Politici změní ústavu. Zatím nevědí, jestli trvale nebo jednorázově

Politické špičky, které se sešly ve středu před polednem s prezidentem Václavem Klausem, chtějí volby stále v původním termínu na začátku října. "Jsme sice všichni zaskočeni rozhodnutím Ústavního soudu, ale chceme volby v původním termínu 9. a 10.října nebo co nejblíže tomuto datu," řekl na konci jednání prezident Václav Klaus.

"Připravíme změnu ústavy, aby mohly volby být co nejdříve. Ustavili jsme expertní skupinu, která začne pracovat okamžitě. Její první výsledky očekávám v řádu hodin," doplnil Klaus.

Expertní komise jednala celý den. Nejdříve se počítalo s tím, že předčasné parlamentní volby by se mohly konat počátkem listopadu, pokud bude hladce přijata trvalá změna ústavy a bude vždy využito nejkratších termínů.

ČSSD ale trvá na termínu původním. Zástupce ČSSD totiž v průběhu jednání otočil a začal znovu prosazovat jednorázové řešení. To má ale svá rizika stejně jako jednorázový zákon o zkrácení funkčního období Sněmovny.

Komise tedy nakonec politikům předloží dvě varianty - jednorázovou změnu ústavy nebo trvalou.

Celé prezidentovo prohlášení

Prezident si na schůzce nezapomněl rýpnout do samotného soudu, když řekl, že předčasné volby považuje za významný veřejný zájem. Zvláště v této neklidné době. A Ústavní soud už dříve uvedl, že nemůže rozhodovat proti takovému zájmu.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek později odpoledne doplnil, že také čeká první výsledky expertní skupiny v řádu hodin, maximálně však do konce tohoto týdne. Doplnil, že ČSSD bude i přes nejasnost situace pokračovat ve volební kampani.

Jihomoravský hejtman na brífinku strany dodal, že čeká, že Ústavní soud vynese na ohlášeném veřejném zasedání příští čtvrtek konečný verdikt.

Advokát poslance Miloše Melčáka Jan Kalvoda je ale připraven napadnout další ústavní stížností řešení, o nichž v souvislosti s odkladem voleb politici uvažují. Zdá se mu totiž, že řešení, o kterých se zatím mluví, jsou ještě více proti české ústavě.

 

Schůzka na Hradě

 

V 11 hodin se u prezidenta Klause sešli předsedové parlamentních stran. "Považujeme to (dnešní setkání) za nesmírně potřebné a také věřím, že k nějakým pozitivním závěrům dojdeme," řekl před zahájením diskuse Klaus.

Občanští i sociální demokraté přišli na schůzku s prezidentem s myšlenkou oprášit senátní návrh trvalé ústavní změny, která umožní rozpuštění Sněmovny a vyhlášení voleb.

Poslechněte si před schůzkou Mirka Topolánka

S tímto řešením souhlasí podle našich informací i komunisté. Strany ale chtějí, aby pro rozpuštění byly nejméně tři pětiny poslanců, tedy 120 zákonodárců.

V legislativní nouzi

Poslanci projednají nový návrh na změnu ústavy, který bude řešit rozpuštění Sněmovny, zřejmě ve stavu legislativní nouze. Znamená to, že by mohl být schválen už v prvním čtení, řekl novinářům předseda dolní parlamentní komory Miloslav Vlček.

Kdy se o návrhu novely bude jednat, zatím není jasné. Termín podle Vlčka není dohodnutý. Proces schvalování ale bude díky legislativní nouzi rychlejší.

Senát projedná ústavní novelu o rozpuštění sněmovny krátce po jejím přijetí dolní komorou, tedy už příští týden. ČTK to řekl předseda horní komory Přemysl Sobotka. Přesný termín schůze má stanovit tento čtvrtek senátní organizační výbor. Sobotka očekává, že novelu podpoří zákonodárci ze všech parlamentních stran.

Volby co nejdříve, nejlépe v původním termínu

Předsedové tří nejsilnějších stran, ODS, ČSSD a KSČM jsou přesvědčeni, že volby musejí být co nejdříve, daly by se prý stihnout i v původním říjnovém termínu. Ústavní řešení by totiž poslanci mohli přijmout během několika dní.

Šéf ODS Mirek Topolánek jen řekl, že se "přijme zákon, což bude trvat dva dny a prezidentovi bude stačit den". Narážel tak právě na možnost přijetí obecného zákona o rozpuštění Poslanecké sněmovny.

S předsedy velkých stran ovšem nesouhlasí předseda lidovců Cyril Svoboda, který stále volá po vzniku politické vlády. "Jakou politickou vládu? Kdo jí dá mandát? Vždyť by se tím jen narušila demokratičnost voleb," rozhořčil se Topolánek.

V podobném duchu hovořil i Paroubek. "Jak si může někdo představovat, že někdo vytvoří politickou vládu, když se dříve ukázalo, že nejsme schopni dohody. Vždyť by to byl politický Kocourkov," řekl předseda ČSSD. Svoboda později řekl, že by měl za vládu někdo převzít politickou odpovědnost, nemusí prý ale jít o odstoupení Fischerova kabinetu.

Ústavní soud odložil vykonavatelnost rozhodnutí prezidenta Klause o vyhlášení sněmovních voleb. Tím de facto odsunul volby plánované na začátek října.

Ústavní soudci vydali rozhodnutí na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka. Ten si stěžoval na ústavní zákon o zkrácení volebního období současné Sněmovny. Na něm se dohodla většina politického spektra jako na řešení po pádu vlády Mirka Topolánka.