"Paní, paní, kupte si šátek za pět dolarů, oukej oukej, tak za čtyři, oukej, za tři, to je moje poslední cena!" smlouvá víceméně sám se sebou asi pětiletý kambodžský chlapec, když se proplétá davy nereagujících turistů, kteří už si podobných šátků z "pravého" kambodžského hedvábí koupili pět.

Obrázek by to nebyl tak zvláštní pro extrémně chudou Kambodžu. Pozoruhodné je to, že podobný "obchod" se odehrává i na každičkém volném místě slavného středověkého chrámového komplexu Angkor v severozápadní Kambodže, který je považován za kulturní i náboženský poklad země. Křehkým pískovcovým stavbám Angkoru ale hrozí kvůli stále vzrůstajícímu zájmu turistů zkáza. Na druhé straně právě návštěvníci z celého světa, kterých ročně projde hlavní kambodžskou turistickou atrakcí přes milion, pomáhají místním přežít.

Turisté přináší peníze

"Pocházím z vesnice vzdálené asi 120 kilometrů. Mám tam manželku a děcko," říká dvacetiletý Teng, který si vydělává na živobytí jako řidič túk-túku, tedy vozíku taženého motorkou. Turisty lačnící po zážitcích vozí po památkách od úsvitu do západu slunce (ten má mezi návštěvníky obzvláštní úspěch) a když má štěstí, vydělá za den deset 15 až 20 dolarů (270 až 360 Kč). V noci spí skrčený ve svém túk-túku, aby ušetřil co nejvíc peněz, které musí posílat domů rodině.

Tengův příběh není ojedinělý. Naopak Teng se ještě může považovat za šťastného, že si vydělává na živobytí slušným způsobem. Stovky Kambodžanů, od dětí až po stařičké ženy, se živí žebráním nebo v lepším případě pouličním prodejem všeho možného - od umělecky nakrájených ananasů, přes trička z Číny až po falešné kopie světových knižních bestsellerů nebo oblíbeného australského tištěného průvodce Lonely Planet.

Pozor na laciné kopie

Právě většinou docela dobře vypadající kopie "planety" jsou komerční specialitou Kambodže a sousedního Vietnamu. A zejména v turistických místech, jakým je chrámový komplex Angkor, mají enormní úspěch. Děti je tu prodávají za 3 až deset dolarů (55 až 180 Kč), přičemž tržní cena originálu je kolem 30 dolarů (540 Kč).

Jedno je ale jisté. Kambodžanům pomáhá černý obchod s turisty přežít v jedné z nejchudších zemí světa, která stále pociťuje důsledky jedné z největších krutovlád v moderních dějinách. Teprve před 31 lety v zemi "dopanovali" Rudí Khmerové, kteří po sobě zanechali kolem dvou milionů mrtvých a zemi zdecimovanou politicky, kulturně i hospodářsky.

Vstup zdarma přitahuje masy

Hrdost na populární angkorské chrámy, které reprezentují slavnou minulost země, také mnoha Kambodžanům dává sílu na každodenní tvrdý boj o živobytí. Paradoxně ale právě turismus může místní v budoucnu zničit, protože vážně devastuje křehké památky Angkoru.

Foto: flickr.com

Turistům je totiž zatím povolen vstup do téměř všech míst v desítkách angkorských chrámů, takže pískovec sakrálních staveb pomalu degraduje. O to víc trpí zdobné reliéfy a vlysy, které nejsou před turisty ničím chráněny. Kvůli masám turistů se také nadměrně zvyšuje spotřeba vody v přilehlém městě Siem Reap, kde většina z nich přenocuje v mnohahvězdičkových hotelích. To způsobuje, že se památky chráněné UNESCO postupně propadají do písečného podloží.

10 tisíc turistů denně

Na záchranu angorského chrámového komplexu v průběhu let přispívají různé země včetně Německa, USA, Indie, Česka a dalších. Vzhledem k rozlehlosti staveb, které se rozkládají na několika stech kilometrech čtverečních, však práce postupují jen pomalu.

Kambodžská vláda doufá, že počet návštěvníků této hinduisticko-buddhistické památky dosáhne letos tří milionů. Odborníci však před podobnou "smrtící" popularitou varují. Přáli by si totiž, aby chrámový komplex, který před 150 lety pro Západ objevil jeden francouzský přírodovědec, viděly i příští generace.