Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Aktualizováno 4.1. 2012 10:16

Zpívající bubeník Víťa Vávra: Jsem máma v domácnosti

V osmdesátých letech fanynky Víťu Vávru zbožňovaly. S Věrou Špinarovou dávno nežije, hity jako Citronová holka ale zpívá dál, byť jeho někdejším obdivovatelkám přibyly roky i vrásky.

Víťa Vávra se, vedle několika vystoupení v měsíci, stará hlavně o dcerku, protože manželka tráví v práci více času než on.

 

"Viktorii je osm let a s mojí současnou ženou jsme už zase dvanáct let. Ona pracuje vlastně každý den. Jsem tak trochu pořád otec na mateřské. Do kroužků vodívám dceru já," prozradila normalizační hvězda, která svého času soupeřila v popularitě s Michalem Davidem.

 

A pro tn.cz ještě dodal: "Na mateřské jsem teď už osm let. První čtyři roky jsem pobíral na dceru rodičovský příspěvek a i nyní si to můžu dovolit, protože těch 4 až 5 vystoupení, kde beru 4 tisíce za jedno, mi, když se ty penízky sečtou, celkem stačí. Navíc manželka je vedoucí pobočky ve Fortuně, tak je lepší, že jsem zůstal doma já."

 

Vítězslav Vávra a hit Citronová holka

 

 

Neúspěšný politik a restauratér

 

Vávra to dokonce zkoušel i v politice, v parlamentních volbách v roce 2010 neúspěšně kandidoval za stranu Suverenita Jany Bobošíkové. "Je to chytrá baba a já mám chytrý ženský rád," řekl nám k tomu. Navíc Bobošíkové dělá manažera strany jeho bývalý kapelník Petr Hannig, s nímž je stále ve spojení...

 

Kromě malé dcerky má se svou bývalou ženou syna Filipa Vávru, který je dnes politický aktivista a spisovatel sci-fi.

 

"Když máma zrestituovala činžák, tak ho za čtyři milióny prodala. Tenkrát to byly velké peníze. Pomohly mi i k restauraci, kterou jsme s kamarádem provozovali. Ale pak nám zvedli nájem tak, že jsme to vzdali,“ přiznal se k podnikatelskému neúspěchu zpívající bubeník, který se po podnikatelském intermezzu vrátil k tomu, co umí nejlépe, k hudbě.

 

Zastupující agentura ho nabízí se slovy: Vystoupení je vhodné na všechny kulturní a společenské akce (párty, firemní večírky, diskotéky, oslavy, sportovní akce aj.) – ideální hit plesové sezóny 2012! Vávra jezdí pravidelně jako host talk show Tomia Okamury, kde zpívá své čtyři písničky na half playback. "Je to krásný život," poznamenal spokojený zpěvák.

 

Vávrovi bydlí v centru Prahy přímo nad Václavskou pasáží – mezi Karlovým náměstím a Vltavou. "V noci je tu až neuvěřitelný klid. Divím se, že na okolních terasách bytů nikdo nepaří. V létě sousedi občas grilují, ale potichu. Divný, ale pohoda. Ve Španělsku by to vypadalo asi jinak,“ okomentoval to Vávra.

 

Dvoumetrový bubeník ze dne na den hvězdou

 

"Tehdejší teenegerky ho šíleně milovaly a považovaly ho za krásného. Víťa u mě bubnoval v kapele a zpíval sbory. Pak jsem ho nechal nazpívat několik duetů s Lenkou Kořínkovou, které zaznamenaly velmi příznivý ohlas. Když se Lenka osamostatnila a Stirská, s níž zpíval hitový duet Neutíkej, lásko, ze záběru, emigrovala, rozhodl jsem, že Vávra bude zpívat sólo. Duety s Lenkou totiž vždycky zazpíval a natočil bez problémů a žádný zpívající bubeník tu nebyl. Zpočátku se tomu bránil, že se nebude ztrapňovat, ale když jsem mu řekl, že nebude lítat po jevišti, ale zpívat za bicími, souhlasil. Natočili jsme písničku Dívka Gloria, kterou si sám vybral, a odjeli na dva měsíce do zahraničí s Jiřím Helekalem. Když jsme se vrátili, byla z Víti superhvězda a Dívka Gloria obrovským hitem, kterou hrálo rádio několikrát denně,“ vzpomíná na jeho sólové začátky kapelník Petr Hannig.

 

A dodává na adresu fanynek: "Myslím, že Vávra ve své vzpomínkové knížce moc přehání, protože zrovna on na ty holky moc nebyl. Ten byl na pivo, víno a whisky – tedy podle toho, jak hodně vydělával. Ale je pravda, že holky ho uháněly strašným způsobem.“

 

ČTĚTE VÍCE:

Vávra a Roth: legendy popu na pornocastingu!

 

V knížce Hvězdy popu, které jsme milovali z Nakladatelství Petr Prchal se v kapitole věnované Michalu Davidovi píše: Jedinou konkurencí, kterou Michal ve svých začátcích měl, byl málem dvoumetrový zpívající bubeník Vítězslav Vávra, ze kterého dělal dívčí idol producent Petr Hannig. Dokonce chtěli začátkem osmdesátých let nazpívat stejnou písničku – italský hit Gloria, kterou zpíval Umberto Tozzi. Na Supraphonu ji ovšem jako první zablokoval Hannig pro Vávru, a proto ji Michal už nenatočil. A tak Dívka Gloria, jak se jmenovala česká verze, se stala Vávrovým prvním obrovským hitem, který na rok převálcoval i Michala Davida s jeho šlágry. Ale už ve druhé polovině osmdesátých let se začala Vávrova kariéra vytrácet…

 

Zlatý slavík 1981: Víťa měl vyhrát!

 

Vítězslav Vávra, který byl v roce 1980 čtvrtý, skončil na třetím, tedy bronzovém stupínku, i když se povídalo, že dostal nejvíc hlasů. "Měl jsem za sebou snad nejlepší rok své kariéry, byl jsem mezi favority, a dokonce se šuškalo, že jsem vyhrál. V tom roce jsem měl obrovskou popularitu, vyšlo mi debutové album, které trhalo rekordy v prodeji, stále mne hrál rozhlas, byly televize, denně jsem měl i tři koncerty narvané holkami, které mi posílaly hlasy...

 

Ta fáma nebyla jen tak ledajaká a dostala se dokonce i do oficiálních médií. Asi týden před vyhlášením v únoru 1982 jsme byli s kapelou na šňůře někde ve východních Čechách. Asi v jedenáct hodin dopoledne jsem se výjimečně sám probudil na hotelu, bylo to v Chrudimi nebo v Havlíčkově Brodě a objednal si telefonicky dvojitého turka. Přinesla mi ho na pokoj mladá servírka, celá šťastná, že mě může takto obsloužit. Dal jsem jí pěkné »dýško« a pustil reproduktor v takové malé umělohmotné krabičce, která byla tou dobou snad ve všech hotelových pokojích. Říkalo se tomu »rozhlas po drátě« a většinou jste tam mohl poslouchat nějaké regionální zpravodajství.

 

Ozval se mi krajský rozhlas v Hradci Králové. Po klasických bolševických zprávách jsem náhle slyšel nějakou místní redaktorku, která oznámila, že se právě s konečnou platností dozvěděla zaručeně přesnou informaci o pořadí ve Zlatém slavíku za rok 1981! Hlas se jí vzrušením chvěl, jako by ohlašovala zemětřesení nebo vyhlášení války. Má to prý od nejmenované osoby přímo z redakce Mladého světa! Potom slavnostně ohlásila, že v mužské kategorii s naprostým přehledem zvítězil Vítězslav Vávra! Málem jsem to kafe vylil na postel. Zpráva se šířila rychlostí blesku a za chvíli jsem měl v pokoji zástup gratulantů.

 

Zlatého slavíka jsem nakonec, jak známo, nedostal, zbyl na mě pouze bronzový. Zlatý byl opět Karel Gott, stříbrný Michal David. Byl jsem pozván do redakce Mladého světa, kde jsem obdržel diplom za třetí místo v anketě. Pogratuloval jsem Karlovi Gottovi a Michalu Davidovi. I to třetí místo bylo pro mne velkým úspěchem. Po zákulisí soutěže jsem nepátral, protože bych mohl narazit a agentura PKS, pod kterou jsem patřil, mne taky mohla zakázat, což jsem samozřejmě nechtěl.

 

Někteří kluci z kapely byli přesvědčeni, že do výsledků zasáhl Ústřední výbor KSČ ve spolupráci s ministerstvem vnitra a ministerstvem kultury. Papaláši usoudili, že Zlatým slavíkem nemůže být »mánička«, která zapaluje sovětské vlajky. A navíc Karel Gott, kterého si nesmírně vážím, přinášel státu devizy, velké množství deviz, odevzdával plných padesát procent ze svého honoráře! Byl tedy mnohem důležitější než já a jeho pozice nemohla být ohrožena. A Michal David? Moji kamarádi byli přesvědčeni, že jeho umístění zařídil dlouhoprstý František Janeček. Dnes už se v tom nechci šťourat, v každém případě i to třetí místo pro mě mělo několik a ne malých výhod,“ prozradil po letech ve své knize Jsem Pamětník? Vítězslav Vávra.

 

Vávrovky versus davidovky

 

Víťa Vávra a Michal David - Oba mladí a velmi populární kluci dokonce fanynky rozdělili na dvě skupiny, které se vzájemně nemusely. "Naše koncerty byly vždycky narvané až k prasknutí ze tří čtvrtin děvčaty všech věkových kategorií. Pokud tam byli muži, tak většinou jako doprovod svých manželek či dcer. V tu dobu se rozdělovalo dívčí publikum na dvě »antagonistické třídy«. V každé škole či dívčím internátě proti sobě stály dva nesmiřitelné bojové šiky – »vávrovky« a »davidovky«.

 

Srovnejme to se světem mužů. Bylo to něco takového, jako skalní fandové fotbalových klubů. Něco jako Sparťani a Slávisté. U fotbalových fandů je inteligenční úroveň obou nesmiřitelných uskupení tak asi na stejné úrovni a slovní a jiné potyčky zastánců jednotlivých klubů se odehrávají v restauracích nižší cenové kategorie.

 

Ne tak u vávrovek a davidovek. Vávrovky byly většinou tiché, přemýšlivé dívenky, navštěvující střední školy, nebo dobře se učící osmačky ze základních škol.

 

Kdežto davidovky se rekrutovaly hlavně z učňovských středisek, nebo z děvčat, co už v osmičce tajně kouřily a měly čtyřkami poseté vysvědčení, a také z malých dětí. Já jsem si celý život dělal určité sociologické výzkumy. Tenkrát mě zarazil jeden paradox. Většina Vávrových příznivkyň a příznivců byli nekuřáci. Přitom Vávra hulil jako neodsířený tovární komín. Kdežto Davidovy fanynky byly takové ty typy, co o přestávce tajně kouří. A Michal samozřejmě nekouřil.

 

Jak šel čas, tak se Vávrovy přemýšlivé typy přiklonily k folku, a Davidovy příznivkyně k rocku a tancovačkám. Michal si také spoustu písniček psal sám, kdežto Víťovi jsem ty nejdůležitější písničky psal hlavně já a textoval je Václav Hons. Oba dva jsme osobnosti velice komplikované. Oba se životem plným zákrut, vrcholů a propastí. Tato komplikovanost, tato rozporuplnost ve spojení s maximální přirozeností, byla vlastně paradoxně zárukou úspěchu fenoménu zvaného Vítězslav Vávra. Pocházel z intelektuální rodiny. Jeho otec byl známý historik Vlastimil Vávra. Matka, která se jmenovala jinak, byla inženýrkou ekonomie, starající se o invalidy v jejich svazu,“ zamýšlí se v knize Hvězdy popu, které jsme milovali nad tehdejším obdobím Petr Hannig.

van TN.cz
Reklama