Setkáme se s ním také v domácím DVD přehrávači. Pomocí soustředěné energie vyzářené ve formě světla lze totiž nejen číst povrch datových nosičů, ale také na něj zapisovat.
Kompaktní disk
CD uchovává data ve stopách ve spirále, která začíná ve středu média a pokračuje až k jeho okraji. Každá stopa může nést digitální zvukovou nahrávku (pak se disku říká audio CD) nebo data (CD-ROM). Stopy jsou od sebe vzdáleny 1,6 μm. Ke čtení dat z CD se používá laser s vlnovou délkou 785 nm.
Délka spirály se pohybuje kolem neuvěřitelných šesti kilometrů. To vše je navinuto na disku s průměrem 12 centimetrů.
Standard DVD
Standard DVD, nástupce CD, se na trhu ukázal už v roce 1996. Nosič má více než šestkrát vyšší kapacitu než kompaktní disk. Používá totiž ke čtení dat laserové světlo s kratší vlnovou délkou (660 nanometrů). Zmenšila se i vzdálenost datových stop, která u DVD činí 0,74 mikrometru.
Modrý Blu-ray
Moderní nosiče Blu-ray jsou již třetí generací optických disků. Spirály, ve kterých jsou uložena data, mají mezi sebou mezeru pouhých 0,1 mikrometru. Disky pracují s laserovým světlem s vlnovou délkou 405 nm.
Jejich název pochází z anglického slova Blue ray, které označuje modrý paprsek a souvisí s barvou světla používaného ke čtení dat. Kapacita Blu-ray médií je mnohonásobně vyšší (25 GB) ve srovnání s CD (700 MB) a DVD (4,7 GB).
Optická vlákna
Soustředěné světlo je užito pro přenos dat na velké vzdálenosti. V optických vláknech vyrobených z křemíku se světlo šíří podle principu takzvaného totálního odrazu na rozhraní dvou prostředí s jiným indexem lomu.