EU: Česko dostane výjimku k Lisabonu. Klaus počká na ÚS
Unijní summit se dohodl na výjimce pro Česko. Teď už záleží jen na českém Ústavním soudu.
Česko dostane výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Dohodl se na tom ve čtvrtek unijní summit, řekl novinářům v Bruselu mluvčí české vlády Roman Prorok. Dohodu potvrdilo i švédské předsednictví EU. Dojednání výjimky si dal jako podmínku k podpisu Lisabonské smlouvy o reformě EU prezident Václav Klaus. Bližší podrobnosti o dojednaném textu zatím nejsou známy.
Fischer: Udělali jsme důležitý krok k dokončení ratifikace smlouvy
Dojednáním výjimky z Listiny základních práv EU učinila Česká republika významný krok k dokončení procesu ratifikace Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie. Po jednání s lídry EU v Bruselu to ve čtvrtek řekl český premiér Jan Fischer.
"Udělali jsme důležitý krok k dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy v České republice," řekl premiér Jan Fischer.
Reakce zahraničního tisku čtěte TADY.
Podle českého premiéra Jana Fischera je prezident Václav Klaus srozuměn s dojednaným textem výjimky z Lisabonské smlouvy o reformě EU a nemá s ním problém. Jako dobrou označil dohodu i šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl. Podle něj už jediný požadavek prezidenta byl splněn a hlava státu už nebude klást nové podmínky k ratifikaci smlouvy.
Podle Weigla nemá prezident, s nímž byl kancléř během jednání v kontaktu, v úmyslu ratifikaci smlouvy blokovat. Očekává také, že se Klaus vyjádří k dosaženému kompromisu během pátku. "Pan prezident zformuloval jednu podmínku ratifikace, která podle mého názoru byla dnes odstraněna," řekl Weigl.
"Nehodlá dávat další podmínky," doplnil s tím, že předpokládá, že prezident své úmysly sdělí velmi rychle poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnosti skupiny senátorů. Ti se na tribunál obrátili s tím, aby posoudil soulad "Lisabonu" s českým právním pořádkem.
"Byli jsme schopni potvrdit náš závazek, který jsme přijali ještě během našeho předsednictví během červnové Evropské rady, že smlouvu bude Česká republika ratifikovat tak, aby mohla vstoupit v platnost do konce letošního roku," řekl Fischer.
"Je shoda na textu, který je přijatelný pro všechny...Výsledek se nerodil lehce," podotkl český premiér.
Lídři EU se podle něj shodli na textu společné deklarace. ČR tak bude moci přistoupit k výjimce, kterou si už dříve vyjednalo Polsko a Británie. Ratifikována by měla být s nejbližší přístupovou smlouvou.
Fischer také ocenil komunikaci s prezidentem Václavem Klausem i roli, kterou sehrálo při dojednání výjimky švédské předsednictví EU. Problémy měly Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo, ale nakonec se podařilo najít kompromis.
Česká výjimka v EU nebude mít dopad na sousedy včetně Slovenska
"Výjimka pro Česko z listiny základních práv Evropské unie nebude mít žádný právní dopad na sousední země," řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Především Slovensko se obávalo, že by mohlo být vůči Česku kvůli výjimce znevýhodněno.
Český prezident Václav Klaus totiž požadoval výjimku z obav před prolomením takzvaných Benešových dekretů, které jsou součástí i slovenského práva. Cesta k podpisu Lisabonské smlouvy českým prezidentem Václavem Klausem je tak podle švédského premiéra volná.
Podívejte se na video ze summitu v Bruselu
Podle informací členské státy schválily českou výjimku v podobě, kterou předložilo švédské předsednictví. Klaus již před časem uvedl, že je s tímto návrhem spokojen. Podle premiéra Jana Fischera Klaus navíc slíbil, že si už nebude klást další podmínky, které by mohly ratifikaci Lisabonské smlouvy odložit. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který dnešní jednání vede, údajně za dohodu sklidil potlesk unijních státníků.
Švédskem předjednaný text má mít podle informací ČTK z dnešního rána dva odstavce a má být součástí závěrů dvoudenního summitu EU, který v Bruselu začal navečer. Jde o právnický text, jenž na Česko rozšíří už existující výjimku, kterou si dříve v rámci Lisabonské smlouvy vyjednaly Polsko a Británie.
První ze dvou odstavců připravených švédským předsednictvím zopakuje závazek členských zemí unie, že ratifikace Lisabonu skončí ještě letos. Druhý odstavec pak vyjadřuje souhlas členských zemí s českou výjimkou. Podle dostupných informací by výjimka měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.
Ještě před začátkem summitu EU se zdálo, že by přijetí výjimky mohl zkomplikovat postup Maďarska, které hrozilo vetem kvůli případné zmínce o Benešových dekretech, na jejichž základě po druhé světové válce přišla v Československu o svůj majetek kromě sudetských Němců i část Maďarů. Podrobnosti TADY.
Své výhrady vyjadřovali i Slováci, kteří sice nechtěli stejnou výjimku jako Češi, ale stojí o zmínku v závěrečném textu vrcholné schůzky EU, která by potvrdila, že Listina základních práv unie nemá zpětnou účinnost a nemůže tak vést k prolomení Benešových dekretů.
Podepsali všichni až na Klause
Česko jako jediná z 27 zemí smlouvu o reformě fungování EU zatím neratifikovala. Klaus výjimku požadoval kvůli obavám z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a případných majetkových nároků vysídlených sudetských Němců.
Smlouvu už schválili čeští zákonodárci, prezident ji však zatím nepodepsal a nemůže tak ani učinit do rozhodnutí Ústavního soudu. Na ten se obrátila skupina českých senátorů, kteří chtějí, aby posoudil soulad smlouvy s českým právním řádem. Jeho jednání je odročeno do 3. listopadu, kdy by mohl padnout konečný verdikt.















