Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 24. 6. 2011

Do Šluknova se stahují chudí. Kvůli dávkám

Chudí v České republice.
Zdroj: TV Nova

Do Šluknova se stěhují chudí z okolních měst kvůli sociálním dávkám.

Do Šluknova na Děčínsku se během posledního roku přistěhovalo 250 lidí. Nejčastěji přišli z okolních měst ve Šluknovském výběžku, z Rumburka, Varnsdorfu nebo Jiříkova. Za poslední půlrok více než 500 lidí ve městě požádalo o sociální dávky. Podle Agentury pro sociální začleňování může rostoucí migraci především chudých Romů na Šluknovsku zmírnit zavedení systému garantovaného bydlení. ČTK o tom v tiskové zprávě informoval mluvčí agentury Václav Zeman.
 

 

Do roku 2009 počet lidí v nejsevernějším českém městě klesal, dnes v něm žije kolem 6000 obyvatel. "Sociální odbor ve Šluknově během posledního půl roku řešil téměř 500 žádostí o příspěvek na živobytí a přes 70 žádostí o příspěvek na bydlení. Částka, kterou město vyplácí na dávkách, se tak zdvojnásobila," popsal Zeman. Agentura si o situaci na Šluknovsku nechala v květnu vypracovat studii od Univerzity Karlovy.


Podle agentury je pro majitele nemovitostí na Šluknovsku velmi výhodné ubytovávat sociálně slabé. Jejich nájem je často hrazen ze sociálních dávek, konkrétně z příspěvku na bydlení, a majitelé tak mají jistotu stálého příjmu. Pokud ale rodina o dávky přijde, musí se vystěhovat a podle Šimáčka hledá často bydlení v některém z blízkých měst.

 

Praxe je prý vždy podobná. "Rodina pobírá sociální dávky například v Rumburku, kde má trvalé bydliště, potom z nějakých důvodů, třeba kvůli dluhu vůči městu, je jí dávka odejmutá a celá rodina se přesune, například do Varnsdorfu. Tady má trvalé bydliště jeden člen z rozšířené rodiny, k němu se rodina přistěhuje, získat trvalé bydliště není problém a rodina tady na dávky znovu dosáhne," uvedl Zeman příklad ze studie.

 

V Rumburku situace tak hrozivá není, za rok 2010 podle studie sociální odbor zpracoval 20 nových žádostí o příspěvek na živobytí od nově přistěhovaných žadatelů. "Je však třeba počítat ještě s lidmi, kteří jsou mimo evidenční systémy, nepobírají žádné dávky a změnu trvalého pobytu nehlásí. Místní terénní pracovnice mi však nepotvrdila nijak významný nárůst této skupiny," popsala lokální konzultantka Agentury pro sociální začleňování Hana Volfová.

 

Agentura navrhuje zvýšit kapacity nocleháren, ubytoven a azylových domů. "Jako dobrá praxe se ukázalo počínání radnice v Rumburku, kde v zimním období osmi osobám, které přišly o střechu nad hlavou, zajistili provizorní ubytování v levném penzionu," dodala Volfová.


Podle studie by pomohlo i zřízení navazujícího bydlení pro lidi z ubytoven a azylových domů, aby se naučili udržet si byt dlouhodobě, platit nájem a najít si práci. Proto doporučuje zřízení dočasných startovacích bytů s kontrolovaným režimem a pravidelnou asistencí sociálních pracovníků.

 

ČTK