Loučící se Berger: Představoval jsem si, že konec bude jiný

Na podzim podstoupil Patrik Berger osmou operaci kolene. Stále věřil tomu, že se vrátí na trávník. Na přelomu roku ale mučené tělo řeklo definitivní ne. Patrik Berger, sparťanský odchovanec, bývalý hráč Liverpoolu, Portsmouth, Aston Villy a Stoke City, a vicemistr Evropy z roku 1996, proto ukončil kariéru. Podrobnosti najdete ZDE.

Patriku, kdy jste dospěl k rozhodnutí, že už dál nebudete pokračovat?
V době, kdy měli kluci zimní dovolenou, jsem měl začít podle individuálního plánu běhat. Jenže když jsem se poprvé rozběhl, koleno začalo po pár minutách hrozně bolet. A ta bolest se stupňovala. Raději jsem slezl z pásu a říkal si, že to odezní... Tři dny nato jsem zkusil opět běhat, jenže koleno se znovu ozvalo a bolelo to opět čím dál víc. Naposledy jsem to zkusil asi před pěti dny a v tu chvíli jsem definitivně zjistil, že už to nepůjde.

Hrál ve vašem rozhodování významnou roli lékařský posudek, nebo jste se rozhodl podle svého pocitu?
O lékařích už to nebylo. Po operaci, kterou jsem absolvoval na podzim, mi doktor řekl, že vše běží podle plánu. Doktor byl pozitivní, ovšem dodal, že zaručit už mi nic nemůže. Záleželo hlavně na mně, bolelo to, nemělo smysl, abych dál pokračoval. Zkrátka se koleno po osmé operaci šprajclo a dalo najevo, že už nemůže.

Jak budete vzpomínat na své první a zároveň nepříliš povedené poslední angažmá v pražské Spartě?
Jen v tom nejlepším! Tady jsem nastartoval kariéru, do šestnácti sedmnácti jsem na Spartě vyrůstal. Na všechny spoluhráče budu vzpomínat v dobrém, mám na Spartu spoustu překrásných vzpomínek. Jak na svoje působení tady v mládežnickém věku, tak i na to druhé, po němž nyní končím kariéru. Tak to má být, tady jsem s kariérou začal, tady jsem ji zakončil.

Nemrzí vás přeci jen, že jste se nemohl rozloučit na trávníku?
Představoval jsem si, že konec bude jiný, stoprocentně. Ale tohle nejde naplánovat...

Bral jste při svých úvahách o budoucnosti v potaz také to, že jste měl slušnou šanci rozloučit se ziskem mistrovského titulu?
Existuje stále šance i na double... O tom jsem přemýšlel. Na druhou stranu, tohle rozhodnutí jsem neučinil z minuty na minutu. Když jsem si sečetl všechny plusy a minusy, tak mi nakonec vyšlo, že bude lepší skončit. Mohl jsem třeba vyhrát se Spartou titul, na druhou stranu je otázka, zda bych u toho byl na trávníku, nebo na tribuně.

Vzpomněl byste si, v jakém zápase jste naposledy kopl do míče jako profesionální fotbalista?
Myslím, že to bylo na Panathinaikosu... Nebo ne?

Ne, poté jste ještě hrál Gambrinus ligu v Příbrami...
No jó! Nahrával jsem Vencovi Kadlecovi na gól. Takže já vlastně skončil asistencí, to není špatný, ne?

Když budeme rekapitulovat, jste rád, že jste se po bohaté kariéře v zahraničí vrátil hrát do Čech?
V žádném případě toho nelituju, naopak. Mohl jsem ještě rok hrát v Anglii, ale... Za ten rok, co jsem byl denně v kabině, jsem poznal hodně nových kluků, zažil spoustu srandy. Vrátil jsem se do doby, kdy jsem do velkého fotbalu nakoukl. Zažil jsem klasická soustředění, srandičky v kabině... To venku úplně není. Kdybych se vrátil v čase, tak bych se rozhodl stejně.

Klasická otázka: na jaký moment z bohaté kariéry budete nejvíc vzpomínat?
Nemyslím, že by se dal vypíchnout jeden konkrétní okamžik. Asi nejvíc vzpomínek budu mít na Liverpool, tam jsem strávil sedm let, vyhrál šest různých pohárů. To byl můj vrchol.

Když na podzim skončil váš velký kamarád Vladimír Šmicer, hodně se psalo o tom, že jste poslední hráč z EURO 1996, který je stále veden jako aktivní na soupisce ligového klubu. Tím, že už ale v lize nenastoupíte, odehrál poslední zápas z vás “stříbrných hochů“ Šmicer. Napadlo vás to?
Když se mě na to lidi během podzimu ptali, tak jsem jim říkal, že jsem tím posledním jenom v uvozovkách, protože jsem nehrál. To, že Šmíca odehrál zápas jako poslední, mě netrápí.

Uvidí vás fanoušci někdy v dresu vyhlášeného klubu slavných veteránů v Dolních Chabrech?
Teď na jaře určitě ne, to koleno mi to zkrátka nedovolí. Ale hřiště mám za rohem, takže to nevylučuju. Třeba mě chlapi mezi sebe vezmou...