Muž jménem Kladivo zachránil Evropu před muslimy

Konkubína se svíjela v těžkých bolestech. Dítě, které čekala, rozhodně nebylo chtěné, navíc jeho otec zrovna kdovíkde cestoval. Chlapec se do chladného říjnového dne narodil s výkřikem, který značil, že to bude silné a zdravé dítě. Dokázat to měl přesně o 44 let později, když zastavil vpád islámu do Evropy. Jmenoval se Karel, ale říkalo se mu Martel neboli Kladivo.

Chlapec pojmenovaný Karel se narodil konkubíně Alpaidě a jejímu milenci, francouzskému majordomovi Pipinovi II. Už od plenek to na světě neměl lehké. Přišel na svět do doby zmítané náboženskými i politickými konflikty, a aby to nebylo málo, k smrti ho nenáviděla i Plectrude, zákonitá manželka jeho otce. Když po Pipinově smrti vypukl mezi jeho dědici boj o moc, který vyvrcholil občanskou válkou, nechala Plectrude mladého Karla zavřít do vězení, aby do konfliktu raději nezasahoval.

Foto: WikiMedia Commons

Ze zpětného pohledu se dá říct, že měl štěstí v neštěstí – přestože tehdejší vězení nebyla právě proslulá přívětivostí, Karel zde unikl nejhorším bojům. A nakonec se smál on – když většina účastníků konfliktu na bojištích vykrvácela, podařilo se mu uprchnout a úspěšně se chopit moci. Už při těchto bojích projevil neobyčejného vojenského génia. Vždy dokázal nepřátele překvapit a zaskočit.

Vládce, ale ne král

Mít moc a vládnout jsou však dvě úplně odlišné záležitosti. Karel musel po celou dobu své vlády bojovat s opozicí, neustále se bránit i útočit. Z politických důvodů se navíc nikdy nestal králem, celou dobu panování zastával jen titul majordoma. Vypořádal se sice s opozicí na východě, ale velké nebezpečí mu hrozilo ze západu. Z Cordoby do nitra kontinentu totiž agresivně expandovala arabská říše.

Foto: internet

Maurové z dobytého Španělska vyráželi přes Pyreneje na obchodní a čím dál častěji i na kořistné výpravy ke středomořskému pobřeží Francie. Panovník Abd ar Rahmán roku 732 nejprve smetl odpadlický muslimský stát a pak pokračoval dál směrem na Tours. Porazil vévodu z Euda, když na něm uplatnil všechny výhody tehdejší maurské taktiky. Rychlí arabští jezdci dokázali skupinky nepřátel izolovat, obklíčit a zničit tak rychle, že se Francouzi ani nezmohli na odpor.

A právě na předvoji Abd ar Rahmínových vojsk měl Karel Martel dokázat, proč je nejlepším válečníkem Západu. Dodnes se vedou spory, jak velká tato bitva byla, kdy přesně se konala a jak probíhala. Zřejmě k ní došlo někdy kolem Karlových narozenin. Karel Kladivo měl k dispozici vlastně jen pěchotu, se kterou spěchal bránit Tours. Přišel však pozdě, Maurové stačili město už vydrancovat.

Francisca - zbraň, která spasila západní svět

Foto: internet

Kladivovy sekyry

Ke konfliktu došlo u Poitiers nedaleko Tours. Maurští jezdci se zřejmě pokoušeli Franky rozdělit na menší skupinky, ale obrněná pěchota se držela v sevřeném útvaru a všechny útoky odrážela. Jak smrtící se prokázaly francké vrhací sekyry pojmenované francisca. Přestože vypadaly jako klasické zbraně na boj muže proti muži, dalo se s nimi vrhat - smrť letících seker podle všeho muslimské útočníky několikrát nepříjemně zaskočila.

Boj trval celý den, ale když v něm válkychtiví Frankové chtěli pokračovat, druhý den svého protivníka už nenašli. Maurové tak silnou obranu nečekali a stáhli se zpět za Pyreneje. Pro jednou byla křesťanská Evropa zase v bezpečí...
 

Diskuze

přidat názor

zobrazit celou diskuzi