Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 3.9. 2010 21:13

Hromadný hrob v Dobroníně: Potvrzeno už devět mrtvých

Antropologové v hromadném hrobu objevili 18 stehenních kostí, je tedy možné, že v hrobě leží nejméně 9 lidí. Ostatní jsou pohřbeni jinde. V Kanadě možná žije další svědek zavraždění Němců.

Archeologové dosud předpokládali, že v hrobě leží šest těl. Antropologové ale mezi 107 nalezenými kostmi objevili 18 kostí stehenních. V hrobě tedy leží nejméně 9 lidí.

 

Další svědek

 

Ve vyšetřování případu pokračuje i policie. Kriminalisté se chystají za pomoci německých kolegů vyslechnout svědky v Německu a také prověřit, zda je naživu další možný účastník vraždění Stefan Bobek. Je totiž možné, že dodnes bydlí v Kanadě. Dosud jediného údajného účastníka, osmaosmdesátiletého důchodce z Jihlavy,  už policisté vyslechli.

 

Vrahům zřejmě už žádný trest nehrozí, zločin je totiž zřejmě promlčen.  Odborníci musí ještě posoudit, zda se na případ nevztahují Benešovy dekrety.

 

Těla v masovém hrobě ležela 64 let bez povšimnutí

 

Dlouhých 64 let trvalo, než policisté začali rozplétat tajuplnou vraždu u Dobronína na Jihlavsku. Dojít k ní mělo okolo 19. května 1945 na louce Budínka nedaleko obce. Skupina asi deseti revolučních gardistů tehdy měla v noci lopatami a rýči ubít skupinu asi patnácti místních Němců určených k odsunu.

 

Případ poválečné vraždy nikdy nebyl vyšetřován. Nebyl totiž důvod, místní mlčeli a příbuzní obětí byli odsunuti do Německa. Dobronín i okolní vsi Kamenná a Nové Dvory totiž byly z větší části osídleny Němci a tak po válce došlo k značné obměně obyvatelstva. A ti zbylí raději zapomněli. Část údajných vrahů totiž byla členy vládnoucí komunistické strany.

 

První oficiální zmínku o masakru zveřejnila až v 90. letech německá spisovatelka Herma Kennelová, která se o událostech zmiňuje ve své knize Bergersdorf. Ta pojednávala o vesnici Kamenná, za války vzorné obci SS. A právě z Kamenné pocházelo několik z obětí.

 

PŘEČTĚTE SI:
Reportáž o zahájení vyšetřování případu

 

Mnohem přesnější popis události zveřejnil na začátku nového tisíciletí tehdejší předseda německého spolku Iglauer Sprachinsel Fritz Hawelka. Ve svém dokumentu o masové vraždě u Dobronína dokonce jmenuje oběti i údajné vrahy. Dokument ale není přesný, některé z údajných obětí totiž prokazatelně zemřely jinde a jindy.

 

PŘEČTĚTE SI:

Celý dokument Fritze Hawelky

 

Když pak v roce 2009 přišel s notářsky ověřenou výpovědí o pohřešování svého strýce jeden z pozůstalých z Německa, případ byl otevřen. Trestní oznámení podal jihlavský nezávislý novinář Miroslav Mareš, který shromažďoval důkazy o tom, že k činu mělo dojít. „Dostal jsem od pozůstalého pana Nieblera mapu, na níž byl přesně zakreslen hrob na louce Budínka. Nákres odpovídal na metr přesně tomu, co teď objevila policie,“ potvrdil nyní Mareš.

 

Případem se proto v roce 2009 začala zabývat policie, která v srpnu 2010 po roce bádání v archivech a ověřování faktů přistoupila k archeologickému průzkumu inkriminované louky. Po pěti dnech vykopávek objevila ostatky minimálně šesti lidí, lopatu, která byla pravděpodobně vražednou zbraní a zbytky oděvů a bot.

 

 

Co se vlastně stalo?

 

Po 65 letech je těžké přesně zrekonstruovat, co se 19. května v Dobroníně přesně odehrálo, podle svědeckých výpovědí je ale možné sled událostí alespoň přiblížit.

 

Ten den se v Dobroníně měla konat první poválečná taneční zábava. Zúčastnili se jí i místní revoluční gardisté. Posilněni alkoholem v noci vyrazili do nedalekých hasičské zbrojnice a statku Merunkových, kde byli shromažďování místní Němci určení k odsunu. Zhruba patnáct z nich si gardisté vyvedli ven, naložili je na půjčený traktor a odvezli až na louku Budínka. Tam si museli Němci sami vykopat hrob. Gardisté je pak doslova umlátili lopatami a rýči a nakonec je zahrnuli zeminou. Ráno pak poslali skupinu dalších místních Němců hrob zahrnout lépe.

 


Kdo jsou oběti?

 

Přesný seznam obětí není a už zřejmě ani nebude znám, nicméně podle dochovaných svědectví a výsledků bádání v německých archivech by měli mezi mrtvými být tito muži:

 

Altrichter Matthias (sedlák, Kamenná), Reznik Johann (sedlák, Kamenná), Polzer Josef (kovář, Kamenná), Kreisl Wenzel (hostinský, Kamenná), Brosch Josef (kolář, Pozovice), Czepl Franz, (sedlák, Dobronín), Schimek Johann (policista, Dobronín), Michelfeit Josef (sedlák, Štoky), Röhrich Josef (sedlák, Štoky), Niebler Franz (sedlák, Nové Dvory), Beer Anton (řídící učitel, Nové Dvory), Neubauer Alois (sedlák, Dobronín), Rippl Franz (chalupník, Střítež), Suchy Johann (chalupník, Střítež), Hondl Josef (sedlák, Šlapanov).

 

Zda je seznam správný může napovědět i probíhající policejní vyšetřování. Nalezené kosterní pozůstatky totiž policie hodlá po antropologickém průzkumu poslat na testy DNA. „Výsledky chceme porovnat s DNA příbuzných obětí v Německu,“ potvrdil vyšetřovatel Michal Laška.

 

Kdo jsou vrazi?

 

I to už dnes těžko s přesností zjistíme, podle Hawelkova dokumentu i podle vzpomínek dodnes žijících pamětníků by mělo jít o zhruba desítku mužů. Celou skupinu vedl podle Hawelky místní sklář Robert Kautzinger, vraždy se měl zúčastnit i jeho stejnojmenný syn, kterému bylo v té době 23 let. Právě on je dnes zřejmě už jediným prokazatelně žijícím účastníkem masakru, což nepřímo potvrzuje i policie.

 

 

„Byl tam, potvrdil nám i jeden z mála dobronínských starousedlíků, který je naživu. Vraždění se ale měli zúčastnit i další. Podle Hawelky i pamětníků například skláři Jiří Dejnožka, Řezáč, Josef Fiala, Rudolf Labuta a Barták. Hajný Budín, sedlák Polreich a také partyzán Stefan Bobek. Do Dobronína přišel těsně po válce, oženil se tu, záhy ale zmizel. O jeho smrti nejsou zprávy, pokud žije, mohl by být podle svědků v USA nebo Kanadě. „Do některých bych to neřekla, například Ruda Labuta byl moc slušný člověk,“ kroutí ale i dnes nad seznamen hlavou další z pamětnic.

 

 

Záhada Stefana Bobka

 

Právě Bobek je nyní centrem zájmu vyšetřovatelů. Rádi by totiž prostřednictvím kanadské nebo americké ambasády co nejdříve ověřili, zda je stále naživu. "Oslovíme zastupitelské úřady a pokud se ho podaří dohledat, chtěli bychom ho vyslechnout," potvrdil v týdnu Laška. Na Slováka Stefana Bobka si pamatuje i jedna z tehdejších obyvatelek Dobronína. "Přišel sem hned po válce a tvářil se jako velký Američan. Na zábavě chtěl jen nejlepší tanečnice, pak se tu oženil a záhy zmizel," vzpomíná. 

 


Kosti našli, ale zahrnuli

 

Vyšetřovat se přitom mohlo začít už mnohem dříve, na přelomu 60. a 70. let totiž při melioračních pracích místní traktorista Václav Sláma na louce vyoral několik kosterních pozůstatků. „Dostal jsem pokyn zahrnout to zpátky a pokračovat o pár metrů dál. Kdo ten příkaz vydal se ale nikdy nedozvíte,“ prohlásil Sláma. I po pětašedesáti letech vraždu Němců schvaluje, prý šlo jen o mstu místních za válečná příkoří. „Ti Němci tu tropili strašné věci, mlátili Čechy, udávali je. Zasloužili si to,“ tvrdí Sláma.

 


 

Jiní pamětníci ale hovoří jinak. „Zavražděný sedlák Czepl byl zlatý člověk, nikdy by nikomu neublížil,“ tvrdí dodnes Brtnický. A další pamětnice zase dodává. „Ke Kreizlovi z Kamenné jsme si za války chodili pro mléko. Nechával nám ho zadarmo,“ vzpomíná žena.

 

Někteří starousedlíci proto tvrdí, že nutně nemuselo jít o vyřizování válečných účtů, ale o boj o majetek. „Robert Kautzinger, který gardu vedl, byl rakouský Němec. A po válce provozoval Polzerovu hospodu. Navíc mezi ubitými byla většina sedláků, jejichž pole se rozebrali místní,“ spekuluje bývalý českobratrský farář a obyvatel Dobronína Václav Merunka. Právě na statku jeho rodičů totiž byli Němci po válce shromažďováni k odsunu.

 

Skutečný důvod vraždy je ale stále předmětem policejního vyšetřování.

 

Vyšetřování Dobronín rozdělilo

 

V každém případě nález kosterních pozůstatků vzbudil v Dobroníně pozdvižení. V obci se už týden nemluví o ničem jiném, k cestě u louky Budínka dokonce tři místní obyvatelé umístili třímetrový dřevěný kříž jako pietu za mrtvé. Už v devadesátých letech navíc byly v kostelech v nedalekém Ždírci a Šlapanově umístěny mramorové desky se vzpomínkou na oběti masakru. Instalovat je tam údajně nechali němečtí pozůstalí obětí.

 

„Nejsem proti, aby i na místě masakru po skončení vyšetření případu byla nějaká vzpomínka, nechci ale, aby šlo o štvavý text proti Čechům,“ řekl starosta Dobronína Jiří Vlach. Někteří starší obyvatelé Dobronína ale nesouhlasí. Stále jsou přesvědčeni, že tu Němci zemřeli právem. „Měli by tam zůstat napořád,“ tvrdí například Sláma.

 

Starosta je ale pro došetření případu i pro důstojné pochování nalezených ostatků. „Byli to lidé, už proto si zaslouží být pochováni na odpovídajícím místě,“ tvrdí Vlach. Jeho slova se zřejmě splní, ostatky by totiž měly být po skončení vyšetřování dopraveny do Německa příbuzným obětí.

 

Drtivá většina viníků už nežije. Vyšetření celého případu tak může především pomoci odkrýt a pochopit jednu z nepříliš probádaných částí našich dějin.

Dušan Vrbecký a David Pik TN.cz
Reklama