Počítejte s námi: 12 titulů mistra Československa, 5 triumfů v prestižním mezinárodním turnaji Spengler Cup ve Švýcarsku, 5 finálových účastí v Poháru mistrů evropských zemí a dvě druhá místa ve Světovém poháru, vždy jen za tehdy neporazitelnými Rusy. To je vizitka hokejové Dukly Jihlava -  klubu, který ve své době neměl na českých a slovenských zimních stadionech konkurenci.

Proč? Dukla sice byla armádním klubem, to ale byla například Dukla Trenčín také. Na rozdíl od té jihlavské ale na mistrovský titul poprvé a také naposledy dosáhla až po pádu socialismu v roce 1992.

"I když byla Dukla vojenský klub, hráči sem chtěli chodit. Třeba Honza Horešovský dokonce na vysoké škole neabsolvoval vojenskou přípravu jen proto, by tu místo jednoho roku mohl sloužit dva,“ tvrdí dnes tehdejší trenér Dukly Stanislav Neveselý.

Právě on se proslavil aplikací moderních tréninkových metod a na svou dobu progresivním způsobem přípravy mužstva. Hráči dobře věděli, že v Jihlavě se naučí hrát hokej tak, jako nikde jinde. "Tady se hrál nejlepší hokej. Trenér Pikner přitom složil základ mužstva z hráčů druhých lig, jako byli Holíci, Já, Klapáč. Ale byl výborný psycholog,“ tvrdí Jan Suchý, v 70. letech považovaný za jednoho z nejlepších obránců na světě. 

V Dukle Jihlava si navíc udělala jméno celá řada mladých hráčů. "Kluci sem chodili ve dvaceti a odcházeli jako reprezentanti. Dnes se říká, že ve dvaceti kluci pro nároďák ještě nedorostli. Přitom my s hráči Jako Rosol, Kameš nebo Klíma vyhráli titul v lize i na mistrovství světa v roce 1985,“ dodává Neveselý.

Dukla Jihlava vychovala českému hokeji i jednu z nejúspěšnějších bratrských dvojic – Jaroslava a Jiřího Holíkovi. Jiří je přitom dodnes rekordmanem reprezentace v počtu startů.

Na vojně tu byli například i olympijští vítězové z Nagana Dominik Hašek, Roman Čechmánek, Richard Šmehlík, František Kučera, Martin Procházka a Jiří Dopita. A například titul mistrů světa v roce 1985 vybojovalo celkem 18 současných nebo bývalých hráčů Dukly Jihlava.

"Patřili jsme k evropské, ne-li světové špičce té doby,“ stojí si za svým Neveselý. A co víc, hráči prý vojenskou službu v Dukle Jihlava nebrali jako povinnost nebo politické nařízení. "Většina byla ráda, že tu může hrát. A s politikou to nemělo nic společného,“ je přesvědčen Suchý, sám kritik bývalého režimu. Ostatně například Jaroslav Holík v roce 1969 proslul tím, že si na protest proti ruské okupaci v zápase se Sovětským svazem spolu s několika dalšími spoluhráči přelepil rudou hvězdu ve státním znaku na drese černou lepící páskou.

Z tehdejší slávy klubu, jehož jméno dodnes znají hokejoví fanoušci na celém světě, už ale zbyla jen vzpomínka. Dnes nejúspěšnější sportovní klub československé historie živoří v průměru druhé nejvyšší české hokejové soutěže.