Politici o listopadu 89: řeka lidských těl i panák v hospodě

Policie tlačila studenty na Národní třídě, najížděl do nich obrněný transportér a ulicemi se šířily zvěsti o tom, že brutální zásah policie minimálně jeden člověk nepřežil.

Jak 17. listopad prožívali ti, kteří dnes rozhodují o zákonech, posílají peníze do rozpočtů nebo vedou ministerstva? Každý po svém.

Například známý provokatér David Rath tvrdí, že si památnou studentskou demonstraci "užil" od začátku až do konce. Popisuje, jak příslušníci Sboru národní bezpečnosti tlačili na bezbranné studenty, občas někoho popadli a odvlekli ho pryč. "Chvílemi mě dav táhl jako dravá řeka, nohama jsem se ani nedotýkal země", říká David Rath.

Miroslav Kalousek si revoluční dny pamatuje jako chvíle euforie a to i přesto, že nejdříve nebyl v Praze. Později byl ve státním podniku Mitas Praha předsedou stávkového výboru a politických změn se tak účastnil právě tam. "Bohužel to ale bylo i období velké naivity," povzdechl si Kalousek.

Premiér Jan Fischer si 17. listopad 1989 pamatuje velmi přesně. "Ten den jsem totiž vyzvedával nemocnou matku, která ale bydlela přímo na trase pochodu demonstrujících, takže jsem pochodující potkal. A když jsem viděl ta hesla, tak mi bylo jasné, že tohle není jen tak," vzpomíná dnešní premiér.

Jiřímu Paroubkovi se vybavuje, že 17. listopad 1989 pro něj byl dnem plným práce, kterou řešil nejen v kanceláři, ale ještě i později odpoledne v restauraci. Rád prý vzpomíná především na týden, který po událostech na Národní třídě následoval. Předseda ČSSD si pochvaluje, jak se jeho život od revoluce zlepšil, mrzí ho ale, že ne všichni mohou říct totéž.

Marek Benda je nyní poslancem, v listopadu 1989 byl ale jedním z hlavních studentských vůdců a spolu s dalšími připravoval shromáždění na 17. listopadu. "Čekali jsme, že přijde 300 nebo 500 lidí. Ty desetitisíce byly neuvěřitelné," svěřuje se dnes Benda.

V klidu domova strávil 17. listopad 1989 předseda lidovců Cyril Svoboda. Do ulic se vydal až o den později. Kromě toho měl ale Svoboda i jiné starosti, protože se musel starat o miminko, které se jeho ženě narodilo ani ne měsíc před 17. listopadem.

Prvotní revoluční události minuly i předsedu Senátu Přemysla Sobotku, který v té době pracoval jako lékař v nemocnici v Liberci. "Revoluci jsem začal dělat až dva dny po 17. listopadu," řekl Sobotka. Dodal, že při následujících demonstracích se lidé ještě báli, když kolem jelo nákladní auto. Nedaleko totiž cvičily Lidové milice.

Europoslanec Jan Zahradil si ze 17. listopadu pamatuje především to, jak šel s přáteli do hospody na něco ostřejšího. Jeho videovzpomínku najdete pod titulkem tohoto článku.