Diety: proč většinou nefungují?

Jakmile se s dietou přestanete, stačí se navrátit k obvyklému stravování, nebo dokonce k jídelníčku s o něco nižší kalorickou hodnotou, a kilogramy opět přibývají. Nedílnou součástí všech režimů pro zhubnutí musí být pohyb a trvalá změna jídelníčku.

 

Na otázky z oblasti výživy a hubnutí bude odpovídat dietoložka Karolína Hlavatá ve středu od 20:00 do 21:00. Otázky můžete pokládat už nyní!

 

Instantní dieta v sáčku "Tak já to vyzkouším,“ nadšeně vyprávěla Eva, pětatřicetiletá účetní, svým kamarádkám nad zákuskem u kávy o nové nabídce dietního programu v podobě tří sáčků na přípravu "kompletní a vyvážené stravy“ na celý den. Foto: photos.com Leták sliboval úbytek osmi až dvanácti kilogramů během prvních šesti týdnů a pětadvacet až třicet kilogramů za šest měsíců. Eva skutečně shodila „na dietě“ za tři měsíce dvanáct kilogramů. Byla spokojená. Za další rok se však ručička váhy ustálila o pět kilogramů nad původní "předdietovou“ hodnotou.

 

 

S dietami se dá i hezky přibrat

"Tak vypadá klasický jo-jo efekt,“ říká PhDr. Zdeňka Sládečková, psycholožka, která pomáhá ženám zbavovat se nadbytečných kil už spoustu let. "Hmotnost klesne při redukci hmotnosti pouze přísným omezením kalorií nejen tím, že se zmenší množství tuku, ale i na úkor svaloviny. Ta je však metabolicky aktivní a "spotřebovává“ více energie, a to i v klidu, než tuková tkáň.“ Když nemáte svalovinu, snadněji přibíráte tuk, který se zároveň hůře odbourává.

 

Předávkování tukem škodí zdraví

Nadměrný podíl tuku v těle, zejména ten, který je uložen v břiše, má pro zdraví velmi neblahé důsledky. Je zcela jednoznačně prokázáno, že zvyšuje riziko vzniku cukrovky, srdečně cévních chorob, onemocnění žlučníku. Obezita je taktéž svázána s vyšším rizikem výskytu onkologických onemocnění, a to včetně rakoviny prsu.

Ručička na váze neříká všechno…

 

Podle posledních vědeckých názorů není rozhodující samotná hodnota hmotnosti; ta nevypovídá o poměru zdravé a těžší svalové tkáně k množství lehčího tuku. Dokonce i BMI nezohledňuje, kolik tuku a svalů v těle je.

Celkovou hmotnost výrazně ovlivňuje i stavba kostry.
Hmotnost i index BMI nám spíše orientačně napovídá, jestli bychom se nad sebou neměli zamyslet…

Rizikové velké břicho

 

Vědecký časopis Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism nedávno zveřejnil pozorování německých a rakouských lékařů, kteří ověřili na tisících zdravých jedinců a pacientů s diabetem a poruchami metabolismu lipidů, že největší zdravotní riziko představuje velký obvod pasu (vzhledem k výšce). Lze předpokládat, že brzo bude tato skutečnost uznávaným lékařským kritériem zdravotního rizika "oblého“ bříška.

Krejčovský metr jako základ vyšetření

Již v předchozích letech se na významných mezinárodních odborných fórech hovořilo o tom, že v budoucnosti nebudou znakem dobrého internisty-kardiologa různá naslouchadla, kterými se poslouchají srdeční ozvy, ale obyčejný krejčovský metr. Obvod pasu větší než 86 cm u žen a 102 cm u mužů je považován za hraniční pro vznik kardiovaskulárního rizika (a možnost infarktu myokardu).

 

Musím pořád myslet na to, co jím?

 

"Jídlo by nemělo být v centru zájmu,“ vysvětluje PhDr. Sládečková. "V životě těch, co se snaží zhubnout, se střídají etapy, kdy se snaží dodržovat přísnou dietu. První chybou však mnozí okamžitě přejdou do druhého období, kdy se opět přejídají a sbírají síly na nové hubnutí. Jediné, na co myslí, je dieta. Naší snahou je, aby pochopili, v čem dělají chybu, aby se zaměřili i na jiné činnosti. Téměř nikdo nevydrží na přísné dietě a občas "ujede“. Ti úspěšní i po stravovací chybě pokračují ve svém režimu,“ upřesňuje Sládečková.

 

Obezita jako nemoc

Podle Světové zdravotnické organizace je obezita nemocí. S obézními je tedy nutné jednat jako s pacienty, kteří potřebují pomoc a léčbu, a nikoli jako s nezodpovědnými a sebepoškozujícími se jedinci. Snížení hmotnosti o 5 až 10 kg má i pro vysloveně obézní pacienty příznivé zdravotní důsledky.

 

Podle profesora MUDr. Martina Frieda, CSc., místopředsedy České obezitologické společnosti, představuje dosažení optimální hmotnosti pro mnoho lidí takřka nedosažitelný ideál.

 

"Trvale vyléčit obezitu neumíme,“ říká profesor Fried. "Víme však, že úspěšní budeme jen tehdy, když spojí v terapii síly specialisté vícero oborů, k nimž patří například internista - obezitolog, dietolog, endokrinolog, psycholog, fyzioterapeut a v neposlední míře i chirurg.“

Na pomoc totiž můžeme přizvat kromě psychologické intervence (kognitivně-behaviorální terapie), farmakoterapie (Xenical, Meridia, Lindaxa a u nás očekávaná Acomplia) i tzv. chirurgii žaludku.

Podvázání žaludku je nejzazším řešením

To je určeno pro ty nejtěžší pacienty, a to doslova. Obvykle jim je doporučena operace, při níž se "zaškrtí“ žaludek tak, aby pojal jen malé množství potravy, těm, jejichž BMI se pohybuje v pásmu největší obezity, tedy nad 40.

Více o BMI indexu najdete v článku

Proč ženy v menopoauze přibírají?

 

 

Jestliže jsou však už přítomné zdravotní důsledky obezity, například cukrovka, pak je možnost operace zvažována i dříve. Po operaci u dochází k úbytku desítek kilogramů za rok.

 

Co dělat pro zdravé a úspěšné snížení váhy?

• Mít z jídla potěšení

• Omezení sladkostí a tučných jídel

• Mít přehled o energetické hodnotě konzumovaného jídla a nápojů

• Jíst často a malé množství

• Pít nápoje bez cukru

• Zelenina bez omezení

• Intenzivní pohyb minimálně hodinu třikrát týdně

• Tu a tam si dopřát něco malého "zakázaného“

• Mít ráda své tělo

 

Vyvarujte se:

• Radikálních diet -většina při krátkodobém dodržování neškodí, ale z dlouhodobého hlediska nepomáhají. Naopak, mnohé z nich jsou jednostranné a mohou vést k nedostatku důležitých látek v těle.

• Hladovění – můžete si rozházet rovnováhu v organizmu