Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 13. 3. 2013
nová observatoř

V Chile otevřeli největší observatoř světa. Dohlédne hluboko do vesmíru

Observatoř ALMA v Chile
Zdroj: isifa.com
Observatoř ALMA v Chile

V chilské poušti Atacama byla dnes oficiálně otevřena největší a nejdražší astronomická observatoř světa ALMA za 1,5 miliardy dolarů. Na jejím vývoji se podíleli i Češi. Už předtím ALMA byla částečně v provozu. A osvědčila se. Překonává i Hubbleův teleskop.

Anténová síť ALMA v nadmořské výšce 5050 metrů umožní pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než u Hubbleova kosmického dalekohledu, a to i v opticky neviditelných oblastech vesmíru.
 

Observatoř se skládá ze 66 teleskopů o průměru 12 a sedm metrů a je tak dosud největším a zároveň nejdražším pozemním astronomickým zařízením všech dob. Náklady na její výstavbu se odhadují na 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy Kč).
 

 

Síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter / Submillimeter Array) má vědcům pomáhat s objasňováním tajemství vesmíru spojených se vznikem hvězd, planetárních soustav, galaxií a vůbec s vývojem celého vesmíru. Vznikla v rámci partnerstvím Evropy, Severní Ameriky a východní Asie a ve spolupráci s Chile.
 

ALMU stavěli i Češi
 

Zprovoznění obřího radioteleskopu se zúčastnil i český ministr školství Petr Fiala a dva čeští astronomové Jan Palouš a Jan Buriánek. Oba jsou členy řídicího výboru Evropské jižní observatoře (ESO).
 

Češi, kteří jsou členy ESO od roku 2007, se na budování obřího teleskopu podíleli s desítkami vědců z celého světa. Na observatoři v Ondřejově díky tomu vzniklo regionální centrum ALMA, které zajistí servis a podporu pro uživatele ALMA ze střední a východní Evropy.

ALMA má za sebou už i mimořádný objev
 

Velká část hvězd vznikla asi o miliardu let dříve, než se dosud myslelo. Podle mezinárodního týmu vědců se utvořily již před 12 miliardami let. Ke svému pozorování astronomové použili
největší observatoř světa ALMA, která je částečně v provozu už od roku 2011.
 

"V Mléčné dráze vznikne za rok jedno nové Slunce, v těchto galaxiích je jich 1000 ročně. Něco takového je možné pozorovat jen ve vzdálených galaxiích, v naší blízkosti se to vůbec nevyskytuje," řekl k formování hvězd ve vzdálených končinách vesmíru vedoucí projektu Axel Weiß z Institutu Maxe Plancka v Německu.

 

Odborníci, kteří o výsledcích své práce informovali v odborném časopise Nature, objevili také vodu v zatím největší vzdálenosti od Země. Pozorování podle agentury DPA uskutečnili v době, kdy bylo v provozu jen 16 teleskopů chilské observatoře. Celkem jich přitom bude pracovat 66, což podle Weiße povede k ještě lepším výsledkům.
 

Kompletní síť radioteleskopů ALMA v nadmořské výšce 5050 metrů umožní pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než u Hubbleova kosmického dalekohledu. Vědcům má pomáhat s objasňováním tajemství vesmíru spojených se vznikem hvězd, planetárních soustav, galaxií a vůbec s vývojem celého kosmu. Vznikla v rámci partnerství Evropy, Severní Ameriky, východní Asie a ve spolupráci s Chile.

tn.cz / ČTK / gar

Diskuze

14.3. | 22:53 undatra
0
Náhlasit nevhodný komentář
Jen malá oprava ,Hablův teleskop , je schopen přijímat hlavně optické a ve viditelném spektru snímky vesmíru.Zde se jedná o radioteleskop a ten zaznamenává radiové vlny, byť velmi přesně.