Výrobu tkání a orgánů čeká nová éra

Vědci už k výrobě kmenových buněk nepotřebují živá embrya.

Foto: Oficiální zdroj

20.10. 00:37 | Aktualizováno 20.10. 05:27 | tn.cz / adr

Mezinárodní tým vědců přišel na to, jak bezpečně měnit dospělé lidské buňky v kmenové. Otevřel tak cestu k výrobě nových tkání, která se nemusí potýkat s etickými problémy.

Právě etika byla jednou z překážek "pěstování" náhradních lidských částí. Ty by totiž s dřívějšími poznatky dokázali vědci vyrobit pouze z takzvaných embryonálních kmenových buněk.

Nový přístup otištěný v říjnu v časopise Nature Methods počítá s použitím tří různých chemikálií, které přemění dospělou lidskou buňku v kmenovou. Tedy do takového stavu, v němž může z této buňky vyrůst opět jakákoliv tkáň.

Vědci se pochlubili tím, že jsou takto získané kmenové buňky nejen "bezpečné" pro lidské zdraví, ale také proces jejich získání je 200x rychlejší ve srovnání s dříve používanými postupy.

"Lidé studovali buněčné mechanismy deset až dvacet let," citoval časopis Nature Methods profesora Shenga Dinga, který přišel s novým postupem, jak získávat kmenové buńky. Podle Dinga se teď dostavují praktické výsledky.

K čemu jsou kmenové buňky

Léčba kmenovými buňkami počítá v budoucím nahrazování poškozené tkáně, které pacienta zcela vyléčí, nebo mu alespoň prodlouží život. Mnoho odborníků věří, že kmenové buňky ukrývají velký potenciál. Schopnost regenerace a možnost dalšího růstu, jakou prokazují kmenové buňky, dovolí jednou pěstovat části těla k transplantacím bez obav, že by byly imunitním systémem odmítnuty.

Od nového způsobu získávání kmenových buněk si vědci a lékaři slibují, že jim umožní nahrazovat poškozené části nervů, srdce, plic, opravovat poškozené části tkáně, a také léčit mnoho chorob - od Parkinsonovy nemoci po cukrovku prvního typu.

Kmenové buňky vzniklé z dospělých lidských buněk řeší nejen etické problémy, ale také potíže s imunologickou reakcí těla, které už neodmítne z nich vytvořenou tkáň, či dokonce orgán.

První přelom před dvěma lety

Vůbec první milník v tvorbě kmenových buněk z dospělých lidských oznámili vědci v roce 2007. Připsaly si jej ve stejnou dobu japonská a americká laboratoř. Obě ale k přeměně dospělé buňky na kmenovou použily virů a genetických mutací.

Přestože se jednalo o významný milník, postup nebyl prakticky využitelný. Z dospělých buněk se na kmenovou přeměnila pouze jedna z 10 000, mohly vyvolat rakovinu a proces byl navíc velmi zdlouhavý. Trvalo asi čtyři týdny, než se buňky změnily po náročných genetických manipulacích zpět na zárodečné.

Vědci nyní zkoušejí technologii vylepšit. V hledáčku mají chemikálii Thiazovivin, která by postup mohla ještě 200 krát zrychlit.