To alexandra1: Před mnoha lety jsem jako spolujezdec na předním sedadle zažil havárii, kdy naše auto vylétlo ze silnice, první náraz byl zadní částí do břehu, druhý byl dopad na střechu a pak ještě čtyři kotouly. Zůstali jsme stát na pravém boku. Jednalo se o auto FIAT 128 Rally. Díky tomu, že jsme tehdy nebyli připoutaní, jsme z téhle šlamastyky až na nějaké potlučení a pár řezných ran, vyvázli živí a téměř nezraněni. U toho vozu byly originální čtyřbodové pásy a anatomické sedačky,jejichž opěradla se po dopadu auta na střechu právě tou zmáčklou a zdeformovanou střechou zlomila. To bychom asi měli oba dva zlomené vazy. Po této příhodě jsem se nějakou dobu nepoutal, neboť jsem žil v domnění, že pásy jsou hlavně kvůli čelnímu nárazu a tomu jde v 90ti% předejít. Ale asi po půl roce jsem se začal poutat a to dělá dodnes. Když nastoupím do auta, než nastartuji, automaticky si zapínám pás, i když třeba popojíždím jen pár desítek metrů. To už je naučený zvyk.

10:15 29.10.2009

já vím, že pásy nejsou všemocné a někdy paradoxně člověku zachrání život právě to, že nebyl připoutaný... ale to už je snad osud..

13:45 28.10.2009

to alexandra1: V takovém autě je v okamžiku havárie v podstatě jedno zda je jedinec připoután. Viděl jsem crash testy při 45km/h a nechtěl bych tam sedět ani za nic.

12:15 28.10.2009

Děkuji.... ale musím se přiznat, že mi trvalo hodně let, než jsem si tenhle zvyk osvojila.. no, myslím, že to bylo s příchodem airbagů, kdo by chtěl mít zlámaný vaz, když nemusí, že? Ale i když jezdím ojetinou a nevím, jeslti je ještě vůbec funkční, už bych bez připoutání nemohla vyjet, měla bych blbej pocit, co kdyby...

11:53 28.10.2009

Alaxandra .....bez debat.Máte pravdu.

11:39 28.10.2009

Bohužel, opět se potvrdilo, že poutání se v autě není jen hloupá buzerace, i když to neznamená vždy záchranu... Škoda dalšího života...

11:25 28.10.2009

Vůz Škoda 100 je pro takové hejsky ideální vůz.

11:14 28.10.2009