Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 19. 3. 2007

Čtyřleté výročí zahájení války v Iráku provázejí protesty

U příležitosti čtvrtého výročí začátku války v Iráku se o víkendu ve světě konaly manifestace proti Američany vedené operaci. Kromě USA se protesty uskutečnily například ve Španělsku či v Turecku. V Iráku mezitím pokračivalo násilí. Devět iráckých policistů bylo nalezeno s useknutými hlavymi.

Prezident George Bush naopak obvinil demokraty, že zneužívají otázku nasazení vojáků USA v Iráku k vnitropolitickému boji. V Iráku zmítaném neutichajícími násilnostmi mezitím umírali další lidé.

Nejvíce umírají civilisté

Válka, která vedla ke svržení režimu diktátora Saddáma Husajna, začala 20. března 2003. Ačkoli už 2. května téhož roku prezident Bush oznámil konec hlavních operací, Irák i po čtyřech letech sužuje nestabilita a násilí. Loni tam podle OSN zemřelo 34 tisíc civilistů, nejvíc od roku 2003.

 

V sobotu se ve Washingtonu konal "pochod na Pentagon", připomínka podobných pacifistických protestů z konce 60. let kvůli válce ve Vietnamu. Podle neoficiální odhadů dav čítal až 20.000 lidí. Menší protesty se uskutečnily i na jiných místech USA.

V San Francisku dal najevo nesouhlas s válkou mimo jiné kandidát na prezidenta, demokrat Barack Obama. "Je načase odejít z Iráku a říci Iráčanům: Chceme být vašimi partnery, ale nemůžeme pokračovat v této okupaci," řekl.

 

Americké demokraty, kteří se snaží uzákonit termín stažení amerických sil z Iráku, prezident Bush v sobotu obvinil ze zneužívání vojáků působících na iráckém území k dosažení vnitropolitických vítězství.  

Největší protesty v Madridu

Proti válce v Iráku v sobotu vyšly do ulic velkých světových měst desetitisíce lidí. Jedny z největších protestů se konaly v Madridu, kde podle organizátorů bylo na 400 tisíc lidí. Někteří očití svědkové však tvrdí, že dav nedosahoval ani čtvrtiny tohoto počtu. Demonstranti požadovali kromě ukončení irácké kampaně i uzavření americké věznice Guantánamo na Kubě.

V Aténách se na klidný pochod vydala asi tisícovka nespokojenců, několik tisíc protiválečných aktivistů dávalo najevo své názory v centru tureckého Istanbulu. Protestovalo se také v Praze, především ovšem proti umístění radarové části protiraketové základny USA v Česku; na Václavském náměstí se sešlo několik desítek lidí.

Demonstrace pokračovaly v menší míře ve světě i dnes. V metropoli převážně muslimské Malajsie před velvyslanectví USA přišlo asi 200 odpůrců války. V centru Tokia se podle organizátorů shromáždily až 2000 aktivistů, kteří s transparenty "Nezabíjejte v Iráku" a "Pryč s Bushem" vyzývali k odchodu příslušníků americké a japonské armády z Iráku.

Devět policistů s useknutými hlavymi

K otázce stažení sil USA z Iráku se v pátek vyjádřil i francouzský premiér Dominique de Villepin. Podle něj by Washington měl stáhnout své jednotky do roka.

V Iráku mezitím o víkendu umírali další lidé. U Ramádí, správního centra převážně sunnistké provincie Anbár, se našla těla devíti spoutaných policistů se setnutými hlavami a stopami trýznění. Tato oblast je považována za útočiště irácké odnože teroristické sítě Al-Káida.

V Bagdádu dnes při několika útocích zahynulo několik lidí. Síly USA v různých částech země zatkli 12 rebelů. O víkendu v Iráku také zemřelo osm vojáků USA; v zemi už tak podle agentury AFP od invaze v roce 2003 zahynulo na 3220 amerických vojáků. Těžké boje mezi silami USA a šíitskými milicionáři se o víkendu odehrávaly ve městě Díváníja jižně od Bagdádu.

Američtí velitelé varovali, že ač počet vražd v Bagdádu prudce klesl od 14. února, kdy tu armáda zahájila bezpečnostní razie, atentáty pomocí náloží v automobilech páchané sunnitskými povstalci zůstávají hrozbou.

Šéf Pentagonu Robert Gates dnes řekl, že je zatím příliš brzo na to poměřovat vliv, jaký mělo posílení amerických jednotek v Iráku na snížení vlny násilností. "Generál David Petraeus, který velí silám v Iráku, prohlásil, že nebudeme patrně vědět až do léta, zda jsme uspěli nebo selhali," uvedl.

ČTK
Reklama