Doby, kdy se všechny maminky po porodu dítěte na několik let zavřely doma, je ta tam. Stále více žen zjišťuje, že je možné skloubit mateřskou dovolenou s prací – i když třeba jen na částečný úvazek.

 
Ve zprávách o počasí se tak už několik týdnů po porodu objevila například rosnička Karla Mráčková, která v listopadu přivedla na svět dceru Karlu, Michaela Maláčová zase organizuje Českou Miss 2010, i když se její nejmladší syn Aram narodil teprve v květnu. Bára Basiková se objevila v obnovené premiéře Johanky z Arku, když bylo jejímu synovi Theodorovi jen pět měsíců.

 
Rekord v rychlosti při návratu do práce ale zlomila ředitelka prestižní britské soukromé školy Helen Wrightová. V 39 letech porodila třetí dítě a už pár hodin po porodu zase seděla za svým pracovním stolem.

"Jsem příkladem pro žákyně"

 
"V den, kdy se Jessica narodila, jsem přijela v 5:45 do nemocnice. Ani ne o hodinu později se narodila a o tři hodiny později nás propustili. Cítila jsem se úžasně, tak jsem si řekla: proč se o to nepodělit? V kanceláři jsem byla po obědě a dceru jsem každému představila," popsala Wrightová s osmitýdenním dítětem na klíně deníku Daily Mail.

Od porodu chodí do práce každý den. Dceru bere s sebou a v pauzách mezi schůzkami kojí. Dítě si rády chovají i její žákyně, které mnohdy s novorozenětem nemají zkušenosti. "Myslím, že je úžasné, že se o Jessicu můžu podělit s každým," popisuje Wrightová.

 
Jak matka šestiletého Harryho a tříleté Caitlin dodává, chce vlastním příkladem ukázat svým žákyním, že je možné být úspěšná v práci a zároveň mít rodinu. "Většina žen se rozhoduje mezi mateřskou nebo návratem do práce a hlídáním pro dítě. Proč není možné třetí řešení – vzít si dítě s sebou?" ptá se řečnicky.

 
72 hodin v porodnici

 
V Česku jsou pravidla pro péči o novorozence a jejich maminky poněkud přísnější. Neontologická společnost doporučuje, aby zůstali v porodnici aspoň 72 hodin, protože se tak zachytí případné zdravotní komplikace. Minimum by podle Zbyňka Straňáka z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí mělo být 48 hodin.

"V současné době se nedoporučuje nikde na světě propuštění novorozence do domácí péče dříve než po 24 hodinách," napsal před časem Straňák.

 
Po propuštění z porodnice se ale už s dítětem do práce jít dá, připouští Michaela Marksová-Tominová, která se věnuje ženským právům a rodinné politice a sama má dvě dcery.

"Umím si představit, že malé dítě, které jen spí nebo potřebuje nakojit a přebalit, si člověk do práce může vzít. Spíš než to větší," říká.

 
Dodává ovšem, že pro biologickou ochranu dítěte je lepší, aby se mu matka plně věnovala alespoň v šestinedělí. S touto lhůtou souhlasí i psycholog Karel Humhal. "Zhruba šest týdnů trvá, než se tělo ženy vrátí do obvyklého stavu," vysvětluje.

 
Tato lhůta je ale příliš dlouhá i pro některé Češky. Například Kateřina Jacques dorazila na tiskovou konferenci Strany zelených s osmidenní dcerou Noemi a připustila, že šestinedělí tráví v práci. Lucie Talmanová se v práci ukázala poprvé asi měsíc po porodu syna Nicolase.

 
Hlavně nemít předsudky

 
Psycholog Humhal dodává, že nepřetržitý kontakt by matka s dítětem měla mít ideálně zhruba do jednoho roku věku.

"Pokud se dítě na delší dobu oddělí od matky, může u něj vzniknout takzvaná anaklitická deprese. Lidé, kteří měli v dětství tento problém, trpí v dospělosti depresemi, i když nikdo neví proč," varuje Humhal. I on ale připouští, že dnešní matky se oproti minulosti častěji vracejí k běžnému stylu života dřív.

 
V cizině je běžné, že mateřská dovolená trvá jen pár týdnů. Česko je s rodičovskou dovolenou, která může trvat až do čtyř let věku dítěte, výjimečné. V USA naopak institut mateřské dovolené neznají. "Jde jen o dohodu matky se zaměstnavatelem. To je druhý extrém," upozorňuje Marksová-Tominová.
 

 
Marksová-Tominová by si přála, aby se v Česku změnil pohled na ženy, které se vracejí do práce brzy po porodu; okolí je totiž často považuje za "špatné matky, které dítě zanedbávají".

"Neměli bychom se pohoršovat, protože to, že matka chodí do práce, nemusí znamenat, že se dítěti děje něco špatného," zdůrazňuje.

 
Ostatně v minulosti také o děti často pečovaly chůvy či starší příbuzné. "Každé dítě je jiné a každá maminka taky," uzavírá Marksová-Tominová.