Csaplár: Trenér v Česku je lépe placený učitel tělocviku!

Josef Csaplár patří mezi renomované české trenéry, kterým není snadné se zavděčit.

O svém příštím angažmá má vcelku jasné představy a nehodlá z nich slevit, čímž ze sebe tak trochu dělá Don Quijota fotbalových trávníků.

“Českému fotbalu ujíždí vlak. A to neskutečným tempem!“ vypálí jedno ze svých provokativních prohlášení.

Spekuluje se o tom, že se o vaše služby zajímá Viktoria Žižkov. Můžete to potvrdit?
Já tohle nechci vůbec komentovat. Za ten rok, co netrénuji, jsem jednal s mnoha majiteli i manažery klubů a nikdy jsem o tom nemluvil. Nebudu se k tomu vyjadřovat ani teď.

A lákalo by vás vůbec trénovat Žižkov?
Každému říkám, že trénovat v Česku ve stylu lépe placeného učitele tělocviku, to mě nezajímá. Tohle dělat opravdu nechci.

Jak byste si svou práci tedy představoval?
Klidně můžu trénovat, ale prioritou pro mě je jít za nějakým projektem (důrazně). Být zkrátka v klubu, který má zájem něco dlouhodobě budovat a projektovat. To se chvíli dařilo, když jsem byl třeba v Liberci. Není to otázkou peněz, ale projektu. Je to o snaze vytvořit klub západních parametrů - a to včetně myšlení, strategie, struktury, prostě vším. To mě zajímá, to je má cesta. Ne někam přijít, aby vám řekli:  "Tady máš “áčko“ a teď dělej tohle a tamto."

Takže spíš inklinujete k anglickému modelu, kdy trenér vykonává funkci trenéra i manažera klubu?
Klidně to může fungovat i jako v Německu. Tam manažer s trenérem úzce spolupracuje, viz. Uli Hoennes a Jürgen Klinsmann v Bayernu. Klinsmann může mluvit do spousty věcí. Měl jsem teď rok čas a prostor, abych se o to mohl blíž zajímat, a vím, že trénovat klasicky po Česku momentálně nechci.

Oslovil vás během toho roku z Česka někdo s nabídkou, která by vám v tomto směru vyhovovala?
Ne. Zájem byl a nejen z Česka, jednalo se i o Polsko, ale já nechci jít jen klasicky táhnout mužstvo z problémů. Po devatenácti letech jsem se prostě rozhodl dát si od trénování pauzu a studovat, pracovat na sobě. Počkám si na nabídku, které pracovně říkám “projekt“.

A to by u týmu, který byste převzal v rozehraném ročníku, zřejmě ani nešlo. Mám pravdu?
O to nejde, na projektu se dá pracovat hned. Je jedno, kdy se začne. Jestli to je v rozehrané soutěži, nebo před sezonou – to není vůbec prioritní. Protože to se týká žáků, dorostenců, “béčka“, “áčka“ i materiálového zabezpečení… Jednoduše řečeno, českému fotbalu ujíždí vlak! A ujíždí neskutečným tempem… Když člověk jede po Evropě a vidí, jaké zabezpečení má Tiraspol, Besiktas, Liverpool nebo i Žilina, to jsou úplně jiné světy!

Můžou české kluby v tomto směru své soupeře vůbec dorovnat?
Můžou, ale musí se na té filosofii začít rychle pracovat.

Vraťme se ještě k Žižkovu. Je alespoň trochu reálné, že byste ho nyní začal trénovat?
To je v rovině pouhých spekulací. A jak jsem už říkal, k tomu já se nevyjadřuji.