"Očekáváme stažení obou věcných záměrů zákona z jednání vlády," uvedl Petr Konvalinka, předseda Akademického senátu Českého vysokého učení technického. Politická reprezentace však prý nechce věcné záměry zákona měnit a vypořádat připomínky akademické obce. Nevyloučil, že akademici uspořádají další demonstrace.
"Vysoké školy jsou jediné, které se ještě nepodařilo politikům vytunelovat, my uděláme všechno proto, aby se tak nestalo," dodal Konvalinka.
Připomínky akademické obce by podle jeho názoru měly být ve věcných záměrech zákonů akceptované. "Pan ministr nám řekl, že by o tom rád diskutoval a my jsme mu znovu připomněli, že diskutovat se dá jedině v případě, že je o čem diskutovat. V okamžiku, kdy je zákon ve vládě – a pan ministr jasně řekl, že na přelomu ledna a února chce, aby vláda ten věcný záměr zákona schválila, takže to zřejmě půjde i mimo Legislativní radu vlády - zdá se, že je jasné, že politická reprezentace nechce nic na věcných záměrech zákonů měnit,“ řekl Konvalinka.
ČTĚTE TAKÉ:
Studenti na protest vyházeli z oken 90 melounů
Domnívá se, že pokud nebudou připomínky akademiků vypořádány již v samotném věcném záměru zákona, do jeho paragrafového znění se také nepromítnou.
Podle Konvalinky nebylo s ministrem o čem jednat. Dokud budou věcné záměry zákona ležet na vládě, nelze do nich zasahovat. V úterý se ministr sejde s Českou konferencí rektorů.
PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:
Poblémy se podle akademiků týkají mimo jiné zavedení školného a omezení akademických svobod. "Dneska je mýtus, že máme vysoké školy zadarmo. Dneska vyučený klempíř ze svého výdělku platí studentům vysoké školy. Není pravda, že máme studium zadarmo, platí to občané České republiky ze svých daní," uvedl ministr. Nynější systém je prý asociální i proto, že lidé ze sociálně slabších rodin si nemohou vzít výhodnou půjčku na dobu při studiu, řekl ministr. Věc by však prý vyřešil zákon o finanční pomoci studentů.
Zavedení školného prý není povinností univerzit. V návrhu je totiž napsáno, že školné bude činit 0 až 10 tisíc korun za semestr.
Ministrovi se nelíbí také názor akademiků, že vysokoškolská reforma omezí autonomii vysokých škol a že ve správních radách budou usedat politici. "Dneska je systém takový, že rektor navrhuje členy správní rady vysoké školy a ministr mu to parafuje," řekl Dobeš. Zdůraznil, že politici však zasedají ve správních radách i nyní. Ve správní radě Karlovy univerzity tak například sedí poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD), senátor Přemysl Sobotka (ODS), ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) a expremiér Jan Fischer. "I ta námitka, že tu jde o akademické svobody je lichá. My chceme po vzoru Rakouska pružné rady z regionů," řekl ministr.
"My se obáváme toho, že pokud projde věcný záměr zákona o vysokých školách v té podobě, jak je navržen, tak třetina členů správní rady bude jmenována ministrem, a ta bude mít jednoznačné politické zadání. Je to snaha ty vysoké školy řídit, podřídit je politickému jednání a zrušit akademické svobody, jestli tam jsou," dodal Konvalinka.
Kvůli nesouhlasu s plánovanou reformou vysokých škol proběhlo již minulý týden několik akcí. První shromáždění svolal na čtvrtek rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Do posluchárny Právnické fakulty Karlovy univerzity přišlo více než 600 akademiků a studentů.
Ti všichni pak přijali rezoluci, ve které odmítají plánovanou reformu. V rezoluci pak vybízejí studenty a akademiky ostatních univerzit, aby se k protestům proti zákonu přidali.
Diskuze