Volně se ženit a stěhovat můžete díky Josefu II.

Chcete se ženit nebo vdávat? Musíte jít na zámek a požádat vrchnost. Chcete se přestěhovat? Musíte jít na zámek a požádat vrchnost. Chcete, aby se váš syn nebo dcera živili něčím jiným než vy nebo aby šli studovat školy? Musíte jít na zámek a požádat vrchnost. Přesně takhle to chodilo v habsburské monarchii do roku 1781.

Rok 1781 - rok reforem

Tehdy Jeho nejvyšší císařská milost Josef II. vydal několik velmi důležitých patentů. Už 13. října podepsal takzvaný toleranční patent, kterým povolil náboženskou svobodu pro evangelická vyznání. Katolictví sice zůstalo nadále státním a privilegovaným vyznáním, ale zároveň definitivně skončilo pronásledování nekatolíků, které v českých zemích začalo po bitvě na Bílé hoře.

Toleranční patent ale zdaleka nepovoloval všechna vyznání. Týkal se jen augsburského vyznání (luteránství), helvétské konfese (kalvínství) a pravoslaví. Češi tajně vyznávající jiné konfese měli nadále smůlu. Ani evangelíci to však neměli jednoduché. Jejich kostely nesměly být vyšší než okolní zástavba, nesměly mít věže a zakázáno bylo i používání zvonů.

Rušení klášterů

Velkou změnu v duchovním životě monarchie nepřinesl jen toleranční patent, ale i zrušení všech klášterů, které se nevěnovaly prospěšným činnostem, jako bylo například vyučování nebo péče o nemocné. Patent vydaný 29. listopadu znamenal zavření více než třetiny českých klášterů, které ve velké většině začaly chátrat.

Mezi oběma výnosy ještě Josef II. podepsal třetí významný dokument. První listopadový den roku 1781 vyšel patent o zrušení nevolnictví. Rozhodnutí významně rozšířilo osobní práva a svobody. Lidé už nebyli připoutáni k půdě, na níž hospodařili. Mohli se od tohoto data volně stěhovat, uzavírat sňatky, posílat děti na studia.

Svoboda, ale stále dost okleštěná

Zrušení nevolnictví ale zdaleka nepřineslo svobodu jedince v takové míře, jakou ji známe dnes. Lidé například stále měli vůči vrchnosti robotní povinnosti. Na další rozšíření práv si museli obyvatelé českého království počkat až do roku 1848.

Patent se samozřejmě během své přípravy a po vydání dostal pod ostrou kritiku jak jinak z řad šlechty. Ta si uvědomovala, nebezpečí odlivu pracovní síly z panství. Očekávání se potvrdila. Během několika následujících let se zejména do měst stěhovaly tisíce lidí.

Tyto změny měly za následek několik pozitivních i negativních důsledků. Na některých panstvích citelně ubyla pracovní síla a vrchnost ji nahrazovala zvýšením roboty těm, kteří zůstali. Města se často zaplnila lůzou, která se neuměla o sebe postarat. Mnozí vesničané, kteří se živili zemědělstvím, se neuměli adaptovat na jiné zaměstnání a končili jako žebráci.

Na druhou stranu do měst přišli i mnozí schopní lidé, kteří se naopak často podíleli na rozvoji a růstu úrovně. V městech se rozrostl i český živel, který tak začal konkurovat dominantnímu živlu německému.

V neposlední řadě měl výnos o zrušení nevolnictví za následek i růst vzdělanosti obyvatel zemí koruny české. V předjosefínské době často vrchnost bránila tomu, aby se lidé vzdělávali. Nyní už na to neměla právo a na studia se hlásilo čím dál více lidí. Proto se i na venkov dostaly moderní myšlenky a se vzrůstající vzdělaností rostla i životní úroveň.

Diskuze

přidat názor

zobrazit celou diskuzi

johanes222

zas tak velkej rozdíl v tom není když se chci oženit musím si dát žádost jinak nejsem ženatej když se chci přestěhovat musím sehnat byt za komančů to bylo těžký se stěhovat ze severních čech jinam ne že by někomu bránili ale nikde vás nezaměstnali když jste řekli jsem ze severu

09:00 6.1.2010

alamo

Už se stalo šlechta už tu je.

17:23 1.11.2009

hafusak2

Když dnes poslouchám názory některých našich politiků a "ekonomů" - jak by byli rádi, kdybychom se vrátili do dob nevolnictví /samozřejmě jen my, obyčejní lidé práce - oni by se stali novodobou šlechtou/.

12:34 1.11.2009