Kdo má být Špidlou 2. a brát půl milionu? Politici se neshodli

Mirek Topolánek a Jiří Paroubek zamířili ve středu ráno za premiérem Janem Fischerem. Probírali jméno člověka, kterého Česká republika vyšle do Evropské komise. Ale neshodli se. Budou proto nejspíš muset jednat znovu, řekl předseda ODS Mirek Topolánek. Jiří Paroubek označil schůzku za rutinní.

"Já jsem ani neočekával, že by ta dnešní schůzka definitivně rozhodla nominaci české vlády. Takže žádné jméno v tuto chvíli nemáme," prohlásil Topolánek.

Podle něj budou následovat další schůzky v podobném formátu, jako byla ta dnešní, dokud se nepodaří najít řešení. "Pokud nedojde k dohodě, tak se můžeme pokoušet dát volnější ruku premiéru Fischerovi," řekl šéf ODS.

Politici se setkají ještě během středečního odpoledne. "Nepředpokládali jsme, že ta dohoda bude snadná a budeme o tom jednat. Naším kandidátem je Jan Švejnar, splňuje parametry kandidáta, který není stranicky příslušný a mohla by se na něm najít širší shoda," řekl Ondřej Liška. Společný kandidát na post eurokomisaře se musí podle Lišky najít. "Buď najdeme shodu, nebo se najde někdo jiný," dodal.
 

"Ještě je prostor k jednání. Budeme ho určitě využívat, budou ho využívat politici mezi sebou. Já doufám, že dospějeme k rozumnému výsledku někdy na konci týdne a na začátku příštího to budeme schopni ve vládě projednat a definitivně rozhodnout," řekl Fischer odpoledne novinářům. Mrzí ho prý, že dnešní schůzka nepřinesla dohodu.
 

Sociální demokracie prosazuje dosavadního eurokomisaře Vladimíra Špidlu. ODS zase trvá na bývalém ministrovi pro evropské záležitosti Alexandru Vondrovi.

 

Předseda vlády už před časem řekl, že pokud se lídři stran nedohodnou, navrhne vláda svého kandidáta. Tím by podle všeho měl být ministr průmyslu a obchodu ve vládě Václava Klause v letech 1992 až 1997 Vladimír Dlouhý.

 

Ostatní kandidáti, které navrhly menší strany, už tolik šancí nemají. Strana zelených podpořila ekonoma Jana Švejnara, lidovci bývalého ministra Topolánkovy vlády Pavla Svobodu a komunisté navrhli bývalého kosmonauta a europoslance Vladimíra Remka.

 

Eurokomisař je členem Evropské komise, která představuje jakousi vládu Evropské unie. Každá členská země EU nominuje komisaře, který má na starosti jednotlivé resorty. Česko zatím v komisi reprezentoval krátce Pavel Telička a po něm Vladimír Špidla, který byl komisařem pro zaměstnání, sociální otázky a rovnost.

 

V nově složené komisi, kterou i nadále povede José Barroso, by český eurokomisař měl mít podle dosavadní praxe na starosti resort jiný. Na eurokomisaře čeká v Bruselu plat ve výši půl milionu korun měsíčně plus náhrady.

Na ostatní platy politiků a úředníků se podívejte v tabulce:

 

 

Pro obhájce postu Vladimíra Špidlu mluví zkušenosti. Od 22. listopadu 2004 totiž v Evropské komisi sedí a zná chod všech bruselských institucí. ČSSD dokonce tvrdí, že pokud se stane opět europoslancem, zvolí si ho Barroso za svého místopředsedu. Kritici Špidlovi vyčítají jeho slabší jazykovou vybavenost. Dále poukazují na to, že za pět let nebylo o Špidlovi příliš slyšet.

 

Alexandr Vondra byl nejdřív krátce ministrem zahraničních věcí v první Topolánkově vádě. Ve druhé zastával post 1. místopředsedy vlády pro evropské záležitosti. V letech 1997 až 2001 byl českým velvyslancem ve Spojených státech. Působil i jako externí poradce šéfa NATO. Terčem kritiky se Vondra stal například v souvislosti s uměleckým dílem Entropa, které mělo republiku reprezentovat v souvislosti s předsednictvím EU. Sochař David Černý sice Vondrovi slíbil, že se na plastice budou podílet umělci ze všech zemí unie, ale nakonec ji udělal Černý sám. Více čtěte zde.

 

Kandidát premiéra Fischera Vladimír Dlouhý byl v letech 1989 až 1992 byl ministrem hospodářství ČSFR a poté ve vládě Václava Klause ministrem průmyslu a obchodu. Po neúspěchu ODA, jejíž byl místopředsedou, ve volbách v roce 1998 odešel z vysoké politiky. Na scénu se vrátil jako člen Národní ekonomické rady vlády, která v letošním roce předkládala návrhy, jak čelit ekonomické krizi.

 

Oponenti jeho kandidatury kritizují jeho členství v KSČ a hlavně podíl na privatizaci velkých průmyslových podnicích. „Je to člověk, který byl spjat s velmi silně zpackanou transformací 90. let, s rozbitím českého průmyslu a zanechal po sobě trosky českého průmyslu,“ řekl například Jiří Paroubek.

 

Šanci na post eurokomisaře má ještě ekonom Jan Švejnar. Profesor ekonomie, obchodu a hospodářské politiky na Michiganské univerzitě vloni neúspěšně kandidoval na post prezidenta republiky. Kritici mu vyčítají, že se od roku 1970, kdy emigroval, oddálil od reálného života v Česku.

 

Kandidát komunistů Vladimír Remek se v roce 1978 podíval jako první Čech do vesmíru. Reprezentoval tak třetí národ, který se po Američanech a Rusech dostal do kosmu. V letech 2004 a 2009 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde je členem rozpočtového výboru. Má tak dobré zkušenosti s bruselskou legislativou. Příliš úzké styky s Ruskem ale kritizují odpůrci jeho kandidatury.

 

Lidovci navrhovaný Pavel Svoboda byl od ledna 2009 velvyslancem Stálé mise ČR při Radě Evropy ve Štrasburku. Ve stejném měsíci jej nominoval předseda vlády Mirek Topolánek na post ministra bez portfeje a předsedy Legislativní rady vlády České republiky.

 

Přestože je odborníkem na evropské právo, které přednáší na právnické fakultě Karlovy univerzity, a ovládá angličtinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu, polštinu a latinu, není příliš známý široké veřejnosti a nemá hluboké zkušenosti s nejvyšší politikou.