VOLBY V ŘÍJNU NEBUDOU. Ústavní soud rozhodl ve prospěch Melčáka

Ústavní soud rozhodl ve prospěch Miloše Melčáka a uznal jeho stížnost proti zkrácení mandátu Sněmovny.

V odůvodnění nálezu se Ústavní soud zabýval zejména článkem 9 odstavce 1 ústavy, který stanoví, že "ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony“, a článkem 9 odstavce 2 Ústavy, podle něhož "změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná“.

Znamená to, že ústavní zákon, kterým parlament zkrátil funkční období Sněmovny, neplatí. Volby vyhlášené na 9. a 10. října se konat nebudou. Polititci se předběžně dohodli na listopadovém termínu.

Výrok dnešního nálezu Ústavního soudu zní:

I. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, se zrušuje dnem 10. září 2009.

II. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignované předsedou vlády, pozbývá platnosti současně s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny.

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

Jde o průlomové rozhodnutí. Ústavní soud poprvé zrušil normu, která je označovaná jako ústavní zákon. Podle kritiků však nesplňuje základní kriteria pro ústavní zákony, například proto, že nijak nemění ani nedoplňuje ústavu.

A stejnou kompetenci si přiznal i do budoucna. "ÚS má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony z hlediska jejich souladu s podstatnými náležitostmi demokratického a právního státu; jinak by totiž byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv," uvedl v tiskové zprávě generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Zákon je ústavní jen podle názvu, ne podle obsahu

ÚS zároveň uvedl, že zákon o zkrácení volebního období je ústavním zákonem jen podle názvu, nikoliv svým obsahem. "Obsahem nejde o zákon, nýbrž o individuální konkrétní rozhodnutí přijaté ve formě ústavního zákona," uvedl Langášek.

Zrušená norma nesplňovala zásadu obecnosti - týkala se jen konkrétního subjektu, tedy Poslanecké sněmovny, v konkrétní situaci. Navíc působí zpětně, což je nepřípustné.

"Napadený ústavní zákon je ústavně nepřípustně individuální, nikoli obecný, a retroaktivní, nikoli prospektivní, to jest působící do budoucnosti," uzavřel soud. Soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil uplatnili odlišná stanoviska, ostatních 13 soudců hlasovalo pro zrušení.

Po vynesení rozsudku soudce zpravodaj Pavel Holländer četl odůvodnění nálezu. Odvolal se na středoevropskou právní tradici a dělení moci na zákonodárnou výkonnou a soudní.

Jedním z argumentů soudu, proč se postavil rozhodnutí parlamentu je, že kdyby se i nadále přijímaly ústavní zákony, které budou použity jen pro jeden případ, stala by se ústava jen prázdným dokumentem.

Verdikt soudu měl padnout po 16. hodině, ale rozhodnutí soudců se dotalo do médií o hodinu dříve. Soudci si po závěrečných slovech vzali čas na poradu. Oficiálně verdikt vyhlásil předseda soudu Pavel Rychetský.

Hledá se ústavní cesta k předčasným volbám

Zákonodárci tak musí hledat jiný způsob, jak dovést zemi k volbám. Poslanci v současné době projednávají změnu ústavy, která by rozpouštění Sněmovny usnadnila a zjednodušila způsob k vyhlášení předčasných voleb. Poslanci by o změně ústavy měli definitivně rozhodnout v pátek.

Prezident tedy zřejmě vyhlásí nové až v souladu s novelou samotné ústavy, která v úterý prošla dvěma koly jednání ve Sněmovně. Více čtete TADY.

Většina dopoledního jednání byla věnována vystoupení Lubomíra Zaorálka, který před soudem prezentoval postoj Poslanecké sněmovny. Soudcům se snažil vysvětlit, že Sněmovna nijak nenarušila ústavní principy, a že soudu stejně nepřísluší pravomoc posuzovat ústavní zákon.

Soudci ho ale několikrát dostali do úzkých a Zaorálek musel připustit, že si Sněmovna nemůže ústavní většinou schválit úplně to, co chce. "Kdyby například parlament odhlasoval ústavní většinou zkrácení mandátu třem poslancům, kteří dělají potíže, a oni by byli proti, bylo by to také nenapadnutelné rozhodnutí zákonodárců?" ptal se soudce Stanislav Balík.

Kromě Zaorálka před soudem mluvili ještě Přemysl Sobotka (za Senát) a Jan Kalvoda, advokát Miloše Melčáka. Poslanec v lavici pouze tiše seděl a sám se soudci nehovořil.

DOPOLEDNÍ JEDNÁNÍ JSME SLEDOVALI ON-LINE:

12:30 - Zaorálek opakuje svoje argumenty. Zdůrazňuje, že poslanec Melčák nebyl nijak zkrácen na svých právech. Naopak, kdyby se volby nekonaly, narušila by se práva jiných. Zaorálek končí. Soudci se odešli poradit a líčení bude pokračovat v 16 hodin.

12:24 - Sobotka mluví velmi stručně. Opakuje, že podle Senátu je zákon v souladu s Ústavou, a navrhuje jeho zachování. Slovo dostává Zaorálek.

12:23 - Kalvoda připomíná, že Melčákovi nejde o to, aby za každou cenu zůstal ve Sněmovně do příštího léta. Jeho řeč končí, slovo si bere Sobotka.

Advokát Jan Kalvoda

Foto: Mediafax

12:13 - Kalvoda zdůrazňuje, že ústava měla za cíl donutit politické strany, aby se snažily dohodnout; proto jim ukládá možnost rozpuštění po třech neúspěšných pokusech. To je důležité i pro voliče, kteří zjistí, jaký mají politické strany program a jak jsou schopné se dohodnout.

12:07 - Slovo si bere advokát Jan Kalvoda. "Nebudu zde přes určitou svůdnost reagovat na přednes pana místopředsedy Zaorálka, přestože nešlo o oficiální stanovisko komory, kterou zatupuje, ale jeho osobní názor," uvedl své vystoupení.

12:06 - Soudci už nemají žádné dotazy. Předseda soudu Rychetský požádal o záverečné přednesy.

11:58 - Soudce Balík absurdním příkladem manévruje Zaorálka do situace, kdy řekne, že některé ústavní zákony může přezkoumávat i Ústavní soud. "Já jsem tu ústavní kompetenci jako laik v příslušných zákonech nenalezl," snaží se Zaorálek vymanévrovat z odpovědi.

11:52 -  Soudce Stanislav Balík se ptá, jestlli by podle Zaorálka bylo stejně přijatelné rozpustit Sněmovnu hned poté, co důvěru na podzim 2006 nedostala první Topolánkova vláda. "Když říkáme, že to takhle nejde, je to proto, že už jsme si něčím prošli a víme, že dohoda není možná," vysvětluje Zaorálek. Balík ale opakuje, že mu jde o ústavnost toho kroku, a ne o konkrétní politickou realitu.

Oponenti Miloše Melčáka usedají na místo

Foto: Josef Svoboda

11:45 - Soudkyně Wagnerová cituje z rozhovoru s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Ten připustil v dubnu, že procedura rozpuštění Sněmovny není úplně ústavně čistá, ale že je výhodná, protože při rozpuštění podle ústavy by neměli poslanci na dva měsíce nárok na výplatu. Wagnerové se nelíbí, že se poslanci proti tomuto názoru neohradili. Zaorálek odmítá, že by s touto úvahou souhlasili, spíše tuto cestu považovali a bezpečnou a efektivní.

11:40 - Soudkyně Eliška Wagnerová se ptá Zaorálka – který zdůrazňuje, že respektuje pravidla daná ústavou – zda poslanci ČSSD při svržení vlády měli v plánu vytvořit novou vládu. "Řekněte mně, co jste pro to udělali? Jakou vládu jste chtěli vygenerovat? Čím vám bylo znemožněno, abyste se o ni pokusili?" Zaorálek říká, že jeho strana už od roku 2006 usilovala o konec současné vlády a chtěla co nejdřívější předčasné volby.

Wagnerová upřesňuje svůj dotaz: zajímá ji, zda je povinností politiků se za všech okolností pokoušet o sestavení vlády. Zaorálek souhlasí, ale tvrdí, že za některých okolností to prostě nejde.

11:32 - Soudce Vojen Güttler se ptá obou zástupců parlamentu, zda si myslí, že je letošní situace obdobná roku 1998. Oba říkají, že v principu ano. Také se Zaorálka táže na hypotetickou věc, zda bude v případě voleb 9. a 10. října vyloučeno rozpočtové provizorium. Zaorálek tvrdí, že se to nedá přesně říci, ale šance je poměrně nejvyšší a že riziko provizoria zvyšuje zpoždění každého týdne.

11:25 - Soudci Mucha a Rychetský se Zaorálka ptají, kdo tedy garantuje ústavnost v zemi, pokud Ústavní soud nemá přezkoumávat, jestli jsou ústavní zákony v souladu s demokratickými principy. Zaorálek říká, že to je parlament. Připouští, že někdy může parlament demokracii porušit, třeba kdyby si prodloužil volební období; jen v těchto krajních situacích by měl Ústavní soud právo proti zákonu vystoupit. "To ale není tento případ," zopakoval Zaorálek.

11:18 - Pavel Holländer chce, aby Lubomír Zaorálek citoval i názory, které byly proti schválenému zákonu, protože je běžné, že zástupci institucí Ústavního soudu přednášejí různé argumenty; pouze dodávají, který názor byl většinový, který menšinový nebo který byl schválen. Podobný dotaz má i soudce Jiří Mucha.

11:12 - Kalvoda, Sobotka i Zaorálek řekli, že nechtějí u soudu předložit žádné důkazy. Několik otázek ale mají Ústavní soudci.

11:07 - "Sněmovna je přesvědčena, že nejednala proti zájmu státu," uzavřel svoje vystoupení Zaorálek.

11:00 - Podle Zaorálka bylo zkrácení funkčního období Sněmovny také šetrné, narušilo nejméně práva ostatních a bylo také nejlevnější. V současnosti všechny způsoby, které vedou k rozpuštění Sněmovny, trvají několik měsíců.

Přemysl Sobotka (vlevo) a Lubomír Zaorálek u Ústavního soudu

Foto: ČTK

10:55 - Zaorálek dále vysvětluje, že podle něj poslanci jednali šetrně a nenarušili ničí práva – něco jiného by bylo, kdyby například zkrátili volební období prezidentovi. Souhlasili s nimi prezident a Senát. Navíc toto řešení bylo nejrychlejší cestou z patu, který neumožňoval vznik akceschopné vlády.

10:50 - Jednání Ústavního soudu sleduje plný sál. Jsou tam především studenti práv nebo odborníci - právníci. Ve vstupní hale budovy je asi desítka lidí, kteří se na jednání dívají na obrazovce.

Sledování přenosu v předsálí soudu

Foto: Michaela Lišková

10:40 - Navíc prý ústavní zákony (kterým je i zákon o zkrácení volebnho období Sněmovny) nemá vůbec přezkoumávat Ústavní soud: ten jen posuzuje, zda jsou "běžné" zákony v souladu s ústavními nebo jestli jsou vyhlášky a další podzákonné normy v souladu se zákonem.

10:35 - Zaorálek vysvětluje, že se poslanci považovali zkrácení volebního období Sněmovny za bezproblémové, protože v roce 1998 zákonodárci přijali stejný zákon. Tehdejší rozhodnutí parlamentu a prezidenta nikdo nezpochybnil.

10:30 - Předseda soudu Pavel Rychetský dal oběma stranám možnost komentovat jejich vyjádření. Kalvoda nic dodat nechtěl, Sobotka připomněl, že v Senátu se pro zákon vyjádřila velká většina přítomných. Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek chce přednést rozšířenou verzi stanoviska poslanců.

Miloš Melčák (vlevo) a jeho advokát Jan Kalvoda

Foto: ČTK

10:25 - Cituje se argumentace Přemysla Sobotky, předsedy Senátu. Ten připomněl, že řešení už bylo jednou použito a že je efektivní cestou z politického patu. Přiznal ale také, že ústavní komise Senátu zákon kritizovala.

10:23 - Pavel Holländer rekapituluje odpověď na stížnost, kterou poslal předseda Sněmovny Miloslav Vlček. Podle něj není suverenita lidu nijak narušena, protože neztrácí kontrolu nad poslanci – naopak, může svůj názor na vhodné složení politické reprezentace vyjádřit dříve.

10:20 - Ve stížnosti je také uvedeno, že zkrácení volebního období poškozuje menší strany, protože se nemohou dostatečně rychle připravit na volby, pokud se připravovaly na termín pravidelný. Rekapitulace stížnosti končí.

10:05 - Soudce-zpravodaj Pavel Holländer rekapituluje, jaké námitky proti zákonu vznáší poslanec Melčák a jeho advokát. Domnívají se, že zákon porušuje jeho právo na nerušený výkon veřejné funkce. Argumentují i tím, že se stejnou logikou, díky níž se po dohodě stran zkracuje funkčního období poslanců, by si zákonodárci mohli odhlasovat třeba i jeho prodloužení na neurčito.

10:00 - Jednání začalo. Soudci kontrolují totožnost přítomných stran.

9:55 - Krátce před desátou hodinou se oponenti poslance Melčáka usadili na svá místa.

Oponenti Miloše Melčáka usedají na místo

Foto: Josef Svoboda

9:50 - Před budovou soudu je zakázáno shromažďování demonstrantů, přesto ale na místě postává jako jediný Pavel Krajtl s cedulí, na níž je odcitována pasáž ústavy o neporušitelnosti přitrozených práv člověka a občana. Policie je sice na místě, ale proti demonstrantovi nezasahuje.

9:30 - Do budovy soudu dorazil Přemysl Sobotka, předseda Senátu. Jednací sál se postupně zaplňuje diváky.

Jednací sál Ústavního soudu se plní

Foto: Josef Svoboda

9:15 - I když se čekal velký zájem veřejnosti, v budově soudu je zatím celkem klid. U vrátnice, kde musí každý návštěvník předložit občanský průkaz, zatím není fronta. O jednání mají zájem především studenti práv, hlásí z místa redaktor TV Nova.

9:00 -   Na místo přijíždí Miloš Melčák. Vysvětluje, že má předstih díky tomu, že měl dobrou dopravu. Budovu včetně sálu, kde se bude jednat, prohledává služební pes. Výbušniny nenašel.

Diskuze

přidat názor

zobrazit celou diskuzi

jiklik_007

"podstatná náležitost" je nadřazená "nepodstatné náležitosti".

21:21 10.9.2009

hafusak2

Schválně jsem se zeptal p. ministra Peciny, jak on rozumí výrazu "podstatná náležitost", ale odpovědi jsem se bohužel nedočkal.

21:15 10.9.2009

milvan

inverter: Obávám se, že Václav Klaus si přestává vidět do úst a stejně jako ti ostatní by měl pomalu pomýšlet na odchod. To, že US pohrdá Paroubek, to není žádné překvapení, stejně tak jako komoušové, ale že i Václav používá na jejich adresu takové výroky to opravdu přestávám chápat?!

20:13 10.9.2009

inverter

Slyším Václava Klause, že Ústavní soud se podílí na prohloubení vládní krize. Vyzývá k úvahám o kompetencích ÚS. Připomínám Václavu Klausovi, že jeho podíl na vládní a ústavní krizi je nezanedbatelný a vyzývám všechny, aby přemýšleli o kompetencích presidenta, Václava Klause. Neměl by už sklapnout? Nemyslím si, že potřebujeme jakýkoli jiný volební zákon. Potřebujeme dospět, společně, k tomu, že současná garnitura už je natolik zprofanovaná, že musíme hledat alternativu.

19:42 10.9.2009

jiklik_007

chytrolin386 ....... 19:22 ....... naprosto souhlasím. Kdo tě živí, na toho nemůžeš nadávat či mu nějak škodit. A s kým jsi v týmu, s nimi musíš spolupracovat a za ně kopat.

19:37 10.9.2009

chytrolin386

No Vašku jen se podívej na můj pravopis,lao-c má pravdu,je opravdu pořád stejný - většinou bezchybný.Já z češtiny míval vždy jedničku! :o)

19:27 10.9.2009

chytrolin386

oodnadattan : to bezpochyby zpochybnit nemohu

19:24 10.9.2009

hafusak2

Ono jde hlavně o ten výraz "podstatná náležitost". Co to proboha je? Co všechno jde za takový výraz zkrýt? Jinak si myslím, že tenkrát ty volby měly být zopakovány a řada věcí by se nám vyhnula. Myslím, že nejlépe mne pochopila mili. Jinak: jiklíku, té ostudy už máme tolik, že o jednu více nebo méně je bezpředmětné. Teď jde hlavně o to, aby byla nastolena politická stabilita a metody likvidace následků krize opět nepostihly tu nejchudší vrstvu lidí - to by nás opět mohlo vrátit k nestabilitě. No nic, počkáme na nový zákon o volbách, jestli opět nebude napaden a uvidíme.

19:24 10.9.2009

chytrolin386

jiklík : vžádném případě nezpochybňuji legitimní vznik i zánik vlády,zákon skutečně porušen nebyl... nicméně z lidí typu Melčáka,Pohanky,Zubové,Tlustého,Schwippela je mi prostě na blití. Pokud mám jednou mandát za nějakou stranu,nikdy proti ní nemůžu jít. Pokud ano tak nejsem loajální. U nás ve firmě se neloajální pracovníci za svou neloajalitu trestají. A já to považuji za správné.

19:22 10.9.2009

mojebrno

Je škoda,že politici nejsou schopni říct lidem: omlouváme se neměli jsme pravdu, mýlili jsme se.Zase jsou neomylní a ÚS tu pravdu nemá(veřejné zpochybňování práva)!Tak kdo má tu pravdu?

19:16 10.9.2009