Nejen český ale i světový fotbal často řeší otázku rozhodčích. Ti jsou při své práci mnohokrát ve složité situaci a kromě pomezních sudích jim s posouzením nepřehledných situací nikdo nepomůže.

Stačí, když při standardní situaci nestojí v optimálním postavení a mohou jim důležité momenty uniknout. I proto se rozjel tento projekt, kdy sudí běhá s elektronickým zařízením na hlavě a to, co vidí, se ukládá do paměti přístroje.

K čemu to celé může být?

Rozhodčí se prostřednictvím získaných záběrů mohou učit, zároveň analyzovat své chyby a třeba i hledat alternativy v tom, kam se postavit při rohovém kopu, při penaltě, při přímém kopu atd.

Na profesionální úrovni zpravidla mají arbitři místa výběru dobrá, ale co se děje v nižších soutěžích, to člověku občas přestává rozum stát. Zmatení rozhodčí, kteří pobíhají jako splašení zajíci nebo naopak stojí na půli a pískají lidově řečeno z kruhu jsou například v okresních přeborech k vidění hodně často. Toto je způsob, kterým by se mohli sami vychovávat a zvyšovat úroveň své profesionality.

Zařízení je lehké a sudího nikterak neomezuje. "Ani za uchem ani na pasu mi záznamové zařízení nijak nevadilo při běhu,“ potvrdil rozhodčí Roman Michálek, který plnil roli pokusného králíka.

Vhodné i k disciplinární komisi a proti korupci....

Další výhodou může být zpětné využití záznamu k posouzení nefotbalových situací. Mnohdy se strhne mela, kdy do sebe šťouchá klubko chlapů a rozhodčí prostě nemůže vidět vše. Určí tresty, třeba i vyloučí hráče, ale vlastně neví, jestli to udělal dobře. Záznam mu pomůže zjistit, jak situaci zvládl. Navíc záznam může být využit i v případném disciplinárním řízení jako předmět doličný, protože kamera odhaluje i zajímavé rozhovory mezi hráči a rozhodčím.

Je tu ještě věc, ke které by mohly být tyto kamery dobré. A to k odhalování korupce. Jistě jste v životě minimálně jednou slyšeli větu: "Tak ta byla vymyšlená, ten je zaplacenej," pořvávají mnohdy fanoušci, když si jsou jisti, že rozhodčí vědomě poškodil jejich tým tím, že odpískal penaltu.

Alibi pro rozhodčího jsou v tu chvíli jasná. "Ta penalta byla, já tam viděl faul." Když ale bude záznam, každý, kdo si umí dát dvě a dvě dohromady dokáže posoudit, zda se o faul skutečně jednalo, či zda ho tam chtěl rozhodčí vidět.

Zařízení není nikterak nákladné a jeho cena je srovnatelná s cenou "pípacích" praporků, které jsou k dostání přibližně za 15 tisíc korun, ale přesto to zatím nevypadá, že by se tato novinka v českém fotbale zavedla.