ANALÝZA: Fotbalisté vykročili dobře, musejí ale udržet koncentraci

Český fotbalový celek stojí na prahu další části své renesance. Jejím duchovním vůdcem by měl být reprezentační kouč Michal Bílek. Jeho svěřenci sice už dlouhých 378 minut nedokázali vstřelit branku, ale po totálním výbuchu hráčů povětšinou druhé garnitury na turnaji ve Spojených Arabských Emirátech tentokrát v Glasgowě ukázali, že se s nimi v nadcházející kvalifikaci na ME musí počítat. V několika bodech vám nabízíme pohled na výkon českých fotbalistů proti Skotsku.

1. Nahrazení Petra Čecha

Při lýtkovém zranění tradiční gólmanské jedničky Petra Čecha dostal příležitost urostlý brankář Herthy Berlín Jaroslav Drobný. Ten potvrdil dobré reference, které jej z bundesligy předcházejí a předvedl několik povedených zákroků. Při gólové střele Scotta Browna jej nechala obrana na holičkách, přesto si dokázal na míč sáhnout. Čech je určitě rychlejší, což se projevuje při zmenšování úhlu střelcům. Gólman Chelsea by si možná také lépe organizoval celou obrannou řadu – Brownův gól padl právě po chybě v komunikaci. Jestli bude hlasitým šéfem defenzivy gólman, nebo některý ze stoperů, by měl jasně určit Bílek.

Skotové se radují z Brownovy trefy

Foto: Reuters

2. Obranná hra

Právě defenzivní část hry českého celku velice příjemně potěšila. Ihned po ztrátě se dokázala většina mužstva zformovat tzv. za míč a týmově tak zneškodnili hned několik brejkových či rychle se rodících akcí soupeře. Češi zjevně chtěli za stavu 0:0 vycházet ze zajištěné defenzivy, a to se podařilo – v prvním poločase si Skotové nevytvořili ani jednu pořádnou šanci! Z beků dominoval exsparťanský stoper Roman Hubník, skvěle četl hru a při standardkách a v nátlakovém závěru účinně pomohl i v ofenzivě.

Skot Dorrans (vlevo) odklízí míč z brankové čáry po hlavičce Hubníka.

Foto: Reuters

Jeho parťák ze středu čtyřčlenné obrany Sivok hraje sice na svém postu na české poměry nadstandardně, ale vždy se v zápase dopustí nějaké té minely, která může stát mužstvo zápas. Tentokrát to byl až brutální zákrok zezadu na Browna, po němž nešel obránce Besiktase předčasně do sprchy jenom proto, že se jednalo o přátelské utkání.

Tomáš Sivok si právě málem vykoledoval červenou kartu za sestřelení Browna.

Foto: Reuters

Levý obránce Michal Kadlec předvedl svůj standardně dobrý výkon, určitě ale je v jeho případě a s jeho potenciálem ještě hodně co zlepšovat. Na druhé straně defenzivní čtyřky operoval Ondřej Kušnír, který se prezentoval podobně, jako ve svém domovském klubu Spartě. Jakožto bývalý ofenzivní záložník to dozadu prostě asi nikdy nebude ono, při obranných soubojích mu chybí zejména potřebný důraz. Směrem dopředu je to samozřejmě lepší, ale na mezinárodní úroveň se ještě potřebuje adaptovat – příliš mnoho kazil. Jinak je oba krajní beky potřeba pochválit za pilné doplňování ofenzivy, kterou od nich špičkový moderní fotbal vyžaduje.

3. Útočná hra

Směrem dopředu Bílek zvolil chytrou taktiku, díky níž chtěl ostrovní celek přehrát po zemi. Jeho svěřenci místy až nevídaně umně kombinovali, tyto parádní úseky ale střídali se stejně slepými a hluchými místy. Přesto styl ne nepodobný Arsenalu musel hned několikrát roztáhnout spokojený úsměv na tváři českého fanouška. O potřebnou dynamiku kombinace (změny rytmu) se pak staral muž na slovo vzatý, londýnský Kanonýr Tomáš Rosický. Po jeho boku kreativitou a krokem nešetřil ani další již obvyklý tahoun Jaroslav Plašil.

Kapitán české reprezentace Tomáš Rosický ve vzdušné bitvě s Brownem.

Foto: Reuters

Asi největším příjemným překvapením (alespoň pro mě) byl výkon Maria Holka. Ten je kvůli svému angažmá v ukrajinském Dněpropetrovsku tak trochu neviditelný, to se ale rozhodně nedá říct o jeho výkonu na půdě Skotska. Nebýt Tomáše Rosického asi by se s Hubníkem popral o pomyslnou cenu pro nejlepšího hráče utkání – dopředu nekazil, směrem dozadu jej nikdo nepřechytračil a navíc skvěle četl hru. Poslední ze základní sestavy záložníků Tomáš Hübschman je jakožto srdce týmu (kterým musí defenzivní středopolař v moderním fotbale být) velmi nadějným následovníkem Tomáše Galáska.

4. Proměňování šancí

Bílek se svými asistenty zjevně zapracoval ještě na jedné podstatné věci – dřívější specialitě Karla Brücknera, tedy standardkách. Při nich bylo vždy před skotskou brankou horko, stejně jako v případě Svěrkošovy tutovky ale chybělo přesné zakončení. Právě ve střílení gólů zatím zjevně reprezentaci pod Bílkem tlačí bota nejvíc. Mladý Necid je sice klasickým zakončovatelem, při standardkách to ale neprokázal a systém hry při postupném útoku jeho dispozicím neodpovídal.

To Svěrkoš se do kombinace zapojoval účinněji, v již zmíněné tutovce pak ale trestuhodně selhal. Michal Papadopulos s Janem Blažkem zase neměli v zádech myšlenky Rosického s Plašilem ani dostatek času, i tak předvedli bojovný výkon. Co se týče střelecké renesance, bude tedy Bílek nejspíš spoléhat na návrat operovaného Milana Baroše, popřípadě na uzdravení Romana Bednáře.

Tomáš Rosický právě vysílá do největší české šance Václava Svěrkoš (vpravo).

Foto: ČTK

5. Mládí vpřed

Trenér Bílek se rozhodl vsadit na hráče neokoukané, nebo ve většině v národním mužstvu dříve střídající. Vše by pak mělo stát na dvou nosných věžích v záloze – kapitánu Tomáši Rosickém a Jaroslavu Plašilovi, defenzivě by měl velet Petra Čecha. Útok zřejmě povede Milan Baroš, který aspiruje na to, aby v budoucnosti předstihl v čele statistik nejlepšího kanonýra v dresu se lvíčkem na prsou Jana Kollera.

Kolem této osy zkušených by se mohl vyrýsovat velmi talentovaný tým s potenciálem pro moderní fotbal plný pohybu, přihrávek, aktivní defenzivy a taktiky. K tomuto Bílkovu snu ale vede ještě hodně dlouhá cesta. V zápase se Skotskem byla na české straně přes mnohá pozitiva také občas jasně patrná nevyzrálost, zbytečně ukvapená řešení některých herních situací i hrubé individuální chyby, které nás mohou stát zápasy – v moderním fotbale je totiž potřeba udržet koncentraci i v sebebezvýznamnějším momentu, protože velké týmy právě těchto okamžiků dokáží využít k rozhodujícím úderům do vazu.

6. Nasazení

V jednom ale Bílek musel potěšit nás všechny – čeští borci létali po hřišti v Glasgowě s takovým nasazením, jaké výběr v posledním kvalifikačním cyklu nepředvedl ani jednou. Jen tak dál!