Jsou na Jupiterově měsíci "ryby"? Kyslíku tam mají dost

Povrch Europy kryje silná vrstva ledu. Pod ním se však skrývá obří vodní oceán s hloubkou desetkrát větší než na Zemi. Vodní sloupec na Europě sahá do hloubky neuvěřitelných 100 kilometrů. Objem vody, kterou tento měsíc nese, je dvakrát větší než všechna voda na Zemi, která se nachází v oceánech, mořích a řekách.
 

Ba co více. Nové výzkumy předpokládají, že je v tomto oceánu dostatek kyslíku k tomu, aby hostil podobné metabolické procesy jaké známe ze Země. Podle vědců by zde mělo být dost kyslíku na to, aby dokonce podporoval i náročné zvířecí požadavky, ne jen ty mikrobiální.

Astrofyzikové dnes připouští, že se v minulosti, co se týče množství kyslíku na Europě, šeredně pletli. V současnosti totiž předpokládají, že je zde 100x více kyslíku než říkaly starší modely.
 

Šance, že na Europě existuje život, ale není podle exobiologů příliš velká. Je to hlavně kvůli tomu, že oceán kryjí kilometry ledové krusty. To brání produkci kyslíku, který by vznikal dopadem kosmického záření.
 

Na druhou stranu by zde život mohl existovat za předpokladu, že oceán hostí horké vyvěrající prameny, kolem nichž se soustřeďují zvláštní organizmy. Například ty, které k životu využívají sloučeniny síry, nebo metanu. Takové organismy ostatně známe ze Země.

Ledová slupka se mění
 

Ledový příkrov se na Europě kontinuálně obnovuje. Stáří nejschvrnější vrstvy odhadují astrofyzikové ze stop po dopadu kráterů na přibližně 50 milionů let.
 

Exobiolog Richard Greenberg z Arizonské univerzity si myslí, že množství kyslíku pod ledem neustálé vzrůstá. Za několik milionů let by jeho objem měl dokonce překročit množství, které známe z pozemských oceánů.

Dnes Greenberg odhaduje, že Europiin kyslík může podporovat 3 miliardy kilogramů takzvané makrofauny, tedy života podobného pozemským rybám a ostatním vodním živočichům.