Po sklizni připravíme záhony na zimu

Nejdůležitější jsou dvě věci, které musíme udělat – záhonky zrýt a pohnojit. Ovšem ne všechny. Ještě není vše sklizeno, na záhoncích zůstala ještě kapusta, petržel, pórek, špenát nebo kadeřávek. U nich není potřeba se sklizní pospíchat, například u takové růžičkové kapusty je noční mrazík vítaný, kapusta teprve pak dostane tu správnou chuť. Necháme je tedy na záhoně, dokud to jde, ale můžeme jim proti intenzívnímu mrazu pomoci přikrytím nějakou pokrývkou. Naopak nyní se pustíme do sázení ozimého česneku, petržele, černého kořenu i hlávkového salátu.

Prázdné a sklizené záhony na zimu připravíme tím, že je poryjeme. Hloubka rytí by měla odpovídat velikosti rýče, přičemž velké hroudy nerozbíjíme, to za nás udělá v zimě mráz. Pokud chcete předejít slimáčímu reji na záhonech z jara, je dobré rýt až v čase, kdy začíná půda promrzat.

Proti slimákům a i proti plevelu pomáhá listí ořechů. To se nehodí do kompostu, nicméně když se dá na záhony a překryje se úzkou vrstvou zeminy, začne tlít a uvolňovat třísloviny, které ničí slimáčí vajíčka a plevel. Můžeme si proti slimákům pomoci i tak, že na zahradě uděláme kupky z větví a listí, do kterých se mohou schovat ježci. Ty se pak o škůdce rádi postarají.

Poryté záhony neuhrabáváme, protože na hrubo rozrytá půda může dobře dýchat a dostane se do ní i voda ze sněhu a deště. Promoklou a zeminu můžeme zlehčit rašelinným substrátem, kompostem nebo pískem. Jako hnojivo můžeme použít různé materiály. Pokud používáme chlévský hnůj, tak jej nezarýváme do záhonů, kde chceme pěstovat cibuloviny a hlíznaté rostliny. Zeleninové záhony se doporučuje jednou za dva roky provápnit. Výborný je také koňský hnůj i slepičí trus, který by ale měl být zkvašený a rozředěný. Na dřeviny a trvalky je pak dobrý předem připravený kompost.