Uhlí není. Čím ho nahradit?

Spotřeba uhlí v posledních týdnech výrazně roste a uhelné sklady už nestíhají nakládat. Na řadě míst se tak může objevit problém se zásobováním – než se uhlí dostane k maloodběratelům, trvá to až týden.

Video: Televizní noviny

Podívejte se na nedělní reportáž

Video: TV Nova

Problém může být i v tom, že spousta lidí kvůli krizi přišla o práci nebo alespoň o prémie a rodinné rozpočty jsou tak hodně napjaté.

Podívejte se na středeční reportáž o nedostatku uhlí:

Video: TV Nova

Kdo se nezásobil dopředu, má najednou velký problém: v takovéhle zimě se bez tepla nedá přežít. Jaké alternativy se kromě hnědého uhlí ještě nabízejí a co stojí?

Dřevo vyjde levněji než uhlí

Většina klasických kotlů dokáže spalovat kromě uhlí i řadu dalších materiálů. Tím nejrozšířenějším je dřevo. Krom toho, že se dá sehnat, i když uhlí není, vyjde vás levněji. A přitom je podobně výhřevné. Pokud byste nahradili uhlí dřevem, zaplatíte asi o šestinu méně.

Dřevo však musíte zpracovat a dobře uskladnit, nebo může zvlhnout. Nedostatečně proschlé dřevo má mizernou výhřevnost - až čtyřikrát menší než uhlí. “Pokud nechcete štípat dřevo, pak jsou pro vás výhodnější dřevěné brikety,“ doporučuje odborník na vytápění Josef Šťastný z Energy centra České Budějovice.

Brikety

Dřevěné brikety jsou zřejmě nejvhodnější náhradou uhlí. Dá se s nimi poměrně komfortně pracovat, nejsou o moc dražší než uhlí a výborně vyhřejí celý dům – jejich výhřevnost je asi o 10 procent vyšší než u hnědého uhlí.

Brikety vznikají rozdrcením dřevního odpadu, jeho promícháním a lisováním pod vysokým tlakem a za vyšší teploty na požadovaný tvar.

Pelety

V některých typech kotlů připadají v úvahu i pelety. Tento velmi moderní způsob vytápění je sice vhodný jen pro specializované kotle, ale krátkodobě se s nimi dá topit i v těch klasických. Jen si musíte dát pozor na rozměry roštu – malé peletky o velikosti 6 až 12 milimetrů mohou propadávat.

“V klasickém kotli sice hoří velice rychle, ale pokud jimi tak budete vytápět jen pár týdnů, na mizinu vás to nepřivede. Cena peletek je srovnatelná s dřevěnými briketami,“ vysvětluje Šťastný.

Porovnejte si, jaký způsob vytápění je právě pro vás nejvýhodnější. Zdroj: Energy center České Budějovice.

Foto: Oficiální zdroj

Elektřina? Raději ne

Pokud uvažujete, že byste si na dobu nejhorší zimy pořídili přímotop a vyhnuli se tak nutnosti shánět uhlí, musíme vás varovat. Nemáte-li výrazně nadprůměrné příjmy, raději se této možnosti vyhněte. Topení elektřinou je sice pohodlné, ale současně velice drahé. U ceny za vytápění elektřinou nejvíc záleží na tom, jakou máte dojednanou sazbu.

Pokud využíváte tu nejrozšířenější, vyjde vás hodina topení elektřinou stejně draho, jako šest hodin topení uhlím. Sazba se dá sice změnit, ale to lze jen jednou do roka. Navíc musíte pro výhodnější sazbu splňovat některé ne snadno splnitelné podmínky – například velikost bojleru. U elektrických přímotopů je nevýhodou i nutnost investovat do většího počtu přístrojů, jinak se vám nepodaří vyhřát více místností.

Nouzová řešení

Nemáte-li jinou možnost, můžete si byt vytopit i různými nouzovými prostředky. "Nemyslím teď rozděláváním ohně v obýváku, ale spíš využitím jiných přístrojů, které vydávají teplo. Otevřená trouba nádherně vyhřeje kuchyni, bojler se dá zase využít na ohřev koupelny," popisuje Štastný.

Můžete se také snažit s uhlím šetřit a topit méně. Stačí jen stáhnout termostat na nižší teplotu a hned ušetříte desítky procent zásob. Při jaké teplotě je ideální pohoda? Liší se to podle místností.

Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech:
• obývací pokoj: 20 - 22 °C
• dětský pokoj: 20 °C
• ložnice: 16 - 18 °C
• koupelna: 24 °C
• WC: 15 °C
• chodby: 15 °C
 

Kam se zásobami

Pokud uvažujete, jaké palivo vybrat, měli byste myslet také na to, kam ho dáte. Aby ideálně hřálo, musí být suché. A různé druhy paliv zaberou odlišně velký prostor. Na celou zimu je potřeba asi 5370 kilogramů dřevěného uhlí.