Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 2.12. 2009 08:42

Český venkov už nevymírá. Lidé se stěhují do okolí měst

Už skoro deset let v Česku přibývá "venkovanů". Lidé se stěhují do okolí velkých měst, především Prahy.

Od roku 2000 ubývá obyvatel ve městech ve prospěch venkova, zjistil Český statistický úřad. Uvádějí to publikace, které představují jednotlivé regiony v číslech.


Dagmar Pospíšilová z regionálního pracoviště ČSÚ v Brně uvedla, že zhruba od roku 2000 ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova: "Lidé se stěhují do příměstských oblastí a do měst jezdí pouze za prací. Zjistili jsme ale i další zajímavosti, například že venkovské obyvatelstvo je mladší než městské. Na to má vliv nejen vyšší plodnost žen a migrační přírůstek, ale také vyšší úmrtnost venkovanů, zejména na onemocnění oběhové soustavy."


Nejvíce lidí v poměru k počtu obyvatel regionu se přistěhovalo do Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Nejméně se obyvatelé stěhovali na venkov na Vysočině.


Podle metodiky statistického úřadu tvoří venkovský prostor 5 734 obcí, které představují 79 procent rozlohy státu, ale žije v nich pouhých 30 procent obyvatel České republiky.

 

Méně zaměstnaných na venkově


"Díky tomuto rozčlenění jsme byli schopni zjistit řadu údajů nejen o obyvatelstvu, ale také o bydlení, zaměstnanosti, hospodářské struktuře či ekonomice," vysvětlila Pospíšilová.

 

"Naším cílem bylo především venkov definovat, popsat a ukázat jeho vývoj. Samotné nás překvapilo, že zjištěné údaje mnohdy vyvracely obecné mínění," řekl k publikacím Jan Honner z regionálního pracoviště ČSÚ v Českých Budějovicích.


K otázce zaměstnanosti měli statistici údaje převážně ze sčítání lidu v roce 2001. Zjistili, že kvůli menší nabídce pracovních míst pracuje na venkově méně lidí zejména ve věku 55 až 64 let. Je tu i vyšší nezaměstnanost, především u žen a obecně u obyvatel nad 50 let.


Průzkum ČSÚ se zabýval také ekonomikou. V okolí velkých měst, kde v poslední době hodně staví, se rozdíly mezi městským a venkovským prostorem zmenšují. Na venkově jsou více zastoupeny podniky se zaměřením na zemědělství a lesnictví, a to včetně zpracovatelského průmyslu napojeného na tato odvětví. Tento jev je podle statistiků viditelný především na Vysočině a v Jihočeském kraji.

 

Morava lépe vybavená než Čechy


Pokud jde o občanskou a technickou vybavenost, největší podíl obcí s vlastní mateřskou i základní školou mají Moravskoslezský a Zlínský kraj.

 

Podobné je to i se zdravotnickými zařízeními. Také zde se na prvních příčkách umístily kraje Moravskoslezský a Zlínský, které následoval kraj Olomoucký. Nejnižší podíl obcí se zdravotnickým zařízením je na Vysočině. Zajímavé je i napojení obcí na plyn. Zatímco v Jihočeském kraji je na něj napojena pouze třetina obcí, v Jihomoravském kraji je podíl plynofikovaných obcí 93 procent.


Nejvíce městské kraje jsou podle průzkumu Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký kraj, naopak nejvyšší podíl venkovského prostoru mají kraj Středočeský a Vysočina. Největší obce jsou na východní Moravě, naopak nejvíce malých obcí je na Vysočině. Nejmenší hustota zalidnění venkova je v jižních a západních Čechách, nejvyšší naopak na jihovýchodní Moravě.

kap tn.cz / Mediafax