Poslanci pro změnu ústavy, Melčák zuří

Změna zatím prošla Sněmovnou. Podpořilo ji 149 ze 190 přítomných poslanců: všichni zástupci ČSSD, téměř všichni poslanci ODS a většina lidovců. Proti byli zelení a čtyři nezařazení poslanci. Komunisté se hlasování zdrželi. Zákon potřeboval získat 120 hlasů.

Paroubek a Topolánek komentují ústavní změnu
 

Video: TV Nova

Poslanci do změny zahrnuli návrh Marka Bendy z ODS. Ta k důvodům pro rozpuštění Sněmovny, které už dnes v ústavě jsou, přidává ještě jeden: to když se na něm dohodne třípětinová většina poslanců. Tato změna získala podporu 160 ze 193 poslanců.

Pokud předpis ještě dnes projde Senátem a prezident ho co nejdříve podepíše, volby by mohly být už 6. a 7. listopadu. Senátoři přerušili jednání a do lavic se vrátí po 18. hodině.

Schválená změna ústavy opustila Sněmovnu po 15. hodině. Úředníci ji odnášejí do Senátu.

Tito lidé nesou ze Sněmovny právě schválenou změnu ústavy, která umožní volby v listopadu

Foto: Vladimír Keblúšek

Aby se předčasné volby skutečně stihly v listopadovém termínu, schválili poslanci novelu volebního zákona, v níž zkrátili některé volební lhůty. Prezident má podle nich volby vyhlásit nejpozději 50 dní před jejich zahájením. Na vyhlášení voleb zkraje listopadu by tak měl mít čas do příštího čtvrtka.

Melčák si bude možná opět stěžovat

Poslanec Miloš Melčák ale krátce po hlasování naznačil, že by i na tuto změnu mohl podat ústavní stížnost. Poslanci podle něj touto novelou zneuctívají rozhodnutí Ústavního soudu, který ve čtvrtek zrušil zákon o zkrácení volebního období.

Předseda lidovců Cyril Svoboda k výsledku hlasování dodal, že by chtěl mít jistotu, že novela ústavy je v pořádku. Vyzval proto poslance Melčáka nebo kohokoli jiného, kdo by chtěl dát k soudu podnět k přezkoumání, aby tak učinil co nejdříve.

Výsledek hlasování ocenili předsedové obou nejsilnějších stran, Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Ten konkrétně zmínil i první listopadový víkend, kdy by se měly podle něj konat volby.

Nejdelší řeč pronesl Bursík

Ondřej Liška ze Strany zelených hned v úvodu pátečního jednání navrhl, aby se o změně ústavy vůbec nejednalo. Tento návrh ale neprošel. Zelení podporovali návrh, který Sněmovně předložili už v květnu a který by například snížil počet poslanců na 199. Platil by ale až od příštího volebního období.

Velkou pozornost vzbudilo vystoupení expředsedy zelených Martina Bursíka. Ten v dlouhé řeči ocenil verdikt Ústavního soudu a obhajoval svůj návrh, aby se změna ústavy nejdříve nechala posoudit expertům a nespěchalo se s ní. "Když se dítě spálí o kamna, pravděpodobně na ně už nesáhne. Sněmovna jde již podruhé změnou ústavy hlavou proti zdi Ústavního soudu a to se nám vymstí," řekl.

Na Bursíka reagovalo několik dalších poslanců. Miroslav Kalousek z TOP 09 mu vyčetl, že v roce 2006 naopak volal po rychlých předčasných volbách, protože doufal, že si zelení ještě polepší ve volebním výsledku. "Ve vaší řeči jsem rozeznal naši společnou alma mater. Je na vás vidět, že jste byl několik let členem KDU-ČSL. Účelová argumentace se tam vyučuje," vysloužil si Kalousek smích v sále.

Lidovci byli rozděleni

KSČM se před jednáním nechala slyšet, že nemusí změnu ústavy podpořit, pokud neprojdou její pozměňovací návrhy. Strana navrhla, aby se Sněmovna mohla rozpouštět ústavním zákonem nebo aby poslanci měli mandát až do voleb, i když by ho vykonávali bezplatně. S těmito změnami komunisté neuspěli. Bendův návrh ale většina z nich podpořila.

Pro celou změnu komunisté ruku zvednout nechtěli. Prý stáli o podstatnější změnu ústavy, a navíc považují načasování za problém z ekonomického hlediska.

Proti novele ústavy vystoupilo také několik poslanců KDU-ČSL. Podle poslankyně Vlasty Parkanové by například bylo rozpouštění Sněmovny navržené Markem Bendou příliš jednoduché. I ona ale nakonec novelu podpořila.

Změnu ústavy by odložili i "odpadlíci" z ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba navrhli, aby předpis nejdříve prozkoumali experti a zjistili jeho soulad s nálezy Ústavního soudu. Při závěrečném hlasování byli proti.

Do zákona se nedostal návrh na snížení počtu poslanců na 199 nebo omezení poslanecké imunity. Ani komunistický plán, podle něhož by poslanecký mandát trval i po rozpuštění Sněmovny až do voleb, nezískal podporu.

Video: TV Nova

Původně se volby měly konat 9. a 10. října. Jednorázový ústavní zákon, na jehož základě se tak mělo stát, ale ve čtvrtek na návrh nezařazeného poslance Miloše Melčáka zrušil Ústavní soud.

Už minulý týden odložil konání voleb na neurčito a politici se od té doby snaží najít nenapadnutelnou cestu k volbám.

Ještě ráno před začátkem schůze Sněmovny se u předsedy dolní komory Miloslava Vlčka sešli šéfové politických stran a poslaneckých klubů. Kvůli tomuto jednání a kvůli schůzi klubu ČSSD se začátek jednání Sněmovny posunul o dvě hodiny.

Senátoři budou jednat možná i v sobotu

Kolem deváté začala i schůze horní komory parlamentu, senátoři ale jednání přerušili do 15. a poté do 18. hodiny. "Budeme čekat na sněmovní tisky, těmi se následně bude zabývat organizační výbor, který je předá dalším výborům, zřejmě ústavně-právnímu výboru a stálé komisi pro ústavu. Teprve pak tisky začne projednávat plénum," vysvětlil předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Dodal, že senátoři schválili i možnost, že u změně ústavy budou jednat i v sobotu. "Sobota není standardní jednací den, proto jsme raději při hlasování počítali i s tím, že se budou muset senátoři sejít i zítra," doplnil Sobotka.

Podle dohodnuté podoby ústavní novely by Sněmovna měla získat právo navrhnout třípětinovou většinou hlasů prezidentovi své rozpuštění. Prezident by pak mohl vyhlásit nové volby na 6. a 7. listopadu.

Poslanci by na schůzi měli rozhodnout také o zbývajících zákonech, které jim vrátil Senát s úpravami. Týkají se případného zrušení regulačních zdravotnických poplatků, fúzí zdravotních pojišťoven nebo střetu zájmů.