Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 4. 4. 2013
300 km dlouhá cesta

Dunaj – Odra – Labe: Stavba miliardového kanálu ožívá

labe
Zdroj: Mediafax
Dojde nakonec k propojení Dunaje a LabeM

Výstavba vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe je opět ve hře. Ředitelství vodních cest má ještě během letošního roku vypracovat studii proveditelnosti, stavba by měla být zahrnutá do transevropských dopravních koridorů TEN-T.

Ředitelství vodních cest o výstavbu 300 kilometrů dlouhé vodní cesty usiluje dlouhou dobu, ale stavba byla kvůli finanční náročnosti a nejrůznějším vlivům vždy odsunutá.

 

 

Kanál je chybějícím článkem propojení evropských vodních cest a měl by pomoci vyřešit propojení Česka s mořem. Vedle nákladní i osobní dopravy má zajišťovat i vodohospodářskou a protipovodňovou funkci.

 

 

Zájem o využití kanálu mají mimo jiné velké průmyslové podniky severní Moravy, například Vítkovice Steel, Acellor Mital nebo Třinecké železárny.

 

 

"Kdo na živo nezažil přepravu nadměrného nákladu, těžko si dokáže představit, jak složitý a hlavně drahý je to proces. Nejdříve desítky hodin plánování a hledaní schůdné cesty. Hned na začátku rychle zjistíte, že převézt výrobek po železnici je nemyslitelné, protože vlak má naprosto přesně dané maximální rozměry a váhu přepravovaného zboží. Nad letadlem ani neuvažujete. Co tedy zbývá? Náklaďák nebo loď. Jenže vodu nemáme," uvedl generální ředitel Vítkovice Holding Jan Světlík.

 

Připomněl, že i lodě mají svá omezení, ale: „Při přepravě nadrozměrných nákladů jsou bezkonkurenčně nejlevnější, nejrychlejší a nejekologičtější. To věděli už naši předci. Naplánovali splavněni Labe do Pardubic a dál vodní koridor Dunaj–Odra–Labe,“ řekl ředitel Vítkovic.

 

 

Podle něj musí ve stavbě kanálu padnout politické rozhodnuti a k tomu zatím není vůle. "Potřebujeme celkový koncepční pohled na dopravní cesty z hlediska podpory exportních možnosti českého průmyslu. Pro někoho by to znamenalo větší konkurenci na dopravním trhu, pro někoho se to zdá neekologické, další křičí o nerentabilitě a velkých nákladech. A tak se u nás v době, kdy Evropská unie hledá cesty, jak podporovat a dále rozvíjet vodní dopravu, schováváme za vzletná slova o ochraně přírody a dáváme maximální prostor ekoaktivistům ke snadným výdělkům při hledaní důvodů, proč to nejde," popisuje současnou situaci Světlík.

 

 

Je spokojený, že podporu vodnímu dílu vyslovil prezident Miloš Zeman, který o něm jednal s předsedou Evropské komise José Barrosem při jeho dubnové návštěvě Prahy.

 

 

To, že se situace kolem stavby vodního koridoru mění, přivítal také Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje. "Je pozitivní, že se o propojení Dunaje, Odry a Labe vodním koridorem začíná opět diskutovat, přestože samotná realizace stavby není v nejbližší době příliš pravděpodobná."

 

 

O výstavbě průplavu se začalo uvažovat už v 17. století, debaty se pak vystupňovaly hlavně před druhou světovou válkou a jeho podporovateli byli i Tomáš a Jan Antonín Baťovi. Průplav byl již také obsahem několika strategických dokumentů, ale ekonomická situace jeho stavbu odsunula do roviny snů a přání.

 

 

Celý projekt má ale také kritiky, kteří se obávají, že vodní dílo zničí některá vzácná území. „Kdysi jsem řekl, že tento vodní koridor bude jednou postaven, protože poloha ČR a přírodní podmínky k tomu přímo vybízejí. Bude postaven s námi nebo bez nás. Teď začínám věřit, že to bude s námi!,“ řekl Jan Skalický, který je pověřené řízením Ředitelství vodních cest ČR. Právě to se totiž chystá ministerstvo zrušit.

 

O budoucnost vodní přepravy v Česku má obavu i ředitel Statni plavební správy Jaromír Kalousek. „V současné době se objevuje otázka, zda Plavební úřad (nebo chcete-li Statni plavební správa) oslaví i stoleté výročí svého založeni?,“ ptá se Kalousek.

 

„Jsem přesvědčen, že za pokusem o likvidaci Plavebního úřadu nemůže byt ekonomicky důvod. Uváděné úspory jsou na jednu stranu vice či méně směšné, na stranu druhou jsou zcela iluzorní. Ano, připouštím, že při sloučeni Drážního úřadu, Úřadu pro civilní letectví a Statni plavební správy může dojit k racionalizaci činnosti některých úseků např. ekonomického, personálního,“ uvedl Kalousek.

 

„Ovšem položme si otázku, zda ušetřená mzda dvou účetních bude dostatečná na pokryti nároků šéfa nově vzniklého super úřadu. Nezjisti po čase tento šéf, že potřebuje svůj aparát, který bude kontrolovat letecký, drážní a Plavební úřad? Odpověď je jasná. Uváděná roční úspora sloučením tří úřadů 5 milionů je ekonomicky nesmysl!

 

Mediafax