Skijoring je u nás poměrně nový koníček. Vznikl v Norsku už ve středověku, kdy se ovšem nejednalo o hobby, ale o normální způsob dopravy. Z norštiny pochází i název – skikjøring znamená něco jako "řízení lyží“. Do našich zemí se dostal v 80. letech minulého století, první závody se konaly 16. března 1985 v Peci pod Sněžkou.

Knírač v popruhu

Ve spřežení se používá od jednoho do tří psů, nejčastěji typických severských plemen. Setkáte se ale i s neočekávanými plemeny, používají se například ohaři nebo vlčáci, a dokonce i knírači. Pes musí být tak silný, aby lyžaře bez potíží utáhl, a současně musí být poslušný. Také by měl být schopen potlačit vrozenou agresivitu, aby se při závodech nevrhal po ostatních psech.

Foto: flickr.com

Postroj seženete v obchodě pro turisty

Co je k tomuhle koníčku potřeba? Musíte milovat zvířata, umět pořádně běžkovat a pak si pořídit postroj, pomocí kterého vás pes potáhne. Existují sice speciální postroje, ale bohatě vám bude stačit klasický horolezecký. Pes táhne člověka na laně dlouhém přibližně jeden až dva metry.

Variace na spřežení

Skijoring existuje i ve verzi bez psů – jezdce může táhnout i kůň anebo motorové sáně či terénní motorka. Letními obdobami skijoringu je tažení jezdce na kole anebo canicross, neboli běh za psem. Právě canicross je ideálním tréninkem pro skijoring – pes se při něm naučí všechny zásady a běh samotný není tak náročný jako jízda na běžkách.

Foto: flickr.com

Jestli si chcete skijoring vyzkoušet na vlastní kůži, tak je nejlepší zaplatit si za něj u nějaké zážitkové agentury. Hodinová zkušenost k nezaplacení stojí kolem 2200 korun.

Víkendové závody

Pokud vás tenhle koníček zlákal, můžete se už o tomhle víkendu (31. ledna a 1. února) zajet podívat na Děčínský sněžník, kde se konají závody psích spřežení. Na startu se objeví víc než stovka posádek z celé Evropy. Kromě spřežení táhnoucích sáně (mushing) budou závodit i milovníci skijoringu.