Hugo Junkers - otec štuky, byl pacifista

Německý konstruktér a průmyslník Hugo Junkers patřil mezi generaci technických "selfmademanů", kteří díky svému nadání a vynálezům na přelomu 19. a 20. století spoluvytvářeli podobu moderního světa. Junkers, od jehož úmrtí uplyne 3. února 75 let, nejprve získal jméno v oblasti tepelné techniky, aby se ve věku 50 let s úspěchem začal věnovat letecké technice. Kvůli svému pacifismu ale zemřel odstavený nacisty a jeho firmu ovládli jiní.

Od ohřívače ke Štukám

Budoucí vynálezce a podnikatel se narodil 3. února 1859 do středostavovské rodiny, jeho otec Heinrich vlastnil tkalcovnu. Hugo vystudoval techniku na několika vysokých školách, později působil i jako profesor na univerzitě v Cáchách. V roce 1892 si nechal patentoval kalorimetr, tedy přístroj schopný měřit výhřevnost plynu, který se osvědčil jako základ Jukersových koupelnových kamen. Později přihlásil i patent na průtokový ohřívač vody; vlastní firmu založil v roce 1895.

Foto: internet

Z jeho konstrukční kanceláře vyšlo už v roce 1915 celokovové letadlo, a to v době, kdy obloze vládly stroje s dřevěnou kostrou potaženou plátnem. Neúspěch revolučního modelu - daný jistou nezkušeností i použitým materiálem - ale Junkerse od nastoupené cesty neodradil. Ocel nahradil duralem a přes potíže, které Německu způsobila prohraná válka, vzlétl v červnu 1919 typ Junkers F 13 - první celokovový dopravní letoun na světě. Ten se přitom výrazně lišil od většiny svých konkurentů.

Junkers zabil Baťu

Junkersy F 13 sloužily dopravě (a po úpravě také armádě) ve více než pětadvaceti zemích. Nejvíce jich ale používala německá Lufthansa - aerolinky, které se v roce 1926 zrodily z Junkersovy letecké společnosti a firmy Deutsche Aero Lloyd. "Třináctka" se vyráběla v licenci i v SSSR a jeden ze strojů také neblaze zasáhl do osudu hospodářství ČSR. Právě na palubě svého Junkerse F 13 totiž zahynul v létě 1932 Tomáš Baťa.

Junkers 52 patřil k nejspolehlivějším strojům německého letectva.

Foto: internet

Ve stejné době přitom produkce Junkersu F 13 končila, na obloze jej nahradil jiný velmi úspěšný typ Ju 52. "Teta Ju", původně jednomotorový stroj, kterému až později přibyl pár pohonných jednotek na křídlech, se stala jednou z ikon druhé světové války. Nejrozšířenější dopravní typ Luftwaffe se uplatnil již ve Španělsku (kde jej zkoušeli i jako lehký bombardér), později vysadil německé parašutisty na Krétě nebo zásoboval obleženou armádu u Stalingradu.

Smrt v domácím vězení

Na počátku 30. let, po nástupu nacistů k moci, ale začal vliv Huga Junkerse ve vlastní firmě upadat a nakonec byl z vedení úplně odstaven. Přestože ale zemřel v domácím vězení, vypravila mu totalitní moc státní pohřeb. Firma Junkers pod novým vedením fungovala dál a vybavila německou válečnou mašinerii řadou úspěšných typů - ať už střemhlavým bombardérem Ju 87 Stuka nebo víceúčelovým dvoumotorovým letounem Ju 88 a jeho variantami, který se uplatnil třeba v bitvě o Británii.

Nasazení letounů nesoucích jeho jméno ve válce se ale přesvědčený pacifista Hugo Junkers naštěstí už nedožil. Kvůli leteckému podnikání přitom v době zuřící hospodářské krize prodal své ostatní aktivity, včetně továrny na výrobu plynových zařízení, kterou v roce 1932 koupila společnost Robert Bosch, která kotle Junkers úspěšně vyrábí dodnes. Právě díky svým plynovým spotřebičům se přitom Hugo Junkers koncem 19. století výrazně prosadil.

Diskuze

přidat názor

zobrazit celou diskuzi