Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 21. 7. 2010

Vláda zamítla poslanecký návrh o celostátním referendu

Vláda na svém středečním jednání zamítla poslanecký návrh o obecném referendu, který připravila Česká strana sociálně demokratická (ČSSD).

 Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je tento návrh zákona nedopracovaný a obsahuje řadu chyb.

 

"Chybí nástin norem k provádění tohoto ústavního zákona, a pokud by návrh byl ve stávající podobě přijat, umožňoval by mimo jiné i přijímání zákonů referendem, včetně zákona o státním rozpočtu," uvedl Nečas. "Tento návrh se pánům ze sociální demokracie hodně, ale opravdu hodně nepovedl," doplnil Nečas.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Nečasův kabinet odmítl přímou volbu prezidenta

 

ČSSD tímto návrhem chtěla posílit prvky přímé demokracie a mělo by se konat při schvalování zásadních otázek.

 

V celostátním referendu mohou podle navrhovatelů občané rozhodnout o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Referendum se může týkat návrhu zákona kromě ústavního nebo ratifikace mezinárodní smlouvy, která by přenášela na mezinárodní organizaci nebo instituci část suverenity, uvádějí předkladatelé.

 

Návrh zákona počítá s tím, že otázka nesmí směřovat k principům demokratického státu, ke zrušení nebo omezení základních práv a svobod, nebo k rozhodnutí popírající mezinárodně právní závazky ČR. Referendum se také nesmí týkat změny daní, nesmí měnit soudní rozhodnutí a nemůže také rozhodovat o zvolení či odvolání osob do určitých funkcí.

 

Otázka pro referendum musí být jednoznačná, srozumitelná, aby bylo možné odpovědět slovy "ano" nebo "ne". V jednom referendu může být k jedné věci položena pouze jedna otázka, avšak referendum může obsahovat více otázek k různým tématům.

 

Norma počítá s tím, že návrh na vyhlášení referenda může prezidentu republiky podat skupina nejméně 80 poslanců, nejméně 33 senátorů nebo vláda. Prezident vyhlásí referendum do 30 dnů. Může být vyhlášeno také na základě petice s nejméně 200 tisíci podpisy, potom prezident svolá lidové hlasování do 60 dnů. Pokud by se referendum mělo konat do půl roku před volbami do sněmovny nebo krajských zastupitelstev, pak hlasování prezident vyhlásí na stejný termín jako volby.

 

Prezident republiky může před uplynutím lhůt pro vyhlášení referenda požádat Ústavní soud o posouzení přípustnosti návrhu.

 

Referendum nemůže být vyhlášeno při vyhlášení ohrožení státu, nouzovém stavu nebo válečném stavu. V takových případech se vyhlásí nebo vykoná do šedesáti dnů po tom, co skončil stav bránící plebiscitu.

 

Rozhodnutí v referendu je přijato, jestliže se pro vyslovila alespoň třetina z celkového počtu oprávněných voličů a více než polovina účastníků hlasování.

 

Opakovat se referendum může ve stejné věci nejdříve po dvou letech. Pokud byl v referendu odmítnut návrh zákona, smí se takové hlasování opakovat nejdříve v následujícím volebním období sněmovny.

 

Také koaliční strany počítají s návrhem na zavedení celostátního referenda do českého právního řádu. Prosazovaly ho především Věci veřejné. Při dojednávání koaliční smlouvy občanští demokraté vyjednali, že referendum nebude vyhlašováno pro základní otázky obrany, daní a lidských práv. Na rozdíl od návrhu ČSSD, který požaduje pouze 200 tisíc podpisů občanů pro svolání referenda, stanovuje koaliční návrh tuto hranici na 250 tisíc.

Mediafax