Lednový orkán: Lesy ČR odhadují ztráty na téměř dvě miliardy korun

Odhadovaná ztráta představuje výnos, který by podnik získal v následujících letech, kdyby dřevo těžil a prodával za podmínek neovlivněných přírodní kalamitou. Do záporného hospodářského výsledku proto kalamita letos podnik neuvrhne. "Výsledek letošního roku bude opět plusový," řekl Dolejský.

Orkán poškodil asi 5,1 milionu metrů krychlových dřeva

Orkán ve státních lesích poškodil asi 5,1 milionu metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně dvě třetiny letošní plánované těžby. Zároveň jde o největší kalamitu v historii podniku.

Zatím se podniku podařilo vytěžit přes 4,4 milionu metrů krychlových dřeva, tedy asi 86 procent kalamity. "Kalamita je na většině území již zpracována, zbývá dokončit práce na jednotkách, na kterých rozsah kalamity překračoval obvyklý roční objem těžby nebo se k němu výrazně blížil," řekl Dolejský. Zejména jde o některé lesní správy v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském a Královéhradeckém kraji.

Přednostně dřevaři těží smrkové dříví, které je nejvíce ohroženo škůdcem kůrovcem. Převážná část zatím nevytěženého dřeva je ve vyšších polohách, kde je vývoj kůrovce pomalejší. Podnik kvůli boji s kůrovcem položil více než 145 000 lapáků a instaloval 39 000 feromonových lapačů.

Při likvidaci kalamity se lesníci potýkají zejména s nedostatkem vagonů pro přepravu dřeva po železnici. Zpracovatelé také nestíhají kalamitní dřevo zpracovat. Lesnicko-dřevařský holding CE WOOD nedávno oznámil, že proto hodlá nákladem kolem půl miliardy korun vybudovat až deset mokrých skladů kulatiny, které umožní dlouhodobě skladovat neplánovaně vytěžené dřevo.

Podle lesního zákona má být zimní kalamita obvykle zpracována do konce června. O prodloužení termínu zpracování kalamity však LČR žádat nemusely. Již při vyhlášení nouzového stavu po orkánu totiž ministerstvo zemědělství Lesům ČR stanovilo termín likvidace do letošního 31. prosince.

V celé zemi lednový vichr srazil zhruba deset milionu metrů krychlových dřeva a s likvidací kalamity se potýkají i další vlastníci lesů. V Krkonoších orkán Správě Krkonošského národního parku poničil zhruba 88.000 metrů krychlových dřeva, což představuje téměř hodnotu roční těžby. Zatím se dřevařům v Krkonoších podařilo vytěžit asi 95 procent kalamity, na jejíž likvidaci park dostal od státu 28 milionů korun. "Zbylých asi 6000 metrů krychlových dřeva bude zlikvidováno do konce července," řekl mluvčí KRNAP Radek Drahný. Prodloužení těžby po 30. červnu parku ministerstvo životního prostředí povolilo.

V Národním parku Šumava těžařům zbývá zpracovat ještě asi 120 000 metrů krychlových polomů a vývratů z celkového odhadovaného množství 800 000 metrů krychlových. Údaj se však mění každým dnem, jak lesníci postupují do oblastí, které dosud nezmapovali, informoval o tom Libor Hošek ze správy parku.

V druhých zónách šumavské divočiny, tedy oblastech, kde se smí těžit, nyní lesníci v boji s kůrovcem stříkají na stromy speciální přípravky, takzvané biocidy. Jejich použití povolila vláda. Ošetřit tak chtějí do září zhruba 150 000 metrů krychlových dřeva.

Škody na poničeném majetku, především rozbitých přístřešcích a lavičkách na turistických stezkách či oplocenkách, odhadují správci parku na stovky tisíc korun. Od státu dostali na likvidaci kalamity 88 milionů korun.

Na jihu Čech zůstávají škody po orkánu Kyrill jen v lesích

Jihočeská města a obce odstranily většinu škod, které napáchal lednový orkán Kyrill. Vítr poškodil obecní majetky mimo lesy většinou jen minimálně. Lesníci ale stále likvidují rozsáhlé polomy v jihočeských lesích, které před půl rokem poničila vichřice nejvíce v celé zemi. Kyrill si v kraji nepřímo vyžádal i lidské životy - při těžbě dřeva po polomu zahynulo několik lesních dělníků a další se těžce zranili. Následky lednového řádění živlu také stále ovlivňují životy lidí na Novohradsku, kde do konce měsíce platí zákaz vstupu do lesů.

V kraji vítr pokácel 4,15 milionu metrů krychlových dřeva a škoda přesáhla čtyři miliardy korun. Ve státních lesích popadaly dva miliony metrů krychlových dřeva, těžařům se zatím podařilo zpracovat tři čtvrtiny polomu.

Ve městech a obcích orkán poškodil většinou majetek jen drobně a větší škody obce neevidují. Nejvíce zasáhla vichřice život v Korosekách na Českobudějovicku, kde vítr odnesl střechu z bytového domu. "Na pomoc obyvatelům domu ihned po vichřici uvolnil peníze kraj," řekl mluvčí Jihočeského kraje Arnošt Máče.

V Písku vítr srazil do řeky Otavy historický dřevěný kříž s cínovou sochou Krista, která je součástí sousoší Kalvárie na Kamenném mostě. Sochu vylovili o dva dny později z Otavy hasiči. Písek nyní hledá pro plastiku restaurátory. Poslední originál na mostě ze 13. století nahradí kopie a původní dílo píseckého cínaře z roku 1781 si budou moci lidé prohlédnout v lapidáriu. "Větší škody mimo les tu nebyly, spíše jen drobnosti, jako popadané tašky ze střech a podobně. Jinak největší škodou byl ten poničený kříž," řekla mluvčí písecké radnice Jindřiška Váverková. Náklady na obnovu sochy a vytvoření kopie se pohybují kolem 650 000 korun, město práce zaplatí ze svého rozpočtu.

"Škody na majetku města jsme neměli, pouze na městských lesích. A tam se polomy pořád zpracovávají. Na městském majetku, jako na osvětlení nebo mobiliáři, v podstatě škody nebyly," podotkla vimperská starostka Stanislava Chumanová. V městských lesích vítr pokácel 7000 až 8000 metrů krychlových dřeva.

Ve státních lesích na jihu Čech popadaly dva miliony krychlových metrů dřeva a Lesy ČR vyčíslily škodu na 3,5 miliardy korun. "Co máme poslední zprávy ke konci června, tak je zpracováno asi 1,5 milionu kubíků," uvedl zástupce ředitele krajského inspektorátu Lesů ČR Kamil Bjaček. Těžaři stále pracují zejména v příhraničních lesních správách Nové Hrady, Třeboň a Vyšší Brod, které byly živlem poničeny nejvíce. "Trochu pokulhává odvoz dříví, protože chybí kapacity, které by odvezly dřevo z těch oblastí, a také zpracovatelé. Trh je nasycený," poznamenal Bjaček.

Kmeny čekající na odvoz nyní skrápí déšť, a zabraňuje tak rozšíření kůrovce, lesníci jinak dřevo kropí sami. Déšť ale zároveň lesům škodí. "Těžká technika současně na tom podmáčeném terénu zapadává a stačí, když foukne větší vítr, a připadávají další kmeny," uvedl Bjaček. Na Novohradsku platí kvůli zpracování polomu do konce července zákaz vstupu do lesů. Lesníci se ale snaží oblasti, kde již byl polom zpracován, lidem otevírat. "Uvědomujeme si, že je to turistická oblast," doplnil Bjaček. Lidé se ale musejí v lesích chovat opatrně, protože v nich hrozí nebezpečí úrazu.

Při práci v lesích zahynulo na jihu Čech už několik lidí a další se těžce zranili. V červnu například devětatřicetiletého muže u Plešného jezera na Šumavě přimáčklo tažné zařízení při svozu dřeva a zraněním podlehl. Začátkem března zahynul při těžbě dřeva u Stožce na Prachaticku šestatřicetiletý muž ze Slovenska, který se řízl motorovou pilou do třísel. V polovině února zemřel poblíž Bučiny na Prachaticku sedmadvacetiletý slovenský dřevorubec. Při práci uklouzl a upadl krkem na ulomenou větev. "Je to nebezpečná práce. Člověk nesmí přeceňovat svoje síly a musí být stále ve střehu," řekl Jan Valíček ze Slovenska, který pomáhá zpracovávat polom na Novohradsku.

Stopy po orkánu Kyrill jsou již v Olomouckém kraji zameteny

Stopy po orkánu Kyrill, který se přehnal přes území Česka v lednu, jsou již v Olomouckém kraji zameteny. Lesáci již z městských lesů vytěžili téměř všechny padlé stromy, které tehdy vichřice pokácela, a pustili se do zalesňování. Škody již odstranily i obce. Podle zástupců radnic přitom nebylo potřeba v regionu využít ani dotací z ministerstva pro místní rozvoj.

Popadané stromy se již například podařilo odtáhnout z městských lesů olomouckým lesníkům. Vichřice tam tehdy skácela až 5000 metrů krychlových dřeva. Škodu tehdy odhadli správci lesů na milion korun. "Problémy, které vznikly, jsme již vyřešili. Hmotu po Kyrillovi jsme již zpracovali, bylo by špatné to tam nechat pro kůrovce. Tam, kde jsme to stihli odstranit do března nebo půlky dubna, jsme prostory hned zalesnili. Zbytek chystáme na podzim nebo na jaře," řekl ředitel Správy lesů města Olomouce Roman Šimek. Podle něj pozorný návštěvník pozná, že chybí část lesa. "Člověk, který však do lesa pravidelně nechodí, si toho už nevšimne," doplnil Šimek.

Následky po vichřici již beze zbytku odstranili také pracovníci olomouckého výstaviště Flora. Škody na městské zeleni zástupci města odhadli dříve až na 150.000 korun. "Až tak moc nás to však nepostihlo, v parcích byl spíše velký nepořádek. Spadly především dožívající stromy, zlikvidovalo se to brzo," uvedla pracovnice výstaviště Naďa Krejčí.

Následky vichřice pomocí vlastních sil odstranili i radnice v regionu. Dotací z ministerstva pro místní rozvoj nemusela využít nakonec například ani radnice v Uničově na Olomoucku. Zástupci města tehdy uvedli, že radnice bude muset uvolnit 100 000 korun dobrovolným hasičům a technickým službám na likvidaci následků, v městských lesích škodu vyčíslili na více než 200 000 korun. "Žádné peníze jsme nečerpali, nebylo to potřeba. Naši lesáci dřevo odtěžili, utrpěli jsme akorát ztrátu jen na prodeji dřeva ve výši kolem 400 000 korun. Podle plánů se bude dále zalesňovat," řekl místostarosta Dalibor Horák. Podobně nemusela sáhnout po dotacích ani olomoucká radnice.

Následky lednové vichřice hradila středočeská města z pojistek

Půl roku po řádění orkánu Kyrill jsou již škody na městském majetku ve Středočeském kraji téměř odstraněny. Mezi výjimky patří chybějící autobusová zastávka v Hořovicích na Berounsku, kterou se prý nepodařilo opravit vinou dodavatelské firmy. Škody na majetku hradila města ze svých pojistek. Orkán podle mluvčího hejtmanství Martina Kupky napáchal v kraji škodu téměř 545 milionů korun.

Například v Mladé Boleslavi způsobil orkán Kyrill největší škodu na městském stadionu, kde poničil střechu nafukovací haly. Její oprava si vyžádala zhruba 40 000 korun. Vítr také srazil asi 15 stromů v lesoparku Štěpánka a dalších zhruba 30 na území města. Poničená byla i další městská zeleň. Podle primátora Raduana Nwelatiho byla většina škod odklizena již v nejbližších hodinách, maximálně dnech po orkánu.

Při lednové vichřici spadlo v polesí Městských lesů a rybníků Kutná Hora zhruba 20 000 metrů krychlových dřeva, to je více než roční těžba firmy. "Následky kalamity se podařilo odstranit do konce června," řekl starosta Ivo Šalátek. Jednatel společnosti Stanislav Peroutka už dříve řekl, že živel způsobil podniku škodu zhruba 30 milionů korun. Podle starosty je město na podobnou událost pojištěno, zda ale pojistka pokryje škodu v plné výši, říct nedokázal.

Škody zhruba 700 000 korun způsobila vichřice v největším středočeském městě Kladně. Orkán poničil autobusové zastávky, poškodil několik sloupů elektrického osvětlení i dopravní značení. Podle mluvčí magistrátu Petry Kučerové jsou již všechny škody odstraněny, náklady město hradilo z pojistky.

V Hořovicích na Berounsku dodnes nestojí autobusová zastávka, kterou vichřice poškodila. Podle hořovického starosty Luboše Čížka z výstavby nové sešlo vinou dodavatelské firmy. Město chce nepohodlí cestujících řešit provizorním přístřeškem.

Orkán poškodil také zámek v Mníšku pod Brdy u Prahy. Silný vítr shodil část jeho střešní krytiny. Oprava stála 60 000 korun a byla zaplacena z rozpočtu zámku, řekla Jana Digrinová ze zámecké správy.

Jen několikatisícové škody, většinou na střešní krytině, způsobil Kyrill na hradě Křivoklát. Kastelán Luděk Frencl celou záležitost řešil za pomoci pojistky.

Lednový orkán způsobil na území kraje škodu téměř 545 milionů korun. Přes 90 procent škod tvořilo poškození lesů, jejich majitelé je vyčíslili na zhruba 510 milionů korun. Škody na majetku Středočeského kraje dosáhly 3,7 milionu korun a byly pokryty z pojištění.

Kvůli orkánu přišli o život čtyři lidé, z toho tři ve středních Čechách. Dva mladíky usmrtil ve Vestci u Prahy strom, který spadl na jejich auto. Třetí obětí v kraji byl muž v Řevnicích u Prahy, na kterého spadl strom při odklízení následků vichřice.

Starosta Vestce Eduard Jarolímek kvůli úmrtí mladíků čelil obvinění z maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Policie ho stíhala za to, že nenechal pokácet údajně přestárlé stromy u místní silnice. Na začátku června žalobci obvinění zrušili.

Půl roku po orkánu lesáci v hradeckém kraji stále likvidují škody

Správci lesů v Královéhradeckém kraji stále pokračují v likvidaci následků lednové větrné kalamity. Poničené střechy a škody na drobných stavbách, které orkán Kyrill před půl rokem způsobil, se již většinou podařilo odstranit, zjistila.

Podle údajů nahlášených krajskému úřadu způsobil orkán v kraji na lesních porostech škody přibližně 270 milionů korun, z toho přibližně 40 milionů korun na lesích měst a obcí. Škody za téměř milion korun vznikly na lesních pozemcích lesnických učilišť, která spravuje kraj. "V kraji silný vítr způsobil také drobné škody na majetku obcí, poškozeny byly například budovy sportovních či kulturních institucí obcí. Náhrady škod obce řešily přímo prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj nebo přes pojišťovny," uvedl mluvčí krajského úřadu Imrich Dioszegi.

V Hradci Králové poškodil silný vítr několik střech na soukromých domech, městskému majetku se však velké škody vyhnuly. "Na sídlišti v Labské kotlině spadly větve z topolů na automobily, proto jsme provedli preventivní zásah v této části města a přestárlé stromy jsme pokáceli," řekla náměstkyně primátora Pavla Finfrlová. Vichr nezpůsobil žádnou kalamitu ani v hradeckých městských lesích. "Popadané stromy činily přibližně 15 procent z plánované roční těžby a podařilo se je již vytěžit," řekla Finfrlová.

Škody způsobené vichrem se nevyhnuly některým menším obcím. Silná vichřice poškodila například část plechové střechy sokolovny v Žernově na Náchodsku. "Oprava poškozené střechy nás stála 321 000 korun, vichr nám udělal také menší polom v lese, ale s tím jsme si poradili sami," řekl starosta Žernova Libor Mojžíš. Sokolovna byla podle Mojžíše pojištěná a obec dostane většinu nákladů na opravu. Celý areál, který slouží v obci jako sportovní a kulturní centrum, nemusel být po vichřici uzavřený, protože obec střechu provizorně zakryla lepenkou.

Silný vítr, který následoval déšť, poškodil také tělocvičnu ve Velkých Svatoňovicích na Trutnovsku, náklady na opravu odhadla v květnu starostka Jarmila Seidelová na milion korun. Kromě opravy střechy musela obec zajistit také novou podlahu a nátěry interiéru tělocvičny, které poškodil silný liják, který protekl poškozenou střechou. Opravená tělocvična začne dětem sloužit na začátku školního roku.

Vlastníci lesů v kraji se s následky větrné kalamity stále potýkají. Například Správě Krkonošského národního parku poničila vichřice přibližně 88.000 metrů krychlových dřeva, což je téměř hodnota roční těžby. Dřevařům se v Krkonoších podařilo vytěžit asi 95 procent kalamity, od státu park dostal 28 milionů korun. "Zbylých asi 6000 metrů krychlových dřeva bude zlikvidováno do konce července," řekl mluvčí KRNAP Radek Drahný. Kvůli těžbě jsou stále uzavřené některé turistické cesty, například z Liščí svážnice na Dvorskou boudu.

Větrná smršť za několik dní na konci ledna v Královéhradeckém kraji polámala tisíce stromů, poničila také střechy, okapy či ploty. Hasiči během čtyř dnů zasahovali v kraji u přibližně 450 událostí, nejvíce výjezdů evidovali na Trutnovsku, Náchodsku a Hradecku. Potíže měli také energetici s vedením nízkého napětí. Mimořádně silný vítr v lednu například zasáhl hřebeny Krkonoš, podle měření polských meteorologů na Sněžce vítr dosahoval rychlosti až 216 kilometrů za hodinu.

V Plzeňském kraji jsou po orkánu vyčištěny dvě třetiny lesů

V Plzeňském kraji jsou po lednovém orkánu vyčištěny zhruba dvě třetiny postižených lesů. Vichřice poškodila 1,4 milionu krychlových metrů dřeva, což je mírně nad úrovní roční těžby v regionu. Téměř polovina dřevní hmoty ale zůstává v lesích, neboť se ji nedaří prodat. Na trhu, hlavně na nejvíce postiženém Klatovsku a Tachovsku, je přetlak dřeva, zejména méně kvalitního. Škody se budou pohybovat podle zpeněžení až v několika stovkách milionů korun. Za celý kraj zatím nejsou vyčísleny, odhady mají jen některá města. Další škody vznikají likvidací. Majitelé lesů navíc musejí skladované dřevo chemicky ošetřit, aby ho nenapadl kůrovec.

"Nebezpečí kůrovce, zejména v Národním parku Šumava (NPŠ), stále není zažehnáno. Po teplu a vlhku může kalamita na přelomu července a srpna vypuknout," řekl krajský radní Boris Kreuzberg. Podle něj jsou odstraněny dvě třetiny polomů. Kraj ani obce zatím od státu na likvidaci kalamity nedostaly žádné peníze.

"Celkový objem poškozených lesních porostů dosáhl 1,4 milionu metrů krychlových," řekl vedoucí krajského odboru lesnictví Stanislav Polák. Nejvíce bylo poškozeno Klatovsko, 480 000 metrů krychlových dřeva včetně Národního parku Šumava. Na Sušicku je to 350 000 metrů krychlových a na Tachovsku 270 000 metrů krychlových. Nejvíce poškozených lesů je v majetku Lesů ČR. Následky kalamity v kraji budou odstraněny do konce roku, řekl Polák. Teprve poté se sečtou škody, které se zatím nemohou vyčíslit, neboť dřevo se téměř neprodává.

"Jsme určitě za polovinou likvidace, do konce roku to stihneme," řekl zástupce ředitele Krajského inspektorátu Lesů ČR Josef Aišman. Nejvíce postiženými oblastmi bylo Železnorudsko, Klatovsko, na Tachovsku Přimdsko a Plánsko. Tam je naplánovaná likvidace až do prosince. Aišman si netroufl odhadnout škody největší kalamity za posledních 20 let. Záleží na cenách dřeva, které bylo většinou polámané. Zalesňování začne na jaře.

Kašperské Hory na Klatovsku s největší plochou lesů v kraji mají poškozeno 130.000 metrů krychlových, pětinásobek roční těžby. Téměř 90 000 metrů krychlových mají zpracováno, řekl tajemník radnice Jaroslav Rajtmajer. Městské lesy, které obhospodařují 6500 hektarů lesa, z toho 4600 ha v NPŠ, musejí kalamitu odstranit do konce října, než padne sníh. Nebezpečí kůrovce vinou tepla hrozí, v parku už začaly postřiky. V prvních zónách musí město oloupané dřevo ponechat, jinak se ho snaží zpeněžit. "Na odstraňování kalamity jsme od státu žádné peníze nedostali, pouze nám přidělili dotaci 1,8 milionu Kč na opravu věže hradu Kašperk," řekl tajemník.

Klatovská radnice, která vlastní 1000 hektarů lesa, vyčíslila škody na 11.000 m3, což je podle ředitele městských lesů Rudolfa Koldinského téměř dvojnásobek roční těžby. Likvidaci kalamity ukončili v těchto dnech. Z 90 procent šlo o smrk, ze čtyř pětin o zlomené stromy. "Polovina dřeva není prodaná, nikdo ho nechce," dodal Koldinský. Solidní ceny byly ještě v prvním čtvrtletí, nyní se propadly asi o polovinu a navíc všechny pily jsou kulatinou přeplněné. "Máme velké zásoby kulatiny na skládkách v lesích, což je atraktivní pro kůrovce," dodal.

Radnice nahlásila kraji škody do týdne po orkánu. Činí 11 milionů korun. "O žádné dotace jsme nežádali, nikdo neví jak," řekl Koldinský. Podle informací z krajského úřadu stát na škody v lesích nepřispěje.

Klatovy začaly zpracovávat kalamitu velmi brzy, a stačily si tak zajistit techniku. Soukromí majitelé lesů začínají s likvidací kalamity až nyní, kdy se těžební stroje uvolňují. Všechny stroje byly v parku, který díky dotacím na kalamitní těžbu údajně přeplácel.

S likvidací kalamity končí v Domažlicích. Evidují 18.000 metrů krychlových polomů, téměř roční těžbu. "Asi 80 procent dřeva jsme prodali, polovinu ještě v prvním čtvrtletí, kdy byly ceny slušné," řekl Jan Benda, ředitel Městských lesů Domažlice s výměrou 3800 ha. Dřevo prodávají stále, zejména velkým pilám v Německu a Rakousku. Pomáhá jim také Sdružení vlastníků soukromých lesů Bavorska. "Stromy ale padají pořád. Plochy se po kalamitě proředily, stěny porostů se obnažily," dodal Benda.

Také ČEZ končí v Plzeňském a Karlovarském kraji obnovu úseků poničených orkánem. Zničil 400 sloupů a vyřadil 52 km vedení, řekl západočeský mluvčí ČEZ Martin Sobotka. Škody se odhadují na 15 milionů Kč. Na majetku kraje a obcí jsou to jednotky milionů korun. Zejména šlo o utrhané střechy.

V Karlovarském kraji je po orkánu Kyrill zpracována většina dřeva

Lesní dělníci již v Karlovarském kraji zpracovali většinu dřeva po lednové větrné kalamitě. Ne všechno se ale už podařilo z lesů vyvézt. Zákaz vstupu, který do nich po orkánu Kyrill platil, ale už všichni majitelé porostů zrušili. V kraji tehdy popadalo téměř půl milionu metrů krychlových dřeva ve státních i obecních lesích.

Největší škody utrpěl při orkánu v Karlovarském kraji státní podnik Lesy České republiky. Postiženo bylo celé území regionu, nejvíce stromů popadalo v oblasti Krušných hor. Celkem Kyrill poničil asi 453 619 metrů krychlových dřeva, což zhruba odpovídalo plánované roční těžbě. "Koncem června bylo vytěženo skoro 375 000 metrů krychlových. Tedy asi 82 procent. Všechno dřevo bude zpracováno ještě v červenci," řekl zástupce ředitele krajského inspektorátu Lesů ČR v Karlových Varech Jan Neuman.

Část vytěženého kalamitního dřeva ještě leží na meziskládkách, odkud bude postupně vyvezeno. Platí to i v případě Lázeňských lesů Karlovy Vary, jimž Kyrill poničil 10 000 metrů krychlových dřeva. K tomu 5000 metrů krychlových popadalo ještě při dalších třech menších vichřicích v prvním pololetí roku. Podle ředitele Evžena Krejčího zbývá z lesů vyvézt ještě téměř 20 procent zpracovaného dřeva.

Celkové škody způsobené orkánem se pohybují v Lázeňských lesích do deseti milionů korun. "Do toho započítávám nejen nižší zpeněžení poškozeného dřeva, ale i škody na cestách, oplocenkách a také náklady na opětovné zalesnění. To je poměrně nákladné, jeden hektar stojí od 50 000 až do 70 000 korun podle druhu stromů. V úvahu musíme vzít i fakt, že je na trhu přebytek dřeva a jeho cena poklesla až o 23 procent," uvedl Krejčí.

Vlastníci lesů vyhlásili krátce po orkánu zákaz vstupu do lesů. Patřil mezi ně také Ostrov, kde opatření platilo do konce května. V lesích v majetku Ostrova způsobila vichřice většinou vývraty v objemu přibližně 1100 metrů krychlových. Z toho jeden hektar byl zasažen plošně u Mořičova, zbytek jednotlivě nebo v malých skupinách. "Všechny škody jsou už odstraněny, lesy jsou čisté a lidé do nich opět mohou bez rizika," řekl starosta Jan Bureš.

Stejná situace je rovněž v porostech patřících Božímu Daru. Kyrill ale podle starosty Jana Horníka v podstatě ovlivnil celou letošní turistickou sezonu. Zničil například střechu na hraničním přechodu, který tak byl několik dní mimo provoz. Turisté z Německa se na Boží Dar nedostali, uvedl starosta. "Zákaz vstupu do lesů pak odradil i další návštěvníky, takže klesl počet hostů v penzionech. Tyto škody lze těžko vyčíslil, ale zcela určitě hoteliérům vznikly," domnívá se Horník.

Na Ašsku polámala vichřice asi 30 000 metrů krychlových lesa. Nyní je veškeré kalamitní dřevo už v podstatě zlikvidováno, uvedl starosta Dalibor Blažek. Obnova holin by podle předpisů měla být dokončena do dvou let. "Co zatím ještě hotovo není, je oprava lesních cest poničených těžkou technikou při svážení dřeva a některého dalšího lesního zařízení," dodal Blažek.

Na území Karlovarského a Plzeňského kraje teprve nyní končí obnova úseků energetických sítí. Orkán zničil v západních Čechách asi 400 sloupů v elektrické síti a zcela vyřadil kolem 52 kilometrů vedení. Opravy bezprostředních škod po vichřici si vyžádaly 7240 odpracovaných hodin, první odhady škod sahaly k 15 milionům korun, uvedl mluvčí Skupiny ČEZ pro západní Čechy Martin Sobotka.

"Šlo o historicky nejrozsáhlejší poškození rozvodných sítí. Z důvodu tak velkého rozsahu a místy úplného zničení sítí bylo nutné některé úseky znovu vyprojektovat a objednat pro ně sloupy na míru," dodal Sobotka.

Na Vysočině byla odstraněna většina škod po lednové vichřici

Na Vysočině již byla odstraněna většina škod po lednovém orkánu Kyrill. Během šesti měsíců dělníci zpracovali převážnou část lesních polomů a samosprávy opravily většinu poškozených budov. Obcím s úhradou těchto mimořádných nákladů pomáhaly jen pojišťovny, jejich žádosti o státní příspěvek ještě nebyly vyřízeny. Na novou střechu stále čeká kulturní dům v Brtnici na Jihlavsku, protože město shání peníze na jeho větší rekonstrukci.

Vichřice v kraji poničila majetek za stovky milionů korun. Kvůli rozsáhlým lesním polomům byla Vysočina zařazena mezi čtyři kraje, v nichž byl na čas vyhlášen nouzový stav. Na soukromých i obecních majetcích krajský úřad zaevidoval škody kolem 283 milionů korun. Další ztráty vznikly podniku Lesy ČR, který na Vysočině spravuje 40 procent lesů. V nich bylo vyvráceno kolem 295 000 metrů krychlových dřeva.

"Ke konci června z toho bylo zpracováno téměř 93 procent," uvedl Jiří Bartoš z krajského odboru lesního a vodního hospodářství. Dodal, že na většině ostatních velkých lesních majetků bylo poškozené dříví v prvním pololetí zcela vytěženo.

S kalamitou se vypořádaly i jihlavské městské lesy. Vítr v nich poškodil asi 18.000 metrů krychlových dřeva, což představuje 68 procent roční těžby. Finanční ztráta ale bude podstatně nižší než původně předpokládaných 25 milionů korun.

"Se zpracováním kalamity jsme začali hodně brzo, když ještě byly vysoké ceny kulatiny," vysvětlil František Kořínek, ředitel Správy městských lesů. Kvůli přetlaku kalamitního dřeva začali zpracovatelé platit méně až ve druhém čtvrtletí. Některé lesní podniky si v tomto období stěžovaly na špatný odbyt. Jihlavská správa díky dlouhodobým smlouvám takové potíže neměla.

Většina škod po orkánu Kyrill byla v Pardubickém kraji odstraněna

Škody, které v lednu v Pardubickém kraji způsobil orkán Kyrill, jsou již z větší části odstraněny. Vichřice poničila hlavně lesní porosty a lesníci museli kalamitní dřevo urychleně odtěžit. "Obnově poškozeného obecního majetku přispěje v několika případech státní dotace," řekl krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar.

"Kalamita ve státních lesích byla již vyřešena, část starostů také uplatnila žádosti o dotace na nápravu škod způsobených vichřicí, například obec Borová na Svitavsku, která má již peníze schválené," řekl Šilar.

V Borové orkán vyvrátil stromy, které poničily sušárnu hasičských hadic, zábradlí a zeď u hřbitova a šatny u koupaliště na okraji lesa. "Celkové škody přesáhly 150.000 korun, od ministerstva máme příslib na uhrazení 121 000 korun. Něco se již opravilo, další práce se uskuteční do konce září," řekl starosta Borové Milan Nespěšný. Státní dotaci má rovněž schválenou Vysoké Mýto, kde vichřice poškodila střechu obslužného objektu na stadionu dobrovolných hasičů, škoda přesáhla 80 000 korun. Další žádosti zatím leží podle Radomíry Kotlárové z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvu a čekají na posouzení.

Lesy ČR po počátečním pomalém rozjezdu vytěžily v Pardubickém kraji všechny stromy poničené větrem. "Polomy byly odstraněné už před termínem, kterým byl poslední červen. Komplikace vznikly jen s tím, že se dříví muselo vyvozit na dočasné skládky v terénu, než na ně bude odbyt. Později nám přibyly kvůli občasnému silnému větru v dubnu a červnu další vynucené těžby na Chrudimsku a Svitavsku, lokální kalamity budou zpracované do konce září," uvedla ředitelka Krajského inspektorátu podniku Lesy ČR Zuzana Neznajová.

Na území Pardubického kraje bylo vichřicí poškozeno přibližně 190 000 krychlových metrů dřeva, což je asi čtvrtina průměrné roční těžby v kraji. Státní lesy vyčíslily kalamitu na svých porostech v regionu asi na 98 000 krychlových metrů dřeva. Orkán Kyrill v lednu poničil státnímu podniku Lesy ČR v celé zemi asi pět milionů metrů krychlových dřeva, tedy asi dvě třetiny roční těžby.

Na řadě míst Libereckého kraje škody po vichřici stále nezmizely

Bezmála půl roku poté, co se Českou republikou prohnal ničivý orkán Kyrill, jsou v Libereckém kraji stále místa, která jeho řádění připomínají. Nejvíce je to vidět v lesích, odkud se ještě nepodařilo zcela odstranit tisíce krychlových metrů popadaného dříví. Poškození lesních porostů představovalo 90 procent škod v kraji, které podle odhadů dosáhly téměř 320 milionů korun.

Jen oblastní inspektorát Lesů ČR v Liberci musí po vichřici zpracovat 187 000 krychlových metrů polomového dříví, což představuje 60 procent roční těžby. "Nezpracováno zůstává ještě kolem 20 000 kubíků," řekl ředitel inspektorátu Ludvík Řičář. Na odstraňování popadaných stromů se podle něho stále intenzivně pracuje, lesníci navíc bedlivě sledují vývoj kůrovce a snaží se zabránit jeho rozšiřování. "Zalesňování vytěžených ploch se ale uskuteční až v příštím roce," řekl Řičář. Než stromy dorostou, bude ovšem trvat celá desetiletí. Popadené stromy byly totiž starší 60 let, většinou kolem 80 a 90 let. 

Velké škody orkán napáchal také na památkách. Podle ředitele liberecké pobočky Národního památkového ústavu Miloše Kadlece ničil vítr hlavně stromy v parcích. Celkově způsobil škody 22 milionů korun, z toho největší v parku státního zámku Sychrov, kde náporu vichru neodolaly cenné dřeviny a navíc zničily i část historického litinového oplocení. "Nejhůře byla postižena část kolem Čínského jezírka, v současné době připravujeme projekt obnovy této části parku," řekl Kadlec.

Podle Jiřího Technika z památkového ústavu ale vítr kácel stromy i na Bezdězu, Grabštějně, Frýdlantu či Hrubém Rohozci. "Velké škody napáchal na hospodářském dvoře zámku v Zákupech, kde se zřítil štít a část střechy a probořil se i kazetový strop, škody jsme vyčíslili na 1,5 milionu korun," řekl Technik. Památkáři nechali budovu částečně opravit, zbytek museli zakrýt, aby zabránili dalšímu chátrání. "Byla také různá drobná poškození na střechách hradů a zámků, ta už jsou ale opravena," dodal Technik.

Velké škody za téměř půl milionu korun způsobil vítr také v areálu Zoologické zahrady v Liberci. "Po řadě stoletých stromů zůstaly jen pařezy, budovy se ale podařilo opravit velmi rychle," řekl ředitel zoo David Nejedlo. Škody však byly i na zvířatech, následkem šoku uhynul jediný samec ve stádu koz šrouborohých, od kterého si zoo slibovala rozmnožení svého stáda. "Ukázal se ale jako úspěšný samec, zbylo po něm sedm pohrobků," poznamenal Nejedlo. V těchto dnech už do zahrady dorazili dva noví dvouletí samci ze zoo Bojnice. "Nyní jsou v karanténě, potomků od nich se dočkáme tak za dva roky," dodal ředitel.

S většinou škod po vichřici se už vypořádala i města a obce. Například v České Lípě poničil vítr střechu jedné školy a obytného domu na náměstí. "Obě budovy už jsou opravené, také na obnově městských lesů a městského parku se intenzivně pracuje," řekla mluvčí českolipské radnice Kateřina Amrichová. Škody na budovách podle ní dosáhly 200 000 korun, na zeleni byly více než dvojnásobné. Podobně se obnovují poničení parky i na dalších místech v kraji.

Škody po Kyrillovi v Ústeckém kraji už byly odstraněny

Všechny škody po lednovém orkánu Kyrill jsou v Ústeckém kraji odstraněny. Škody na majetku obcí a kraje po větrné kalamitě byly malé. Města opravovala především drobná poškození a peníze uvolněné z ministerstva pro místní rozvoj čerpala minimálně. Větší škody způsobil vítr v lesích, zejména na Děčínsku, Krušné hory větru odolaly.

V celém kraji vichřice poničila minimálně 140 000 metrů krychlových dřeva, z toho 110 000 připadá na státní lesy, nejvíce u lesní správy Rumburk. Kvůli možné kůrovcové kalamitě byla zpracována převážná část polomů v kraji do poloviny června. Lesáci tak chtěli předejít červnovému rojení kůrovců, informoval již dříve vedoucí krajského inspektorátu Lesů České republiky Jan Ferkl.

"Díky maximálnímu nasazení všech lidí pracujících v lesním hospodářství je kalamitní dříví v kraji vytěženo a z lesa odvezeno. Bez dobré spolupráce mezi Lesy České republiky a jejich smluvními dodavateli prací by se taková věc těžko podařila," konstatoval zástupce hejtmana Ústeckého kraje Radek Vonka.

Po odstranění popadaných stromů v kraji zůstalo asi 100 hektarů holin, na kterých se Lesy ČR chystají na jaře 2008 vysázet 550 000 stromků. Více než z 30 procent budou holiny osazovány listnatými stromy, které podle lesníků v budoucnu zajistí větší odolnost lesa proti škůdcům a větru.

V Mostě vichřice Kyrill výrazně poškodila střechu jedné ze základních škol a v menší míře i střechu mateřské školy. Město požádalo o dotaci na opravu střechy školy ministerstvo pro místní rozvoj, neuspělo však.

"Pojišťovna nám navíc zaplatila jen půlku nákladů s tím, že není třeba opravovat celou střechu. Statik měl však jiný názor. Vítr totiž střechu vyrval z krovů a poškodil je. Takže škola má nyní kompletní střechu novou," řekl náměstek mosteckého primátora Luboš Pitín.
Drobné škody způsobila vichřice na majetku v Rumburku. "Žádné závažnější poškození budov jsme v lednu neměli, orkán způsobil jen škody v našich městských lesích," uvedla rumburská místostarostka Alena Winterová. O dotaci na odstranění škod v Rumburku nežádali.

V celých severních Čechách evidoval ČEZ po orkánu desítky poruch na vedeních vysokého napětí a stovky poruch na vedení nízkého napětí. Nejhorší situace v kraji byla hlavně na Děčínsku. Rychlost větru dosahovala v lednu na horách v kraji přes 150 kilometrů v hodině. Na Milešovce naměřili vítr o rychlosti 170 kilometrů v hodině a na Kočkově v Ústí nad Labem 158 kilometrů v hodině, což byla nejvyšší rychlost v historii meteorologické stanice.

Sever Moravy: Škody po Kyrillu zahlazeny, sucho přeje kůrovci

Následky lednového orkánu Kyrill se již téměř na celém území Moravskoslezského kraje podařilo odstranit. Náklady nebyly nijak mimořádné, silný vítr totiž zasáhl sever Moravy mnohem méně než jiné regiony Česka. Problémy teď mají lesáci hlavně s kůrovcem, který se kvůli suchému počasí množí více než obvykle, plány na letošní rok komplikuje Lesům České republiky také nižší cena dřeva.

Většina obcí na Bruntálsku, kde vítr napáchal největší škody, už má polomy způsobené Kyrillem zpracované, v některých případech dokonce silný vítr posílil jejich rozpočty. "Díky Kyrillu jsme vytěžili asi o 50 procent dřeva více než obvykle. Cena se sice po kalamitě snížila, ale i tak jsme na tom vlastně vydělali," řekla starostka Široké Nivy na Bruntálsku Alena Mátéová. Obce teď řeší hlavně problémy s kůrovcem.

Na celém Bruntálsku bylo poškozeno asi 80 000 až 100 000 metrů krychlových dřeva, z toho přibližně třetina přímo v okolí Bruntálu. Podle šéfa bruntálské správy Lesů ČR Milana Pospíšila se do konce června podařilo zpracovat celý rozsah škod. "Škody se zvýšily oproti původnímu odhadu o 15 000 metrů krychlových. Je to dřevní hmota napadená kůrovcem, který způsobil další kalamitu," řekl Pospíšil.
Větší vrásky než pozůstatky lednové kalamity proto dělá lesákům současné suché počasí. "Smrky mají povrchové kořeny, takže když vysychá půda, trpí ze všech stromů nejvíce. Oslabené dřeviny pak napadá václavka a kůrovec," vysvětlil zástupce ředitele krajského inspektorátu Lesů ČR Radovan Šimík.

Kalamita zřejmě poznamená letošní hospodářské výsledky Lesů. "Likvidaci následků pro nás znamenala neplánované náklady. Sníží se také výnosy z prodeje dřeva, protože cena dřeva z vyvrácených a zlomených stromů je nižší než u zdravých dřevin. Finanční dopady ale zatím ještě nemáme vyčísleny, to se pozná až na konci roku," dodal Šimík.

V celém Moravskoslezském kraji vichřice napáchala škody na 250 000 metrech krychlových dřeva. Nejsložitější situace byla právě na Bruntálsku a také v okolí Ostravice v Beskydech. Ročně se v kraji vytěží asi 1,4 milionu metrů krychlových dřeva.