"Využívají ionizující záření, které může měnit genetickou informaci v buňce. V jakýchkoli dávkách tedy může zvýšit pravděpodobnost vyvolání rakoviny," řekla Drábová. Jejímu úřadu se proto nápad používat na letištích rentgenové celotělové skenery nelíbí, píše deník Právo.

Dávky, které by cestující vstřebali při jedné kontrole, jsou podle expertů malé, nelze ale hovořit o dávce zanedbatelné. "Hlavně u těch, kteří by skenery procházeli opakovaně," uvádí úřad.

Úřad varuje před plošným použitím těchto skenerů. "Rizikové skupiny jsou například malé děti nebo těhotné ženy," řekla Drábová. Přesto lidem přímé ohrožení zdraví nehrozí. "Pro dosažení ročního limitu dávek ionizujícího záření by člověk musel rentgenovým skenerem projít asi tisíckrát," dodává SÚJB.

"Dávka, kterou cestující po projití rámu dostane, je minimální a je sto- až tisícinásobně menší než dávka, kterou dostane pacient, kterému se pořizuje běžný rentgenový snímek," řekl profesor Jan Daniš, přednosta radiologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Skenery podle něj používají tzv. rozptýlené záření, což znamená, že paprsky neprocházejí lidským tělem.

O používání rentgenových skenerů bude ale ještě rozhodovat vláda. Ta by měla zhodnotit nejen zdravotní, ale i ekonomická, bezpečnostní a etická hlediska takových kontrol. Pokud vláda SÚJB přesvědčí o nutnosti skenery zavést, úřad je povolí.

O tělesných skenerech se mluví zejména po prosincovém nezdařeném atentátu na letadlo mířící z Amsterdamu do Detroitu. Nigerijec Umar Farúk Abdul Mutallab 25. prosince propašoval na palubu airbusu s 290 cestujícími chemikálie a pokusil se vytvořit výbušninu. Výbušnina se vzňala a neexplodovala, atentátníka zneškodnili cestující. Celotělové skenery po tomto incidentu zavedlo například letiště v Amsterdamu.