Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 10.9. 2013 00:17
Pedro, deli a další

Na tohle Češi nezapomněli: PŘEHLED potravin, které přežily čas

Po roce 1989 se zdálo, že známé značky z dob socialismu brzy upadnou v zapomnění. Píše se rok 2013 a jedna retro značka za druhou se stále více prodávají. Retro značky prostě u Čechů letí. I proto se v obchodním řetězci Tesco rozhodli věnovat potravinám, které přežily bezmála čtvrtstoletí, celou jednu uličku.

Na osvědčených značkách jako Orion, Margot, Kofila nebo Hašlerky, Rumové pralinky a Lentilky si v Česku pochutnává už několikátá generace dětí. A věrni jim zůstávají i jejich rodiče a prarodiče. Tady jsou potraviny, které přežily minimálně čtvrtstoletí. 

 

Limonáda Kofola

 

Vznik Kofoly se datuje ke konci padesátých let minulého století. Politické zadání bylo jasné - vytvořit českou alternativu k “imperialistické” Coca-Cole. V národním podniku Zátka v Praze tak vznikl sirup KOFO, který byl základem pro výrobu nápoje Kofocola. Jenže strach ze sporů ohledně ochranné známky zafungoval a Kofocola byla nakonec zkrácena na název Kofoly. Tak se zrodila limonáda, která se stala v celém tehdejším Československu nesmírně populární. Zejména pak v sedmdesátých letech. Kofola se stala pojmem.

 

Původní Kofola
Zdroj: Oficiální zdroj Původní Kofola

 

Po sametové revoluci to s českým tradičním kolovým nápojem nevypadalo moc nadějně. Příliv různých levných kolových nápojů Kofolu zcela vytlačil. Ovšem na konci devadesátých let se situace změnila a značka Kofola se pomalu a jistě začala vracet do obchodů. Když pak přišla reklamní kampaň s názvem “Když ji miluješ, není co řešit”, bylo vyhráno. To se psal rok 2001.

 

Kofola je nyní jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě a vyrábí například i limonádu Vinea, která nás také provází už z dob dávno minulých.
 

 

Kofola dnes
Zdroj: Oficiální zdroj Kofola dnešních dnů

 

"Kofola je dobrá a raději podporuji český nápoj, než ten americký. Když nemám možnost si dát točenou, tak ji kupujeme ve dvoulitrových baleních," nechal se slyšet v anketě na TN.cz Jiří Páral z Prahy 5.
 

"Kofola je v Česku stále velmi populární. V našich obchodech je přibližně každý pátý colový nápoj, který si zákazníci koupí, právě kofola. Spotřebitelé na ní oceňují zejména příchuť, která je typická pro lokální trh, a berou ji již několik desetiletí jako příjemnou českou alternativu ke světovým kolovým nápojům," říká nákupčí nápojů Ondřej Pech ze společnosti Tesco.

 

Žvýkačka Pedro

 

Žvýkačka Pedro se stále po letech vynořuje jako silná tradiční česká značka. A podle všeho nejde o žádnou nostalgickou bublinu. V 80. letech se Pedra vyrábělo téměř 900 tun ročně a téměř nemělo konkurenci. Žvýkačka Sevak byla k dostání pouze v drogeriích, a to jen někdy, a žvýkačka Donald byla několikanásobně dražší.

 

pedro

 

Výroba Pedra byla zahájena roku 1968 ve Velimi. Na její úspěch pak navázaly značky Bajo (s vloženými obrázky), Rekord (s obrázky rekordů), Pupu nebo Zajda. Určitou zvláštností byla žvýkačka Sevak. Obsahovala totiž biologickou složku lyzát a její výroba probíhala ve spolupráci s Ústavem sér a očkovacích látek v Praze. Roční výroba Pedra se pohybovala mezi 800 až 900 tunami, u ostatních značek to byla zhruba polovina. Drtivá většina produkce mířila na domácí trh.

 

bajo

 

Změna přišla až roku 1992, kdy byly československé čokoládovny i s velimským závodem zprivatizovány firmou Nestlé. Ta se žvýkačkám věnovat nechtěla, roku 1994 proto v rámci reorganizace svých podniků výrobu ve Velimi ukončila. Většina zmíněných značek tím zanikla, pouze Pedro se ještě nějaký čas vyrábělo v libereckém Lipu.

 

Opětovné uvedení značky však provázely spory o ochrannou známku. Podobné žvýkačky s originálním obrázkem, avšak pod názvem Pedrino prodávala od roku 2008 firma IN Trading. Název nakonec změnila v roce 2011 na Kengino.

 

V roce 2011 se však díky společnosti Candy Plus kluk v sombreru na pulty českých obchodů opět vrátil. Výrobce cukrovinek Candy Plus se pak rozhodla koupit finská potravinářská společnost Raisio. Za český podnik zaplatili Finové zhruba 20,5 milionu eur (přes půl miliardy korun).

 

Sušenky BeBe

 

Některé zavedené značky ale ani během bouřlivého období privatizace v 90. letech z trhu nezmizely. Už od roku 1957 se nepřetržitě prodávají třeba sušenky BeBe. Vznikly prý původně pro saudskoarabský trh. Společnost Opavia je začala dodávat jako potravinu pro chudší pouštní cestovatele. Málo kdo ví, že BeBe měl být jen pracovním názvem nového produktu.

 

Sušenky BeBe se ale na trhu chytly a drží se dodnes. Pro dnešní Opavia-LU jsou třetí nejprodávanější sušenkou. A mají i velké množství variant.

 

Deli, Margot, Studentská pečeť

 

Jakou tradiční českou pochoutku máme nejraději? Z tabulkových čokolád vede Studentská pečeť, která je na trhu už od roku 1975, za ní následují tradiční tabulky Orion - mléčná, mléčná s lískovými ořechy i Barila s arašídy. Jedničkou mezi tyčinkami je Margot, na paty jí šlape Deli, která byla na trh uvedena v roce 1980 a nejstarší Kofila. Její nezaměnitelný žlutý obal s mouřenínem s turbanem na hlavě je blízký původnímu obalu Kofily z roku 1923, jak ho vytvořil tehdejší přední český výtvarník a malíř Zdeněk Rykr.

 

Úspěšně se ale prodávají i novější značky laskomin, které vznikly v dobách socialismu. Kromě čokoládové tyčinky Deli získaly velkou oblibu i bonbony Bon Pari, které se na trhu objevily v roce 1976. Dnes se jich prodává více než dvacet různých druhů.
 

K velmi úspěšným patří Lentilky, jednička v sortimentů dražé, které se narodily už v roce 1907 ve Sfinxu Holešov. Konkurenti v zahraničí je napodobují. I když sama Nestlé barevné bonbonky ve stejném designu prodává jako Nestlé Smarties, v Česku ponechala tradiční název Lentilky.
 

Pokud se chcete podívat na přehled potravin, které přežily věky, pak zamiřte do některého z obchodů Tesco, kde probíhá akce na prodej retro potravin.

 

 

 

 

 

TN.cz