vinohradské.
07:30: Okupanti začali střílet na budovu rozhlasu i jiné domy na Vinohradské třídě.
07:45: Přímo ve vysílání se začala ozývat střelba a zvuk jedoucích tanků. Kromě státní hymny zazněly i výzvy k zachování klidu.
07:45: V ulicích se objevili kameloti se zvláštním vydáním celostátních deníků.
08:12: Československá televize odvysílala prohlášení československých akademiků, kteří odsoudili okupaci.
08:15: Prezident Ludvík Svoboda vyzval prostřednictvím rozhlasu občany k zachování klidu.
08:55: Rozhlas v Praze dočasně přerušil vysílání.
09:00: Okupanti za asistence StB zatkli v budově ÚV KSČ prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka, předsedu Národního shromáždění Josefa Smrkovského, předsedu Ústředního Výboru Národní fronty Františka Kriegela a člena předsednictva a tajemníka ÚV KSČ Josefa Špačka. Večer byli spolu s premiérem Oldřichem Černíkem eskortováni na území SSSR.
9:00 až 11:00: Předsednictvo Národního shromáždění na mimořádné schůzi požadovalo okamžité stažení vojsk ze země.
11:00: Československý rozhlas začal opět vysílat, a to z nouzového studia na Žižkově a připravovala se náhradní síť vysílačů.
12:00: Pohyb v ulicích Prahy se zastavil, proběhla dvouminutová generální stávka.
13:00: Rumunsko a Jugoslávie odsoudily vpád vojsk, Kanada, Dánsko, Francie, Paraguay, Velká Británie a USA požadovaly svolání Rady bezpečnosti OSN.
14:00: Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Zdeněk Kriegel a Josef Špaček byli převezeni sovětským obrněným transportérem z budovy ÚV KSČ na neznámé místo.
14:30: Okupaci odsoudilo Národní shromáždění.
16:30: Sověti obsadili ostravské studio Československého rozhlasu. Prezident Ludvík Svoboda projednával se členy vlády na Pražském hradě další postup.
21:50: Sověti uvolnili ostravské studio Čs. rozhlasu.
22:00: Po vypálení barevných světlic zahájily sovětské jednotky na různých místech Prahy palbu. Ta trvala s přestávkami až do 22:30. Toto se opakovalo několik dní.
22:30: Československý rozhlas vysílal druhý projev prezidenta republiky.
23:40:Čtyři tanky obsadily Václavské náměstí, ulici Politických vězňů a Opletalovu ulici. Před budovou agentury ČTK zastavily vozy s pěchotou, která obsadila pracoviště.
 

ČTVRTEK 22. srpna
11:00: V Praze-Vysočanech zasedal mimořádný 14. sjezd KSČ. Žádal okamžité stažení cizích vojsk z Československa a zvolil nový ústřední výbor. Alexandr Dubček se stal prvním tajemníkem.
 

PÁTEK 23. srpna
12:00 až 13:00: V Československu se konala protestní generální stávka.
 

Zajímavosti:
Invaze do Československa se v noci z 20. na 21. srpna zúčastnilo v prvním sledu 100 tisíc vojáků, 2300 tanků a 700 letadel, postupně se ale počty zvýšily na 750 tisíc cizích vojáků, 6000 tanků, 2000 děl a 800 letadel.
 

Sovětské velení rozdělilo jednotky do tří skupin: Skupina A, tvořená sovětskými a polskými divizemi, nastoupila ze severu z prostoru Legnice-Krakov. Z NDR mířila do severních Čech sovětská vojska s několika německými jednotkami ze směru Görlitz, Žitava, Drážďany a Kliegenthal. Obsazení hlavně slovenského území pak měla na starosti jižní skupina C z maďarského Rábu, složená kromě ruských jednotek také z maďarské motostřelecké divize a jednoho bulharského pluku.
 

V prvních dnech po 21. srpnu se tedy na českém území nacházelo třicet sovětských divizí, z toho pět tankových a dvě výsadkové, tři polské divize (z toho dvě tankové, celkem 24 tisíc vojáků a 650 tanků), jedna maďarská motostřelecká divize (10 tisíc vojáků a 180 tanků) a dva bulharské motostřelecké pluky (asi 2200 vojáků). NDR se invaze účastnila pouze symbolicky s asi 250 vojáky.

 

hop tn.cz / Mediafax
Reklama