Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 14.6. 2010 12:59

V belgických volbách zvítězili vlámští separatisté

V belgických volbách zvítězila separatistická Nová vlámská aliance (N-VA) usilující o postupný rozpad země sužované dlouhodobými spory hlavních jazykových komunit - Vlámů a Valonů.

Ve 150členném zákonodárném sboru bude nejsilnější stranou s 27 mandáty. O křeslo méně budou mít podle oficiálních výsledků frankofonní socialisté.

PSALI JSME:

Belgie blíž k rozpadu země. Vyhráli separatisté
 

Úspěch N-VA zdůrazňuje to, že jde o vůbec první případ v historii, kdy takto uspělo separatistické seskupení. Překvapení to ale úplně není, neboť stranu Barta De Wevera favorizovaly předvolební průzkumy.
 


 

Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové představují zhruba 60 procent ze zhruba 10,6 milionu obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina. Valonsko je chudším regionem, takže na jeho rozvoj přispívají vlámští daňoví poplatníci.
 


 

Kromě separatistů lze za vítěze voleb označit i valonské socialisty. Právě jejich lídr Elio Di Rupo je analytiky zmiňován jako jeden z nejvážnějších kandidátů na post příštího premiéra. Podpora dosavadních vládních liberálních a křesťansko-demokratických stran ve Vlámsku i ve Valonsku poněkud klesla. Vlámští demokraté (CD&V) budou mít 17 křesel, jejich valonští partneři devět. Vlámští liberálové (VLD) získali 13 mandátů, frankofonní liberálové (MR) obsadí 18 míst.

PODÍVEJTE SE NA RADOST ZÁSTUPCŮ VÍTĚZNÉ N-VA PO BELGICKÝCH VOLBÁCH:


 

Předčasné volby vyvolala demise kabinetu premiéra Yvesa Leterma (vlámský křesťanský demokrat) kvůli neschopnosti koaličních stran shodnout se na nutných ústavních reformách točících se kolem jazykových, volebních i dalších práv frankofonní menšiny na vlámských předměstích Bruselu.
 

Hlasování dopředu bylo označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii země, nad níž se vznáší hrozby, že by mohla napodobit případ Československa z počátku 90. let a rozpadnout se vedví.
 

Těžko zodpověditelnou otázkou teď je, jak se výsledky, které političtí komentátoři označují za separatistické cunami či politické zemětřesení, projeví na sestavování nového vládního kabinetu a jakou bude mít země politickou stabilitu. Poslední Letermův kabinet byl u moci jen několik měsíců a šlo o již několikátou vládu od voleb v roce 2007. První vládě po těchto volbách trvalo sestavování tři čtvrtě roku.
 

ČTĚTE TAKÉ:

Belgický premiér odstupuje. Země balancuje na hraně rozdělení
 

Nyní má další kroky v rukou belgický král Albert II. Ten obvykle nejprve vybere "informátora", teda osobnost (většinou z Vlámska) s výraznou politickou minulostí, která povede se stranami jednání o možném dalším vývoji. Následně pak vybere člověka, kterého už pověří zformováním a případně i vedením nové vlády.
 

Kromě sporů o práva příslušníků jazykových komunit a o růst autonomie regionů na úkor centra bude muset nový kabinet řešit citlivá ekonomická témata. Belgii trápí silné zadlužení, jedno z nejvyšších v EU. Dopadá na ni navíc nynější hospodářská krize a na řadu budou muset přijít razantní, ale i nepopulární škrty. Od prvního července navíc Belgie bude předsednickou zemí Evropské unie.
 

"Šok, hrozba, příležitost," hlásá titulek komentáře titulní strany listu Le Soir. "Vlámsko si vybralo nového krále. Nového hrdinu. Úspěch v hlasech i v křeslech je enormní. Bart De Wever může být korunován jako jeden z nejoblíbenějších politiků vlámské historie," píše šéfredaktorka tohoto frankofonního listu Béatrice Delvauxová. Jenže toto popravdě historické vítězství v sobě podle ní skrývá i jisté limity. Lídr N-VA totiž jen stěží vzbudí u partnerů, s nimiž by měl zasednout k jednacímu stolu, důvěru.
 

Bulvárně laděný DH Les Sport má přes celou titulní stranu karikaturu lídrů jednotlivých stran, které jako cvičené psíky drezíruje s bičem v ruce šéf N-VA.
 


 

tn.cz / ČTK