Klaus "Lisabon" podepsat nechce, podle expertů by měl. REAKCE

Většina českých politiků vzkazuje Václavu Klausovi, aby Lisabonskou smlouvu brzy podepsal. Za prezidentem jednoznačně stojí jen část ODS.

I když Senát smlouvu schválil, prezident ji označuje za "mrtvou". Podepsat ji zatím rozhodně nechce – je to prý bezpředmětné, dokud platí irské "ne". Podrobnosti TADY. Irové smlouvu v referendu zamítli a hlasování zopakují až na podzim.

Paroubek: Neberte smlouvu za rukojmí

"Výroky prezidenta Václava Klause o 'mrtvé Lisabonské smlouvě' považuji nejen za popření dosavadního vývoje českých národních dějin, ale i hraničící s jeho ústavní rolí," zareagoval na prezidentův výrok předseda ČSSD Jiří Paroubek.

"Vyzývám prezidenta Václava Klause, aby respektoval většinové politické rozhodnutí a Lisabonskou smlouvu si nadále nebral jako rukojmí svého osobního politického angažmá. Jeho osobní politický boj dnes skončil," uvedl také Paroubek.

Topolánek: Můj úkol skončil

Předseda ODS Mirek Topolánek Klausovy plány komentovat nechce. "Myslím, že teď už se s Lisabonskou smlouvou obracejte přímo na něj, já jsem za vládu ratifikační úkol splnil a v tom smyslu to pro mne skončilo," řekl. Klaus ale podle něho může těžko dlouhodobě vzdorovat rozhodnutí obou komor parlamentu.

Topolánek pro smlouvu získat část zákonodárců ODS, která původně "Lisabon" jednohlasně odmítala.

Video:

Bém stojí za Klausem

Pro "Klausova muže" Pavla Béma je schválení smlouvy v Senátu "další hořkou pilulkou". Bém chce podpořit stížnost na smlouvu k Ústavnímu soudu.

"Připomínám, že postup schvalování Lisabonské smlouvy nekoresponduje se závazným usnesením prosincového kongresu ODS a jde jen na vrub současného vedení strany," uvedl Bém. Kongres ODS se loni usnesl, že o smlouvě mohou rozhodnout poslanci a senátoři podle svého, měli by ale přednostně prosadit smlouvu o radaru.

Reakce Jaroslava Kubery na schválení Lisabonské smlouvy poslanci

Video: Vladimír Keblúšek

Lidovci a zelení: Podepište!

Menší parlamentní strany se domnívají, že by prezident měl smlouvu co nejdřív podepsat. "Obstrukce, které ratifikaci Lisabonské smlouvy provázejí, neustále škodí pověsti České republiky a vedou k její izolaci v EU," řekl mluvčí zelených Jiří Kubalík.

"Žádný člověk, ani prezident republiky, nemá právo vzdorovat 120 poslancům a 49 senátorům. Ústavní většina je bez debaty v naší zemi suverénem," uvedl místopředseda Sněmovny Jan Kasal.

A dodal, že kdyby poslanci před 17 lety věděli, jaké obstrukce může prezident dělat, možná by Ústavu formulovali jinak. "Rozhodování o ústavním právu prezidentovi nenáleží. Kdybychom tyto komplikace při přijímání předvídali, klidně by teď mohl být v Ústavě článek, že když smlouvu schválí ústavní většina v obou komorách, tak ji prezident ne, že může, ale musí podepsat," dodal Kasal.

Odborníci: Klaus musí podepsat

Stejný názor jako Kasal mají i odborníci na ústavní právo. Klaus prý dokument schválený oběma komorami parlamentu musí podepsat; pokud ale dojde k ústavní stížnosti, může počkat na její výsledek.

Právníci ale upozornili na to, že k případnému podpisu dokumentu nemůže Klause nikdo přinutit a ani není dána lhůta, v níž by tak měl učinit. "Já myslím, že přinutit ho k tomu nelze. Je to jeho ústavní povinnost. Prezident při svém slibu zároveň sliboval, že bude dodržovat ústavu a zákony," řekl expert na ústavní právo Václav Pavlíček.

"Je asi věcí, řekl bych politické povinnosti, právně nevynutitelné, že by to ratifikovat měl," míní děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch. "Přeci jen je prezident republiky odvozen od parlamentu, je součástí výkonné moci, má postupovat v koordinaci s vládou," dodal Gerloch s tím, že Klaus by měl přihlédnout k názoru vlády a obou komor parlamentu.

Když nepodepíše, je to velezrada?

Pokud by Klaus nakonec odmítl dokument podepsat nebo by se k ratifikaci neměl dlouhou dobu, existují podle Gerlocha dvě možná řešení. Prvním a nejkrajnějším je žaloba senátorů pro velezradu. Taková možnost připadala v úvahu, pokud by senátoři dospěli k závěru, že Klaus "jedná proti územní celistvosti státu, jeho suverenitě nebo demokratickým základům". Podle Gerlocha ale tato možnost s největší pravděpodobností nepřipadá v úvahu.

Druhou možností je dočasné pozastavení výkonu Klausova úřadu a přenesení části jeho pravomocí na předsedu Poslanecké sněmovny a další části na předsedu vlády. To je podle Gerlocha možné v případě, pokud prezident není schopen vykonávat funkci. Tento krok musí posvětit parlament. Podle Pavlíčka by Klaus takové rozhodnutí mohl napadnout u Ústavního soudu.

"Můj tip je, že k ničemu takovému nedojde," řekl k oběma možnostem Gerloch.